1.3 C
Czech
Čtvrtek 5. března 2026

Ekologie

Na Antarktidě bude více pršet. Jak to ledový kontinent změní?

V Antarktidě byste deštník nepotřebovali. S průměrem pouhých 16 milimetrů srážek ročně se bavíme o zamrzlé poušti. To se však může změnit. Globální oteplování mění podmínky na ledovém kontinentu. Podle nové studie zde bude více pršet, což ohrozí zdejší ekosystémy.

Moře je výš, než většina studií předpokládala

Vědci upozorňují na chybu, která se v pobřežních analýzách opakuje tak často, až z ní vznikla slepá skvrna. Mnoho odhadů dopadů stoupající hladiny vychází z toho, že hladina moře sedí na globálním geoidu. Jenže skutečné moře se chová jinak a v řadě regionů je výš.

Hongkong zažil nejteplejší zimu v historii měření

Hongkong má za sebou nejteplejší zimu od začátku měření v roce 1884. Únor přinesl nezvykle vysoké teploty, rekordně teplý Lunární nový rok i jen pár chladných dnů. Data potvrzují pokračující trend oteplování, který se ve městě projevuje čím dál výrazněji.

Británie chystá škrty v klimatické pomoci chudším zemím

Svět se na summitu COP29 zavázal ztrojnásobit klimatické finance pro rozvojové země až na 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Velká Británie byla u toho. Teď ale čelí podezření, že místo posílení podpory plánuje škrty. Vláda mluví o modernizaci přístupu, konkrétní odpovědi však nedává.

Dobrovolníci vysadili 800 stromů v pralese Wistman’s Wood

Na Dartmooru pokračuje obnova jednoho z posledních zbytků mírného deštného pralesa v jihozápadní Anglii. Dobrovolníci vysadili dalších 800 stromů ve Wistman’s Wood. Projekt vede Natural England spolu s Duchy of Cornwall, Moor Trees a Woodland Trust.

Tající ledovce vydávají těla i zapomenuté příběhy

Oteplování planety mění horské masivy i polární oblasti rychleji, než jsme čekali. Ledovce tají a spolu s ustupujícím ledem se vracejí i lidé a věci, které pohltil před desítkami, stovkami i tisíci lety. Od vojáků z první světové války po oběti leteckých katastrof a těla dávných obyvatel hor.

Waitrose přestane prodávat makrelu kvůli nadměrnému rybolovu

Britský řetězec Waitrose jako první supermarket v zemi stáhne z prodeje makrelu. Reaguje na varování vědců a ochranářů, že populace v severovýchodním Atlantiku míří do nebezpečné zóny. Prodej skončí na jaře. Zákazníkům místo ní nabídne jiné druhy ryb.

Sopečný popel z Etny pomáhá polím místo skládek

Popel z aktivní sopky roky dusil sicilská města. Ucpával ulice, ničil zahrady a plnil skládky. Teď se karta obrací. Vědci i farmáři ukazují, že to, co padá z nebe, může půdu vyživit a ušetřit miliony.

Hladina moří stoupá, u Grónska se ale i přes tající ledovce děje opak

Teploty rostou, ledovce tají a hladina moří stoupá. Jedná se o progresivní jev poháněný emisemi skleníkových plynů. Výjimkou je Grónsko, kde sice také led taje, ostrov ale naopak z moře vystupuje. Zdánlivě tak dochází k efektu klesající hladiny, i když by tomu mělo být naopak. Zabývala se tím nová studie.

Indická skládka mramoru láká turisty i vědce

Na okraji města Kishangarh v Rádžasthánu leží místo, které vypadá jako zasněžené hory. Ve skutečnosti jde o obří skládku mramorového odpadu. Bílý prach a kal tu po letech vytvořily krajinu, která připomíná ledovec nebo měsíční povrch. Lidé sem míří za fotkami, filmaři za kulisami a vědci kvůli obavám o zdraví.

Tři scénáře pro Antarktidu: Vědci vybrali ten nejpravděpodobnější

Antarktida nese největší tíhu dopadů klimatických změn. Ledový kontinent se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Ohrožuje to tamní ekosystémy a zrychlující tání ledu zvedá mořské hladiny, což zase představuje riziko pro ostrovní státy a pobřežní města v mnoha částech světa. Nová studie popsala tři budoucí scénáře pro Antarktidu.
Reklama

Yosemitský Firefall znovu rozzáří El Capitan

Každý únor se v Yosemitském národním parku odehraje krátké, ale ohromující představení. Vodopád Horsetail Fall se na několik minut promění v proud zářivé oranžové barvy. Vypadá jako láva stékající ze žulové stěny El Capitan. Ve skutečnosti jde o hru světla, vody a přesného úhlu zapadajícího slunce.

Pokojové rostliny vzduch doma nespasí

Vzduch doma často není tak čistý, jak si myslíme. V zimě zavřeme okna, zapálíme svíčky, vaříme na plynu a trávíme uvnitř většinu dne. Odborníci varují, že právě interiér může být plný škodlivin. Rostliny sice pomáhají, ale samy o sobě problém nevyřeší.

Oteplování zvyšuje riziko lavin i v západních Himálajích

Oteplování v horách nemění jen ledovce. Mění i laviny. A někdy úplně opačně, než by člověk čekal. Místo úbytku lavin se v některých regionech rozjíždí jejich nová éra, častější a s delším doběhem.

Drony pomohou v boji proti nelegálním skládkám

Britská vláda přitvrzuje v boji s nelegálním ukládáním odpadu. Do terénu nasazuje novou dronovou jednotku o 33 pilotech. Stroje budou mapovat obří černé skládky a sbírat důkazy proti organizovaným skupinám. Úřady zároveň rozšiřují vyšetřovací týmy a přidávají peníze na potírání odpadové kriminality.

Rio karneval zaplavuje pláže mikroplasty z třpytek

Rio de Janeiro se každý rok rozzáří miliony třpytek. Nové studie ale ukazují, že po pětidenním veselí zůstávají na plážích vysoké koncentrace mikroplastů. Lesk karnevalu tak dopadá i na moře a jeho obyvatele.

Plastové lahve z Kanady ze 60. let vyplavilo moře na skotské Orkneje

Na pláži Howar Sands na skotském souostroví Orkneje se objevily plastové lahve ze 60. a 70. let. Podle všeho pocházejí z kanadského Newfoundlandu a Labradoru. Dobrovolníci je našli při pravidelném úklidu pobřeží.

Lední medvědi v Arktidě překvapili vědce skvělou kondicí

Globální oteplování zrychluje tání mořského ledu v oblastech, jako je Baffinův záliv, úsek oceánu mezi Grónskem a kanadským Baffinovým ostrovem, a Hudsonův záliv v severovýchodní Kanadě. Mořský led potřebují k přežití lední medvědi, jejichž vyhublá těla se stala symbolem klimatických změn. V norské části Arktidy však sledují vědci zcela jiný obraz.

Poušť je pro Joshua tree čím dál nehostinnější

Oteplování, sucho a rozsáhlé požáry ničí ikonické Joshua tree v Mohavské poušti. Vědci, úřady i indiánské kmeny hledají způsoby, jak strom ochránit. Ve hře jsou klimatická útočiště, genetický výzkum i přesun stromů mimo jejich přirozený areál.

Karibské korálové útesy nestíhají růst a mohou zmizet

Karibské korálové útesy se rychle blíží bodu zlomu. Nová vědecká data ukazují, že přestávají růst tempem, které by stačilo držet krok se stoupající hladinou moře. Pokud se oteplení planety nezastaví pod hranicí 2 °C, většina útesů do konce století přestane růst a začne se rozpadat. Důsledky pocítí miliony lidí.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.
Reklama

Portugalsko a Španělsko sužují další silné bouře

Iberský poloostrov dál bičují silné deště a vítr. Portugalsko i Španělsko vyhlásily nejvyšší stupně varování. Bouře ničí infrastrukturu, přerušují dopravu a zavírají školy. V Portugalsku si série extrémů vyžádala nejméně 16 obětí a škody jdou do stovek milionů eur.

Stárnoucí stínové tankery hrozí obří ekologickou katastrofou

Stárnoucí ropné tankery, které převážejí surovinu mimo oficiální dohled, představují podle analytiků vážnou hrozbu pro moře i pobřeží. Lodě často plují bez pojištění, s utajenými vlastníky a vypnutými sledovacími systémy.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Lesy mizí, odlesňování zrychluje a mění život na Zemi

Lesy pokrývají asi třetinu souše. Živí 1,6 miliardy lidí a dávají domov zhruba 80 procentům suchozemských druhů. Zároveň vážou obrovské množství uhlíku. Přesto každý rok zmizí kolem 10 milionů hektarů lesa. To odpovídá ploše státu velikosti Portugalska.

Mýty o obnovitelné energii neplatí

Obnovitelné zdroje už dávno nejsou okrajová záležitost. Přesto kolem nich koluje spousta polopravd. Lidé často slyší, že jsou drahé, nespolehlivé nebo škodí přírodě. Realita roku 2025 a 2026 vypadá jinak.

Počet červených veverek v Anglii zůstává kriticky nízký

Červené veverky dříve obývaly většinu Británie. Jejich počet se odhaduje na 3,4 milionu. Dnes jich je podle odhadů zhruba 287 000 v celé Velké Británii a v Anglii jen asi 38 900. Většina přežívá ve Skotsku a na izolovaných místech jako je ostrov Wight.

Počet labutí s ptačí chřipkou v údolí Temže roste

Ptačí chřipka znovu zasahuje britské řeky. Záchranáři i dobrovolníci hlásí desítky mrtvých a nemocných labutí v hrabství Berkshire a okolí Temže. Nákaza se šíří rychle a budí obavy, že skutečný rozsah je větší, než ukazují oficiální čísla.

Pláže v Británii se mění pod vlivem lidské činnosti

Písek a štěrk na některých plážích ve Skotsku už dávno nejsou jen dílem přírody. Nový výzkum ukazuje, že výraznou část tvoří úlomky cihel, betonu, skla a další průmyslový odpad. Na jedné z pláží u Edinburghu jde dokonce téměř o polovinu hrubých usazenin.

EU posiluje obranu vědeckých faktů, internet zaplavují dezinformace o změně klimatu

Umělá inteligence (AI) zaplavuje internet falešnými profily, obrázky, zprávami i informacemi o změně klimatu. Evropská unie oficiálně podpořila Prohlášení o integritě informací týkajících se klimatických změn podpořené na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému.

Černý led patří k nejzákeřnějším zimním hrozbám

Zimní silnice umí být nebezpečné i bez sněžení. Stačí pokles teplot a na asfaltu se objeví tenká, téměř neviditelná vrstva ledu. Řidiči ji často zaregistrují až ve chvíli, kdy auto ztratí přilnavost. Černý led, mrznoucí déšť i déšť se sněhem každoročně způsobují tisíce nehod a zranění.

Fosilní firmy mohou nést náklady klimatických škod podle chystané dohody OSN

Státy znovu otevírají debatu, kdo zaplatí účet za klimatickou krizi. Na stole leží návrh globálních daňových pravidel pod hlavičkou OSN. Míří na zisky fosilních firem i majetek nejbohatších lidí planety. Vyjednávání pokračuje v New Yorku a napětí roste.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama