Více než dva tisíce elektrobusů v londýnských ulicích není jen číslo do statistik. Je to jasný důkaz, že město bere ekologii vážně. A že budoucnost dopravy může vypadat úplně jinak, než jsme byli zvyklí.
Oceány mizí před očima. Princ William na konferenci v Monaku apeluje na světové lídry i veřejnost, aby jednali dřív, než bude pozdě. Bez zdravých moří je ohrožena rovnováha celé planety.
V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.
V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.
Dominique Alagia, známá především z reality show Love Island, se po vítězství Pavla Tótha v Survivoru stala terčem kritiky. Diváci ji označují za zlatokopku, která se o Tótha začala zajímat až ve chvíli, kdy vyhrál 2,5 milionu korun.
Více než 37 milionů tun plovoucích řas se valí přes Atlantik směrem k pobřeží Karibiku a Spojených států. Vědci varují před zápachem, zdravotními riziky i dopady na cestovní ruch.
Více než dva tisíce elektrobusů v londýnských ulicích není jen číslo do statistik. Je to jasný důkaz, že město bere ekologii vážně. A že budoucnost dopravy může vypadat úplně jinak, než jsme byli zvyklí.
Oceány mizí před očima. Princ William na konferenci v Monaku apeluje na světové lídry i veřejnost, aby jednali dřív, než bude pozdě. Bez zdravých moří je ohrožena rovnováha celé planety.
Více než 37 milionů tun plovoucích řas se valí přes Atlantik směrem k pobřeží Karibiku a Spojených států. Vědci varují před zápachem, zdravotními riziky i dopady na cestovní ruch.
Ve třech kanadských provinciích si lesní požáry vynutily evakuaci nejméně 33 400 lidí. Do boje proti plamenům byla nasazena i armáda. Kouř se dostává do sousedních Spojených států a přes Atlantik do Evropy. Významnější vliv na kvalitu ovzduší by ale mít neměl.
Nový šéf Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA) dosazený do jejího čela americkým prezidentem Donaldem Trumpem na pondělním brífinku šokoval své zaměstnance. Přiznal, že nevěděl o žádné hurikánové sezóně v USA. Ta oficiálně začala 1. června. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti s agenturou uvedlo, že šlo o žert.
Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozornila, že klimatické změny postupují, přičemž to intenzivně pocítíme už v následujících pěti letech. Podle nové zprávy je vysoká šance, že se svět ještě před koncem desetiletí oteplí o 2 stupně Celsia.
Nová analýza satelitních dat odhalila, že globální tropické lesy v minulém roce mizely rekordním tempem. V roce 2024 jsme ztratili 67 tisíc kilometrů čtverečních těchto nedotčených ekosystémů. To je ekvivalent ztráty osmnácti fotbalových hřišť za minutu nebo rozloha srovnatelná s Irskem.
Čína dosáhla klíčového milníku ve své energetické transformaci, uvedla organizace Carbon Brief. Poptávka po energii tam sice vzrostla, ale emise oxidu uhličitého (CO2) naopak klesly. Je to poprvé, co se něco takového v druhé největší světové ekonomice stalo.
Ohrožený druh velryby má po letošní porodní sezóně málo mláďat, což vyvolalo poplach mezi vědci a ochranáři přírody. Co je alespoň trochu uklidnilo, bylo zjištění, že se k reprodukci přidaly čtyři nové „matky“. Počet samic je ale příliš nízký a odborníci nedokážou odhadnout, jak rychle prořídlá populace poroste.
Omezení globálního oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská dohoda, pravděpodobně nezabrání tání ledovců a prudkému růstu hladiny moří. Tvrdí to nová analýza vědců z Durham University a dalších institucí. Podle jejich výzkumu je bezpečnější hranice spíš kolem 1 °C.
Miliony lidí ve Velké Británii by letošní léto mohly mít omezený přístup k pitné vodě kvůli hrozícímu suchu, varoval šéf vodárenské společnosti Thames Water. Obává se, že by se mohla opakovat situace z roku 2022, kdy zemi zasáhlo rekordní sucho, což přimělo vodárenské firmy zavést určitá omezení.
Že mají bohatí lidé vyšší uhlíkovou stopu než chudí, se ví už delší dobu, věnovalo se tomu v minulosti více studií. Ta nová však důsledky nerovnosti mezi příspěvkem k oteplování mezi bohatými a chudými lidmi kvantifikuje. A její výsledky jsou znepokojivé. Za klimatické změny podle ní přímo zodpovídají zejména boháči.
Vědci dosud předpokládali, že horské rostliny se dokážou přizpůsobit zrychlujícím se klimatickým změnám. Když teploty rostou, přesunou se do vyšších nadmořských výšek, kde je větší zima. V horách se dá překonat významný výškový rozdíl snáze než v nížinách, takže by to neměl být problém. Výzkum odborníků z několika amerických univerzit však ukázal něco jiného.
Rozsáhlé škrty v rozpočtu na zvládání katastrof administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa bude USA stát lidské životy, řekla expertka na řízení krizí Samantha Montano. Odliv mozků z klíčových federálních agentur podle ní ochromí systémy včasného varování před přírodními katastrofami.
Říše vzkvétaly a padaly, jazyky se rodily a byly zapomínány, ale tento strom ve zkoušce času obstál. Gran Abuelo (španělsky Pradědeček) je starý 5 400 let, ale teď ho ohrožuje lidský pokrok. Nejstarší strom světa vyrůstající v deštném pralese chilského národního parku Alerce Costero přitom není jen symbolem odolnosti přírody, ale i „klimatickou encyklopedií“.
Na podání záleží, ukázal výzkum amerických vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles a Princetonské univerzity. Našli způsob, jak prolomit dnešní stále častější klimatickou apatii. Změnit způsob informování. Veřejnost totiž spíše zaujmou reálné dopady změny klimatu na oblíbená nebo známá místa než obecné grafy o nárůstu teplot.
Od začátku roku 2023 se bělení rozšířilo na více než 80 procent korálových útesů po celém světě, varuje nová zpráva amerických vědců. Bylo nejhorší v historii. Tyto ekosystémy, na nichž je závislý i člověk, se už nestíhají vzpamatovat z tepelného stresu, protože extrémní vlny veder jsou stále častější a delší.
Ve třech kanadských provinciích si lesní požáry vynutily evakuaci nejméně 33 400 lidí. Do boje proti plamenům byla nasazena i armáda. Kouř se dostává do sousedních Spojených států a přes Atlantik do Evropy. Významnější vliv na kvalitu ovzduší by ale mít neměl.
Nový šéf Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA) dosazený do jejího čela americkým prezidentem Donaldem Trumpem na pondělním brífinku šokoval své zaměstnance. Přiznal, že nevěděl o žádné hurikánové sezóně v USA. Ta oficiálně začala 1. června. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti s agenturou uvedlo, že šlo o žert.
Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozornila, že klimatické změny postupují, přičemž to intenzivně pocítíme už v následujících pěti letech. Podle nové zprávy je vysoká šance, že se svět ještě před koncem desetiletí oteplí o 2 stupně Celsia.
Nová analýza satelitních dat odhalila, že globální tropické lesy v minulém roce mizely rekordním tempem. V roce 2024 jsme ztratili 67 tisíc kilometrů čtverečních těchto nedotčených ekosystémů. To je ekvivalent ztráty osmnácti fotbalových hřišť za minutu nebo rozloha srovnatelná s Irskem.
Čína dosáhla klíčového milníku ve své energetické transformaci, uvedla organizace Carbon Brief. Poptávka po energii tam sice vzrostla, ale emise oxidu uhličitého (CO2) naopak klesly. Je to poprvé, co se něco takového v druhé největší světové ekonomice stalo.
Ohrožený druh velryby má po letošní porodní sezóně málo mláďat, což vyvolalo poplach mezi vědci a ochranáři přírody. Co je alespoň trochu uklidnilo, bylo zjištění, že se k reprodukci přidaly čtyři nové „matky“. Počet samic je ale příliš nízký a odborníci nedokážou odhadnout, jak rychle prořídlá populace poroste.
Omezení globálního oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská dohoda, pravděpodobně nezabrání tání ledovců a prudkému růstu hladiny moří. Tvrdí to nová analýza vědců z Durham University a dalších institucí. Podle jejich výzkumu je bezpečnější hranice spíš kolem 1 °C.
Miliony lidí ve Velké Británii by letošní léto mohly mít omezený přístup k pitné vodě kvůli hrozícímu suchu, varoval šéf vodárenské společnosti Thames Water. Obává se, že by se mohla opakovat situace z roku 2022, kdy zemi zasáhlo rekordní sucho, což přimělo vodárenské firmy zavést určitá omezení.
Že mají bohatí lidé vyšší uhlíkovou stopu než chudí, se ví už delší dobu, věnovalo se tomu v minulosti více studií. Ta nová však důsledky nerovnosti mezi příspěvkem k oteplování mezi bohatými a chudými lidmi kvantifikuje. A její výsledky jsou znepokojivé. Za klimatické změny podle ní přímo zodpovídají zejména boháči.
Vědci dosud předpokládali, že horské rostliny se dokážou přizpůsobit zrychlujícím se klimatickým změnám. Když teploty rostou, přesunou se do vyšších nadmořských výšek, kde je větší zima. V horách se dá překonat významný výškový rozdíl snáze než v nížinách, takže by to neměl být problém. Výzkum odborníků z několika amerických univerzit však ukázal něco jiného.
Rozsáhlé škrty v rozpočtu na zvládání katastrof administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa bude USA stát lidské životy, řekla expertka na řízení krizí Samantha Montano. Odliv mozků z klíčových federálních agentur podle ní ochromí systémy včasného varování před přírodními katastrofami.
Říše vzkvétaly a padaly, jazyky se rodily a byly zapomínány, ale tento strom ve zkoušce času obstál. Gran Abuelo (španělsky Pradědeček) je starý 5 400 let, ale teď ho ohrožuje lidský pokrok. Nejstarší strom světa vyrůstající v deštném pralese chilského národního parku Alerce Costero přitom není jen symbolem odolnosti přírody, ale i „klimatickou encyklopedií“.
Na podání záleží, ukázal výzkum amerických vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles a Princetonské univerzity. Našli způsob, jak prolomit dnešní stále častější klimatickou apatii. Změnit způsob informování. Veřejnost totiž spíše zaujmou reálné dopady změny klimatu na oblíbená nebo známá místa než obecné grafy o nárůstu teplot.
Od začátku roku 2023 se bělení rozšířilo na více než 80 procent korálových útesů po celém světě, varuje nová zpráva amerických vědců. Bylo nejhorší v historii. Tyto ekosystémy, na nichž je závislý i člověk, se už nestíhají vzpamatovat z tepelného stresu, protože extrémní vlny veder jsou stále častější a delší.
Drtivá většina populace podporuje boj proti změně klimatu, ale mlčí a nedává to nijak najevo. Důvod? Každý si myslí, že je v menšině. Průzkum ukázal, jak důležité je nejen o klimatických změnách, ale o všech problémech otevřeně mluvit.
Americký prezident Donald Trump odstoupil od klimatických iniciativ, včetně Pařížské dohody, a slíbil udělat ze Spojených států fosilní velmoc. Jeho celní politika však může tento předvolební slib zkomplikovat, upozornila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Důvodem je hrozba klesající poptávky po ropě a s tím související propad cen za barel, což se prohloubí, pokud bude obchodní válka eskalovat.
Rok 2024 byl globálně nejteplejším v historii měření. Nejnovější zpráva meteorologické služby Copernicus však varuje konkrétně před rychlým oteplováním Evropy, což vede ke značně nepředvídatelným projevům počasí. Jenom záplavy a bouře na kontinentu loni nějakým způsobem postihly 43 tisíc lidí a vzaly nejméně 355 životů.
Zlaté pláže zalévané letními slunečními paprsky, omývané teplým tyrkysovým mořem. Tak si asi každý z nás představí dovolenou v Itálii. Ve skutečnosti ale může připomínat spíše brodění se v odpadcích. Stav italských pláží se zhoršuje, varuje skupina ekologů. V podstatě se nelze procházet po pláži, aniž byste zakopli o nějaký plastový odpadek, upozornili.
Lesní požáry v jižní Kalifornii ze začátku roku, které vyhnaly z domovů na 100 tisíc obyvatel a proměnily v popel tisíce domů v luxusních čtvrtích, upozornily na nedostatečná opatření v oblasti monitorování a včasné reakce. Kalifornii a celý svět proto budou hlídat speciální satelity s umělou inteligencí (AI), které umožní rychlejší a přesnější odhalení požárních hrozeb, čímž zefektivní nasazení hasičů.
Požáry ničí jejich domovy a povodně zavírají školy. Když se však připravují klimatické politiky, hlas mladých generací – právě těch, které zdědí zpustošenou planetu po těch starších – stále není slyšet.
Benátky, perla světové architektury a kultury, mohou v budoucnu částečně skončit zaplavené. Zjistila to studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Podle vědců voda prorazí bariérový ochranný systém Mose, což povede ke katastrofě. Jak rychle k tomu dojde, ovlivní množství lidských emisí.
Plastový a další odpad se dostane už úplně všude, dokonce i na úplně izolovaná místa. Když se oceánografové ponořili do propasti Calypso na dně Středozemního moře, která sahá až do hloubky 5112 metrů, nenašli tam žádné živé organismy, zato odpadky ano.
Nouze o vodu je jednou z největších globálních výzev současnosti. V oblastech trpících jejím chronickým nedostatkem žijí více než dvě miliardy lidí. Obrovský problém je to hlavně v Africe nebo na Arabském poloostrově. Vědci však mají ambiciózní nápad, jak dostat do trvale suchých oblastí srážky. Solárními panely.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.
Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.
Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu.
Peruánský farmář Saúl Luciano Lliuya (44 let) odletěl do Německa, aby se postavil tamní energetické společnosti RWE. Požaduje od ní kompenzaci dopadů klimatických změn na jeho vesnici, což firma odmítá. Tento spor je považován za průlomový a v případě vítězství Lliuyae by mohl přinést novou éru klimatické spravedlnosti.
Malá skupina největších znečišťovatelů planety zodpovídá za polovinu světových emisí oxidu uhličitého (CO2) a udržuje svět závislý na fosilních palivech. Ten se přitom otepluje takovým tempem, že už je překročení kritické hranice 1,5 stupně Celsia podle vědců nevyhnutelné. Řada z těchto firem upustila od svých klimatických závazků a dopad na klima neřeší.
Válka na Ukrajině má zničující dopady na lidské životy. Místní obyvatele bezprostředně ohrožuje kulkami, bombami a dělostřeleckými granáty, pocítíme ji ale my všichni prostřednictvím nárůstu emisí oxidu uhličitého (CO2). Ty produkuje jak samotný konflikt, tak jeho vedlejší efekty, jako je odklonění letecké dopravy. Válka může oteplování urychlit významně.
Obří ledovec A23a, který je dvakrát větší než Londýn, se zastavil v mělkých vodách u britského ostrova Jižní Georgie. Vědci očekávají, že se začne postupně rozpadat. Událost může ovlivnit místní ekosystém i rybolov v oblasti.
Svět je na nezvratné cestě k oteplení o dva stupně Celsia. To také znamená, že se bude zvětšovat neobyvatelná plocha na naší planetě. Počet příliš horkých míst se podle nové studie do konce století ztrojnásobí.
Vědci z Kalifornské univerzity ve spolupráci s Microsoftem vyvinuli model založený na umělé inteligenci (AI), který dokáže úřadům pomoci připravit se na nedostatečnou úrodu, nasměrovat správně humanitární pomoc a dodávky potravin a zabránit tak vzniku krize podvýživy. Odborníci už pokrývají tímto nástrojem celou Keňu, stále však pracují na jeho zdokonalování.
Globální oteplování spojujeme hlavně s nejčastěji zmiňovaným oxidem uhličitým (CO2), důležitou roli v něm ale hraje i metan. Ten se sice neudrží v atmosféře tak dlouho jako prvně zmíněný bezbarvý plyn, klima však otepluje 25krát rychleji. Nejvíce emisí pochází z chovu dobytka, nemalý podíl na tom ale mají i rýžová pole. To se však může díky švédským vědcům změnit,
Pěstitelé kakaa na Pobřeží slonoviny v západní Africe slaví. Očekávali pokračující sucho a vedro bez srážek a obávali se špatné úrody, místo toho začalo pršet. Úroda bude ve střednědobém horizontu dobrá, pochvalují si. Kakaovníkům sice vláha prospěla, do března však budou zapotřebí další deště, aby si udržely zdraví.
Jihokorejská loďařská společnost představila kontejnerovou loď nové generace, která by mohla být začátkem nové éry dekarbonizace námořní dopravy. Plavidlo bude pohánět malý jaderný reaktor, díky čemuž bude ekologičtější a ekonomičtější.
Čína loni překonala svůj vlastní světový rekord v instalaci obnovitelných zdrojů energie, oznámil čínský Národní úřad pro energetiku. Čína coby největší znečišťovatel planety pokračuje ve své energetické transformaci, zatímco Spojené státy se od zelené politiky s Donaldem Trumpem v Bílém domě odklánějí. Čínské dotace na projekty obnovitelné energie však mají klesat.
Filantropický fond Jeffa Bezose a jeho partnerky Lauren Sánchez pro klima a biologickou rozmanitost přestane podporovat jednu z nejvýznamnějších globálních klimatických iniciativ.
Školní docházku skoro 250 milionů dětí v 85 zemích loni narušily tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní projevy počasí spojené s klimatickými změnami. V nedávné zprávě na to upozornil Dětský fond OSN (UNICEF). Nejhůře na tom jsou děti v chudších asijských a subsaharských státech. Jedná se o často přehlížený dopad změny klimatu na společnost.
Světové zelené energetice vládne slunce. Polsko se však obrací na vítr. Několik desítek kilometrů od břehu už roste jedna z největších větrných elektráren světa, která bude dodávat energii více než dvěma milionům polských domácností. Jedná se o milník v polské ekonomice a energetice. A to je jen začátek.
Zlatavý písek kdysi okupovaly stovky a stovky turistů užívajících si terapeutické účinky slané vody známé tím, že dokáže lidi příjemně nadnášet. Dnes je tady jen opuštěná kabina plavčíka, rezavé molo a rozbité deštníky. Pláž u kibucu Ejn Gedi je už pět let zavřená kvůli klesající hladině Mrtvého moře a nebezpečným propadům půdy.
Mnoho lidí v hospodách probírá důležitá témata, jako je politika nebo změna klimatu, jejíž existenci někteří z nich popírají. Ta přitom může ve skutečnosti zasáhnout také je tím, že je připraví o typicky nahořklou chuť jejich milovaného nápoje – piva.
Podle dvou nových oddělených studií odborníků z World Weather Attribution (WWA) a Kalifornské univerzity v Los Angeles zvýšily klimatické změny pravděpodobnost ničivých požárů, kterých jsme byli svědky začátkem ledna v jižní Kalifornii, o 35 procent.
Ledovec, který je dvakrát větší než Londýn, se nachází na kolizním kurzu s britským územím Jižní Georgie v jižním Atlantiku. Tato masivní ledová hradba o tloušťce 400 metrů ohrožuje miliony tučňáků a ploutvonožců. Vědci se obávají, že na ostrově vyhubí celé kolonie zvířat.
Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie čelí jedné z největších krizí za poslední desetiletí. Vlivem stále se zvyšujících teplot oceánu a dalších klimatických změn dochází k rozsáhlému bělení a úhynu korálů, čímž je ohrožen nejen cenný ekosystém, ale i obrovské množství druhů živočichů a rostlin, které na něm závisejí
Evropská unie dosáhla v minulém roce důležitého milníku, když slunce poprvé vytlačilo uhlí. Podíl solární energie na výrobě elektřiny dosáhl 11 procent, zatímco uhlí zastávalo v energetickém mixu 10 procent produkce.
Hladiny oxidu uhličitého (CO2), nejvýznamnějšího skleníkového plynu oteplujícího planetu, rostly v atmosféře minulý rok rekordním tempem. Důvodem jsou obrovské emise ze spalování fosilních paliv, snížená schopnost ekosystémů tento plyn absorbovat a rozsáhlé lesní požáry.
Globální ekonomický růst se může v letech 2070 až 2090 propadnout o 50 procent, pokud světoví politici okamžitě nepřijmou opatření k dekarbonizaci společnosti a obnově přírodních ekosystémů.
Oceány hrají životně důležitou roli v ovlivňování klimatu po celém světě. Právě oceány kvůli oteplování činí globální počasí nepředvídatelnějším, extrémnějším a nebezpečnějším. Na novou studii, která varuje před rekordně rychlým oteplováním oceánů v roce 2024, upozornil server Earth.
Lesní požáry v Los Angeles jsou důsledkem klimatických změn, shodují se odborníci. Sešly se natolik vhodné podmínky, že nejsou jejich vznikem a rozsahem překvapeni, přestože jsou v tomto období a v takové intenzitě neobvyklé. Divoký oheň od úterý pustoší jižní Kalifornii. Vyžádal si už nejméně deset životů, popelem lehlo více než 10 tisíc domů.
Po dalším rekordním roce globálních teplot roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí v boji proti klimatickým změnám. To ovšem komplikuje nově zvolený americký prezident Donald Trump a nedostatečná snaha světa se dekarbonizovat a chránit ekosystémy. Podle nejnovějších studií se planeta otepluje rychleji, než se dříve předpokládalo.
Klimatické změny způsobily zmatek v koloběhu vody na naší planetě, napsal mezinárodní tým vědců v nové zprávě Global Water Monitor Report 2024. To vede k ještě horším přírodním katastrofám, v nichž hraje voda klíčovou roli. Právě takových incidentů přibylo v posledních dvou nejteplejších letech v historii měření.
Změna klimatu ohrožuje budoucnost pěstování kávy v Keni. Sucho a nepravidelné srážky, nemoci a škůdci. Farmáři ve východoafrické zemi už tak čelí nejisté situaci kvůli chudobě a extrémně nízkým mzdám, klimatické změny však navíc mohou vést k tomu, že přijdou o živobytí a kavárny ve světě o luxusní kávu, která je považována za jednu z nejlepších na světě.
Stromy ve městech jsou extrémně důležité. Pomáhají snižovat teplo a poskytují stín chodcům v horkých dnech. Jsou považovány za zbraň proti vysokým teplotám uprostřed globálního oteplování. Vědci z Univerzity v Cambridge ve Velké Británii však v nové studii varují, že jde ve skutečnosti o dvousečnou zbraň.
Hladiny jemných částic PM2,5 překračující normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) spojila nová mezinárodní studie s více než jedním milionem úmrtí v Indii ročně. Výzkum upozorňuje na nebezpečí těchto částic pro globální veřejné zdraví a na nutnost zpřísnit normy pro kvalitu ovzduší.
Oblast téměř o třetinu větší než Indie se v posledních desetiletích stala trvale suchou, ukázala nová studie vědců pod záštitou Organizace spojených národů (OSN). Sucho je nevratné, ohrožuje biodiverzitu, zemědělství i lidské zdraví a má dopady na ekonomiky světa.
Vědci v nové studii zjistili, že se klima otepluje rychleji, než si mysleli, a to kvůli úbytku nízko položených oblaků. Klimatická krize podle nich může být závažnější, než ukazují současné projekce.
Arktida se poprvé ocitne bez mořského ledu ještě před rokem 2030, což je dříve, než vědci očekávali. Tento scénář je nevyhnutelný bez ohledu na to, zda se lidstvu podaří snížit emise skleníkových plynů, či nikoli.
Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv
Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.