Ekologie

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa řeší, jak dál naložit s rostoucí oblibou velkých aut. SUV zabírají více místa, spotřebují více energie a při nehodách představují větší riziko. Tlak na změnu sílí ve chvíli, kdy města bojují se znečištěným ovzduším, přehříváním ulic i snahou dostat více lidí z aut do veřejné dopravy, na kola nebo na chodníky.

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.

Plastový odpad by v budoucnu nemusel končit jen na skládkách nebo v oceánech. Vědci z University of Adelaide zkoumají technologii, která ho pomocí slunečního záření dokáže přeměnit na vodík a další využitelné látky. Pokud se ji podaří převést z laboratoře do praxe, mohla by spojit řešení dvou problémů: znečištění plasty a hledání čistších zdrojů energie.

Dlouhodobý výzkum ukazuje proměnu populací vážek v indickém Pune i v širším regionu Západního Ghátu. Některé druhy mizí, jiné přibývají. Vědci varují, že jde o signál změn v krajině.

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Nad jednou z nejrušnějších dálnic v jižní Kalifornii vzniká stavba, která má pomoci zvířatům vrátit se na území, které jim lidé odřízli silnicí. Wallis Annenberg Wildlife Crossing má propojit části pohoří Santa Monica a umožnit bezpečný pohyb pumám, rysům, kojotům i menším druhům.

Jaro v Indii tradičně hýří barvami, hudbou a tancem. Vesnice ožívají slavnostmi spojenými se sklizní. Letos se ale do radosti míchá nejistota. Počasí se mění a zemědělci to cítí na vlastní kůži.

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Maroko vsadilo na slunce ve velkém. Na okraji Sahary vznikl jeden z největších solárních komplexů světa. Ambice jsou obrovské, realita složitější. Země chce snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stát se lídrem regionu.

Benátky, jedno z nejkrásnějších a turisticky nejvyhledávanějších měst světa, se kvůli změnám klimatu mohou stát minulostí. Podle nové zprávy budou v případě nečinnosti do konce století ztraceny. Zatímco město postupně klesá, mořská hladina stoupá. Současný systém protipovodňových zábran přestane stačit ještě v tomto století.

Pět set velšských farmářů míří k soudu. Podali hromadnou žalobu na energetickou firmu Green Gen Cymru. Tvrdí, že při plánování nových tras elektrických stožárů porušuje jejich práva a zastrašuje místní lidi.

V afrických rezervacích se odehrává paradox. Některá zvířata chrání přísná pravidla, jiná jsou určena k odstřelu. Lovci z celého světa sem míří za trofejemi a zároveň financují ochranu přírody. Tento model budí silné emoce a rozděluje veřejnost i odborníky.

Vědci z Kjótské univerzity představili odvážný model, který naznačuje, že sluneční aktivita může mít přímý vliv na spouštění zemětřesení na Zemi. Podle jejich teorie mohou silné sluneční erupce narušit ionosféru natolik, že vzniklá elektrická pole proniknou hluboko do zemské kůry. Pokud se tato energie setká s tektonickým zlomem, který je již pod kritickým tlakem, může posloužit jako poslední impuls k jeho uvolnění a vzniku otřesů.

Koaly v Austrálii čelí vážné hrozbě. Nebezpečná chlamydie se šíří populacemi a v některých oblastech zasahuje až 88 % jedinců. Nemoc způsobuje slepotu, neplodnost i smrt. Vědci proto hledají řešení, které by zabránilo dalšímu úbytku těchto ikonických zvířat.

Americko-izraelská válka s Íránem způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Důvodem jsou útoky na energetickou infrastrukturu i blokáda Hormuzského průlivu. Zůstala v něm plavidla naložená ropou a vědci se obávají ekologické katastrofy. V regionu již zaznamenali ropné skvrny.

Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.