Ekologie

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Maroko vsadilo na slunce ve velkém. Na okraji Sahary vznikl jeden z největších solárních komplexů světa. Ambice jsou obrovské, realita složitější. Země chce snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stát se lídrem regionu.

Benátky, jedno z nejkrásnějších a turisticky nejvyhledávanějších měst světa, se kvůli změnám klimatu mohou stát minulostí. Podle nové zprávy budou v případě nečinnosti do konce století ztraceny. Zatímco město postupně klesá, mořská hladina stoupá. Současný systém protipovodňových zábran přestane stačit ještě v tomto století.

Pět set velšských farmářů míří k soudu. Podali hromadnou žalobu na energetickou firmu Green Gen Cymru. Tvrdí, že při plánování nových tras elektrických stožárů porušuje jejich práva a zastrašuje místní lidi.

V afrických rezervacích se odehrává paradox. Některá zvířata chrání přísná pravidla, jiná jsou určena k odstřelu. Lovci z celého světa sem míří za trofejemi a zároveň financují ochranu přírody. Tento model budí silné emoce a rozděluje veřejnost i odborníky.

Vědci z Kjótské univerzity představili odvážný model, který naznačuje, že sluneční aktivita může mít přímý vliv na spouštění zemětřesení na Zemi. Podle jejich teorie mohou silné sluneční erupce narušit ionosféru natolik, že vzniklá elektrická pole proniknou hluboko do zemské kůry. Pokud se tato energie setká s tektonickým zlomem, který je již pod kritickým tlakem, může posloužit jako poslední impuls k jeho uvolnění a vzniku otřesů.

Koaly v Austrálii čelí vážné hrozbě. Nebezpečná chlamydie se šíří populacemi a v některých oblastech zasahuje až 88 % jedinců. Nemoc způsobuje slepotu, neplodnost i smrt. Vědci proto hledají řešení, které by zabránilo dalšímu úbytku těchto ikonických zvířat.

Americko-izraelská válka s Íránem způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Důvodem jsou útoky na energetickou infrastrukturu i blokáda Hormuzského průlivu. Zůstala v něm plavidla naložená ropou a vědci se obávají ekologické katastrofy. V regionu již zaznamenali ropné skvrny.

Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.