Ekologie

Kvetoucí rostliny bývají vnímány hlavně jako ozdoba zahrad a krajiny. Ve skutečnosti ale patří k nejvýznamnějším hybatelům života na Zemi. Právě jejich nástup před více než 130 miliony let odstartoval prudký rozvoj biologické rozmanitosti a vznik ekosystémů, které dnes považujeme za samozřejmé. Právě kvetoucí rostliny stály u zrodu ekosystémů, jako jsou deštné pralesy, savany nebo prérie.

Včely nejsou důležité jen pro výrobu medu. Jejich úbytek může mít přímé dopady na lidské zdraví, protože ovlivňuje dostupnost ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na důležité živiny. Nejcitelněji se to projevuje v odlehlých oblastech, kde jsou lidé závislí především na vlastní zemědělské produkci.

Evropa přichází o krajinu výrazně rychleji, než ukazují oficiální statistiky. Nová studie odhalila, že skutečný rozsah úbytku půdy je téměř dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Vědci upozorňují, že pod betonem, asfaltem a novou zástavbou každoročně mizí mnohem více přírody i zemědělské půdy, než si evropské státy dosud uvědomovaly.

Pod vysychajícím Velkým solným jezerem v americkém Utahu se nachází mnohem větší zásoba sladké vody, než se dosud předpokládalo. Vědci nově zmapovali podzemní systém, který sahá několik kilometrů pod dno jezera a může významně ovlivnit pohled na fungování této unikátní krajiny i možnosti boje s prachovým znečištěním.

Válka na Blízkém východě dál otřásá energetickými trhy a drží ceny ropy i zemního plynu vysoko. Evropa však díky rychlému rozvoji solární energetiky zvládá dopady krize výrazně lépe, než by tomu bylo ještě před několika lety.

Lesní půda patří k největším zdrojům přirozených toků uhlíku mezi pevninou a atmosférou. Pod povrchem nepřetržitě pracují kořeny i mikroorganismy, které rozkládají organickou hmotu a přitom uvolňují oxid uhličitý. Tento proces, označovaný jako půdní respirace, se však v mnoha částech světa začíná měnit.

Atmosféra hraje zásadní roli v šíření mikroplastů po celé planetě. Tyto miniaturní částice unáší i do těch nejvzdálenějších koutů Země, kde je mohou vdechovat lidé i zvířata. Když pak plastový prach spadne zpět na hladinu, znečišťuje oceány i půdu. Nová měření a počítačové modely z vídeňské univerzity však ukazují, že dřívější odhady byly dramaticky nadsazené.

Spojené státy začínají výrazně omezovat jednu z nejambicióznějších sítí pro sledování oceánů. Systém, který více než deset let sbíral data o mořských ekosystémech, klimatu a extrémním počasí, má přijít o většinu svých zařízení. Evropa mezitím investuje do vlastního oceánského monitoringu a chce posílit svou roli ve výzkumu moří.

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.