Ekologie

Po celém světě existují desítky tisíc kilometrů čtverečních korálových útesů, které mají schopnost odolávat dopadům klimatických změn a zotavit se po poškození. Nová identifikace těchto odolnějších míst může pomoci lépe zaměřit ochranu jednoho z nejohroženějších mořských ekosystémů.

Pařížský soud rozhodl, že společnost TotalEnergies musí ve svém plánu náležité péče nově zohlednit také emise vznikající při používání jejích ropných a plynových produktů. Jde o první případ, kdy soud přímo spojil francouzský zákon o povinnosti náležité péče s ochranou klimatu. Firmě dal šest měsíců na předložení upraveného plánu.

Stoupající hladina moře, oteplování oceánů, znečištění i úbytek pobřežních mokřadů zhoršují podmínky pro tažné bahňáky na severovýchodním pobřeží Brazílie. Ptáci, kteří každoročně urazí desetitisíce kilometrů mezi Jižní a Severní Amerikou, přicházejí o klíčová místa k odpočinku i získávání potravy. Vědci zároveň upozorňují, že stejnými změnami trpí i místní ekosystémy a komunity závislé na pobřeží.

Populace tichomořských šedých velryb se během několika let propadla téměř na polovinu. Hlavní příčinou je úbytek potravy způsobený oteplováním Arktidy a rychlým mizením mořského ledu. Ochránci přírody proto žádají, aby byl druh znovu zařazen mezi ohrožené.

Řecký ostrov Gyaros býval symbolem věznění a vojenských cvičení. Dnes se ale proměnil v jedno z nejdůležitějších útočišť pro středomořského tuleně, který patří mezi nejohroženější mořské savce na světě. Přísná ochrana přírody přináší výsledky, zároveň ale vyvolává spory s rybáři.

Hladina jezera Powell, nádrže na řece Colorado v Utahu a Arizoně, v pondělí dosahovala 1 074 metrů nad mořem. Pokud hladina klesne ještě o několik metrů, mohou přestat fungovat vodní turbíny a nebude možná výroba elektřiny. V nejčernějším scénáři se voda nedostane přes přehradu k milionům lidí ve třech amerických státech.

Schopnost lesů pohlcovat oxid uhličitý může být v příštích desetiletích výrazně nižší, než předpokládají současné klimatické modely. Nový výzkum naznačuje, že vyšší teploty a sušší vzduch zpomalují růst stromů, i když nadále probíhá fotosyntéza. To může snížit množství uhlíku, které lesy dlouhodobě ukládají.

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Dvě asijské kudlanky, které se v posledních letech rychle rozšířily po Evropě, nově získaly status invazních nepůvodních druhů. Díky oteplování klimatu, vysoké schopnosti rozmnožování a příznivým podmínkám ve městech pronikají stále dál na sever. Loví širokou škálu původních živočichů a podle vědců mohou představovat rostoucí hrozbu pro evropskou biodiverzitu.

Stromy mohou z atmosféry odebírat oxid uhličitý ještě několik měsíců poté, co přestanou růst. Nový výzkum ukazuje, že fotosyntéza a tvorba nového dřeva spolu nesouvisí tak úzce, jak se dosud předpokládalo. Zjištění může změnit odhady, kolik uhlíku budou lesy schopné dlouhodobě ukládat v době pokračující změny klimatu.

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Obnova původního pralesa na tichomořském atolu Palmyra, korálovém ostrovním prstenci, který obklopuje mělkou lagunu, nezávisí jen na výsadbě stromů. Klíčovou roli hrají také vzácné půdní houby, bez kterých se zdejší dřeviny nedokážou uchytit. Nový výzkum ukazuje, že právě tento skrytý vztah může rozhodnout o úspěchu rozsáhlé obnovy tamní přírody.

I občasná přítomnost vrcholového predátora může výrazně proměnit fungování celého ekosystému. Výzkum z malé přírodní rezervace jižně od San Franciska ukázal, že častější výskyt pum vedl ke změnám v chování jelenů i dalších šelem a postupně se projevil také na obnově vegetace.

Ohňostroje nezanechávají jen kouř a světelné efekty. Po oslavách zůstávají ve vodě i ovzduší chemické látky, jemné částice a zbytky pyrotechniky, které mohou ovlivnit kvalitu životního prostředí i fungování ekosystémů.

Zlatá rybka patří mezi nejoblíbenější akvarijní chovance na světě. Jakmile se ale dostane do volné přírody, může se proměnit v invazní druh, který výrazně naruší fungování jezer a rybníků. Nový výzkum ukazuje, že její přítomnost zhoršuje kvalitu vody, omezuje původní živočichy a oslabuje domácí druhy ryb.

Mikroplasty se podle nové rozsáhlé zprávy do lidského těla nedostávají jen z obalů nebo plastových lahví. Odborníci upozorňují také na zdravotnické pomůcky, dětské hračky, barvy na stěnách nebo kojeneckou výživu. Přehled více než 350 studií zároveň varuje, že některé budoucí klimatické technologie mohou množství mikroplastů v ovzduší ještě zvýšit.

Extrémní vedra přiměla mnoho Francouzů sáhnout po překvapivě jednoduchém řešení. Na okna domů, škol i dalších budov nanášejí směs z rozdrcené křídy a vody, která pomáhá odrážet sluneční záření. Levný postup se rychle šíří po sociálních sítích a v některých obchodech už kvůli velkému zájmu dochází zásoby.

Havaj hledá nové využití pro plastový odpad, který by jinak končil na skládkách nebo v oceánu. Výzkumníci zkoušejí přimíchávat recyklované plasty a vyřazené rybářské sítě do asfaltových směsí. První výsledky naznačují, že takové silnice neuvolňují více mikroplastů než běžné vozovky a mohou pomoci řešit dva problémy najednou, plastový odpad i mořské znečištění.

V červnu velkou část Evropy sežehla tepelná kupole. Teploty místy dosahovaly až 40 stupňů Celsia. Takové extrémy vyvolávají obavy o zdraví. Nervózní jsou ale i vášniví sběratelé desek. Obávají se, že extrémní teploty mohou jejich vinyly poškodit či zničit.