Včely po celém světě čelí dramatickému úbytku. Tým vědců přišel s novým krmivem, které dokáže nahradit pyl a dodat hmyzu všechny potřebné živiny. Objev může změnit budoucnost opylování i zemědělství.
Pracovníci potřebují lepší ochranu před vysokými teplotami na pracovištích, zejména těch venkovních. Práce v prostorách s nevhodnou teplotou může ohrozit lidské zdraví i efektivitu.
Tuvalu, Kiribati, Maledivy, Marshallovy ostrovy. Tyto a další ostrovní státy mizí pod hladinou. Stoupající moře, silnější bouře, nedostatek sladké vody a poškozená infrastruktura ohrožují nejen jejich obyvatelnost, ale i existenci. Nastává otázka: budou tyto země ještě existovat, když přijdou o obyvatele i území?
Tuvalu, Kiribati, Maledivy, Marshallovy ostrovy. Tyto a další ostrovní státy mizí pod hladinou. Stoupající moře, silnější bouře, nedostatek sladké vody a poškozená infrastruktura ohrožují nejen jejich obyvatelnost, ale i existenci. Nastává otázka: budou tyto země ještě existovat, když přijdou o obyvatele i území?
Kevin Costner má znovu společnost! Dva roky po rozvodu si užívá chvíle s 46letou Kelly Noonan Gores. Oficiální vyjádření k randění zatím neproběhlo, ale jejich setkávání jsou čím dál častější.
Čína představila plány na obří solární farmu, která má vyrůst na Tibetské náhorní plošině. Projekt o rozloze Chicaga se má stát zásadním krokem k omezení emisí a zároveň symbolizuje rychlost, s jakou země rozvíjí obnovitelné zdroje.
Včely po celém světě čelí dramatickému úbytku. Tým vědců přišel s novým krmivem, které dokáže nahradit pyl a dodat hmyzu všechny potřebné živiny. Objev může změnit budoucnost opylování i zemědělství.
Pracovníci potřebují lepší ochranu před vysokými teplotami na pracovištích, zejména těch venkovních. Práce v prostorách s nevhodnou teplotou může ohrozit lidské zdraví i efektivitu.
Čína představila plány na obří solární farmu, která má vyrůst na Tibetské náhorní plošině. Projekt o rozloze Chicaga se má stát zásadním krokem k omezení emisí a zároveň symbolizuje rychlost, s jakou země rozvíjí obnovitelné zdroje.
Časté vystavení vysokým teplotám může mít dalekosáhlé následky pro naše zdraví. Nový výzkum ukazuje, že vlny horka neprospívají pouze našemu tělu, ale mohou zrychlit proces stárnutí. Vědci teď ukazují, jak se časté teplotní výkyvy podepisují na lidském organismu.
Dvacet let po ničivém hurikánu Katrina varují současní i bývalí zaměstnanci FEMA, že zásahy Trumpovy administrativy ohrožují schopnost agentury efektivně reagovat na přírodní katastrofy. Hlavním problémem je, že FEMA ztrácí schopnost efektivně reagovat na krizové situace.
Brazílie se odvrací od své snahy chránit Amazonský deštný prales a stát se ekologičtější. Minulý měsíc poslanci odhlasovali zákon, který zmírňuje pravidla pro vydávání povolení pro projekty s negativním dopadem na životní prostředí. Tento týden navíc antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, což byla klíčová brzda odlesňování Amazonie.
CO₂, který vzniká při spalování fosilních paliv a v průmyslových procesech, obvykle končí v atmosféře. Projekt Northern Lights ale nabízí nový způsob, jak tento plyn bezpečně ukládat do podmořských rezervoárů. Tato technologie pomáhá snižovat emise v odvětvích, pro která není jednoduché přejít na obnovitelné zdroje.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oficiálně zrušil svůj výzkum změny klimatu. Vesmírná agentura prochází řadou změn, které mohou ohrozit její existenci.
Nová data překvapila i samotné vědce. Arktický mořský led za posledních 20 let netaje tak rychle, jak se čekalo. Neznamená to ale dobré zprávy – podle odborníků jde jen o krátkodobé zpomalení před dalším zrychlením.
Modré velryby zpívají méně než dřív. Vědci varují, že nejde jen o změnu chování, ale o signál hlubší krize v oceánu. Problémy se netýkají jen velryb – dopad může být globální.
Lesní požáry ve Španělsku, které spálily 32 tisíc hektarů půdy a na svědomí mají čtyři životy, poukázaly na nepřipravenost země zvládat dopady klimatické krize. Ta je rok od roku horší a horší. Řekl to španělský premiér Pedro Sánchez během návštěvy postižených regionů.
Kombinace vysokých teplot a vlhkého vzduchu zasáhla svět i Spojené státy v rekordní míře. Vědci varují, že stále častější horké dny s vysokou vlhkostí představují vážnou hrozbu pro zdraví lidí i ekosystémů.
Polymita patří k nejpestřeji zbarveným šnekům na světě, jejich ulity vypadají jako malované. Právě krása je ale bohužel i jejich prokletím – láká sběratele a obchodníky, takže z lesů na východě Kuby rychle mizí. O jejich záchranu se teď snaží tým vědců z Kuby a Británie.
Horko bylo minulý týden ve většině částech světa rekordní. Extrémní vlny veder udeřily na Evropu a i na Blízký východ. Zatímco my jsme zvyklí na noční teploty kolem 20 stupňů Celsia, tam naměřili meteorologové hodnoty považované za zdraví nebezpečné. Denní teploty se místy pohybovaly u život ohrožující hranice.
Aktuální počasí vybízí ke koupání, ale vysoké teploty přináší i spoustu problémů. Sinice, mikroskopické organismy, které se rychle množí ve vodách bohatých na živiny, stále častěji znečišťují pláže u moře i jezerní oblasti v Polsku. Tento problém má vážný dopad nejen na kvalitu vody, ale i na zdraví lidí.
Politika v USA výrazně zpomaluje výstavbu větrných elektráren. Změny v legislativě a rozhodnutí Donalda Trumpa mají negativní dopad na plány na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Společnost Ørsted se tak ocitla v situaci, kdy musí najít nové způsoby financování pro pokračování svých projektů. Firma nyní potřebuje získat 9 miliard dolarů na realizaci plánovaných větrných farem.
Evropa čelí jedné z nejhorších sérií požárů v historii, přičemž letošní rok zaznamenal rekordní rozsah spálené plochy. Požáry devastují turistické oblasti i rozsáhlé lesy. Vědci varují, že s rostoucími teplotami a suchými léty se situace bude jen zhoršovat.
Časté vystavení vysokým teplotám může mít dalekosáhlé následky pro naše zdraví. Nový výzkum ukazuje, že vlny horka neprospívají pouze našemu tělu, ale mohou zrychlit proces stárnutí. Vědci teď ukazují, jak se časté teplotní výkyvy podepisují na lidském organismu.
Dvacet let po ničivém hurikánu Katrina varují současní i bývalí zaměstnanci FEMA, že zásahy Trumpovy administrativy ohrožují schopnost agentury efektivně reagovat na přírodní katastrofy. Hlavním problémem je, že FEMA ztrácí schopnost efektivně reagovat na krizové situace.
Brazílie se odvrací od své snahy chránit Amazonský deštný prales a stát se ekologičtější. Minulý měsíc poslanci odhlasovali zákon, který zmírňuje pravidla pro vydávání povolení pro projekty s negativním dopadem na životní prostředí. Tento týden navíc antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, což byla klíčová brzda odlesňování Amazonie.
CO₂, který vzniká při spalování fosilních paliv a v průmyslových procesech, obvykle končí v atmosféře. Projekt Northern Lights ale nabízí nový způsob, jak tento plyn bezpečně ukládat do podmořských rezervoárů. Tato technologie pomáhá snižovat emise v odvětvích, pro která není jednoduché přejít na obnovitelné zdroje.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oficiálně zrušil svůj výzkum změny klimatu. Vesmírná agentura prochází řadou změn, které mohou ohrozit její existenci.
Nová data překvapila i samotné vědce. Arktický mořský led za posledních 20 let netaje tak rychle, jak se čekalo. Neznamená to ale dobré zprávy – podle odborníků jde jen o krátkodobé zpomalení před dalším zrychlením.
Modré velryby zpívají méně než dřív. Vědci varují, že nejde jen o změnu chování, ale o signál hlubší krize v oceánu. Problémy se netýkají jen velryb – dopad může být globální.
Lesní požáry ve Španělsku, které spálily 32 tisíc hektarů půdy a na svědomí mají čtyři životy, poukázaly na nepřipravenost země zvládat dopady klimatické krize. Ta je rok od roku horší a horší. Řekl to španělský premiér Pedro Sánchez během návštěvy postižených regionů.
Kombinace vysokých teplot a vlhkého vzduchu zasáhla svět i Spojené státy v rekordní míře. Vědci varují, že stále častější horké dny s vysokou vlhkostí představují vážnou hrozbu pro zdraví lidí i ekosystémů.
Polymita patří k nejpestřeji zbarveným šnekům na světě, jejich ulity vypadají jako malované. Právě krása je ale bohužel i jejich prokletím – láká sběratele a obchodníky, takže z lesů na východě Kuby rychle mizí. O jejich záchranu se teď snaží tým vědců z Kuby a Británie.
Horko bylo minulý týden ve většině částech světa rekordní. Extrémní vlny veder udeřily na Evropu a i na Blízký východ. Zatímco my jsme zvyklí na noční teploty kolem 20 stupňů Celsia, tam naměřili meteorologové hodnoty považované za zdraví nebezpečné. Denní teploty se místy pohybovaly u život ohrožující hranice.
Aktuální počasí vybízí ke koupání, ale vysoké teploty přináší i spoustu problémů. Sinice, mikroskopické organismy, které se rychle množí ve vodách bohatých na živiny, stále častěji znečišťují pláže u moře i jezerní oblasti v Polsku. Tento problém má vážný dopad nejen na kvalitu vody, ale i na zdraví lidí.
Politika v USA výrazně zpomaluje výstavbu větrných elektráren. Změny v legislativě a rozhodnutí Donalda Trumpa mají negativní dopad na plány na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Společnost Ørsted se tak ocitla v situaci, kdy musí najít nové způsoby financování pro pokračování svých projektů. Firma nyní potřebuje získat 9 miliard dolarů na realizaci plánovaných větrných farem.
Evropa čelí jedné z nejhorších sérií požárů v historii, přičemž letošní rok zaznamenal rekordní rozsah spálené plochy. Požáry devastují turistické oblasti i rozsáhlé lesy. Vědci varují, že s rostoucími teplotami a suchými léty se situace bude jen zhoršovat.
Počet sršní asijských v Británii letos trhá rekordy. Ohrožují včely, další opylovače i ekosystémy. Vědci proto zkoušejí moderní metody, které by mohly invazi zpomalit.
Zbytky jídla, slepičí trus nebo odpad z čistíren odpadních vod nemusí zůstat nevyužité. Mohou se proměnit v bezpečné hnojivo, které zlepší půdu, ušetří peníze a pomůže snížit emise skleníkových plynů.
Z amerických vládních webů zmizely roky shromažďované vědecké analýzy dopadů klimatické krize. Ministr energetiky Chris Wright tvrdí, že se připravují „aktualizace“. Vědci ale varují, že úpravy mohou přepsat ověřená data i závěry, na kterých se shoduje většina odborníků.
Vlaky mezi Londýnem a Exeterem se začínají pohybovat pomaleji. Začátkem srpna totiž začaly být na některých úsecích tratí kvůli suchu zavedeny bezpečnostní omezení. Problémy s tratěmi v Dorset a Devonu jsou důsledkem extrémně suchého počasí, které Británii zasáhlo. Až do odvolání tak bude jízdní doba o hodinu delší.
Teploty v některých oblastech Finska, Švédska a Norska v uplynulých dnech překročily 30 stupňů Celsia. Server Earth píše o nebývalých vlnách veder, které Skandinávie v posledních několika desetiletích nezažila. Jsou delší a intenzivnější kvůli klimatickým změnám.
Japonsko letos zažívá rekordní teploty. V městě Isesaki východně od Tokia naměřili 41,8°C, což je nejvíc, co kdy v zemi zaznamenali. Teplota překonala dosavadní rekord o několik desetin stupně. Vláda okamžitě varovala obyvatele, aby se chránili před horkem a doporučila, aby nevycházeli, pokud to není nutné.
Do Ženevy se sjíždějí zástupci 170 zemí. Cíl? Uzavřít celosvětovou dohodu, která by pomohla omezit plastové znečištění. Jednání ale provází tvrdé střety, průmyslový tlak i otázka, kdo ponese odpovědnost.
Hladina Kaspického moře, největší vnitrozemské vodní plochy na světě, klesla na historické minimum. Na vině je změna klimatu i výstavba přehrad a zavlažovacích systémů podél řeky Volhy.
Solární a větrné elektrárny vyrůstají po celé Indii. Ale místo aby začaly vyrábět čistou energii, čekají. Na kabely, na smlouvy, na razítka. Projekty za miliardy dolarů zůstávají na mrtvém bodě – přitom čas běží.
Letošní klimatický summit Organizace spojených národů (OSN) se bude lišit od těch předchozích, konajících se v luxusních oblastech. Každá země se snažila ohromit svým pokrokem, přestože výsledky rozhovorů byly diskutabilní. COP30 však bude jiný. Postaví účastníky tváří v tvář temné realitě.
Neprodukuje emise, jen vodní páru. Vzniká hluboko pod zemí a vypadá to, že ho máme víc, než jsme si mysleli. Vědci teď objevili, že horské masivy by mohly ukrývat přírodní zdroj vodíku s obrovským energetickým potenciálem.
Čtyři gorilí samice zachráněné z nelegálního obchodu dostaly druhou šanci – a možná ji dávají i svému druhu. Po letech strávených v péči lidí se vrátily do divočiny a překvapily i zkušené ochranáře. Jejich příběh ukazuje, že naděje pro vymírající druhy ještě není ztracená.
Fosilní paliva jsou energetickým zdrojem minulosti a slunce i vítr jsou budoucností lidstva. S takovými slovy vystoupil minulý týden generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v New Yorku. Zdůraznil však i výzvy, kterým energetická transformace čelí, jako je rozmach energeticky náročné umělé inteligence (AI) v kombinaci s rostoucí poptávkou po elektřině.
Americký Středozápad se dusí pod extrémními teplotami – a pole plná kukuřice tomu nepomáhají. Vědci potvrzují, že tzv. corn sweat zvyšuje vlhkost v atmosféře a zesiluje pocitové teploty. Vedro se navíc šíří dál na východ.
Pobřeží Jižní Austrálie čelí ekologické katastrofě. Smrtící květ toxických řas zabil tisíce mořských živočichů a ohrožuje místní rybolov, turismus i zdraví lidí. Odborníci varují, že situace je horší, než se zdá – a může být jen začátkem.
Karibské ostrovní státy dosáhly významného posunu v mezinárodním boji za klimatickou spravedlnost. Verdikt nejvyššího soudu v Haagu jim dává do ruky nový nástroj, jak čelit následkům klimatických škod a postavit se velkým znečišťovatelům.
Vědci vytvořili vůbec první detailní mapu života, který obývá půdu přímo pod námi. Ukazuje síť mykorhizních hub, které mají klíčovou roli v tom, jak rostou lesy, jak se v půdě zadržuje uhlík a jak dobře zvládají ekosystémy výkyvy klimatu. Jenže většinu těchto „podzemních hotspotů“ dosud nikdo nechrání.
Tuny sutin, spáleného odpadu a toxických látek z války v Gaze nekončí jen na zemi – míří i do vzduchu. Zatímco místní obyvatelé bojují s nemocemi a kontaminovanou vodou, následky pociťuje i celá planeta.
Je tam tak obrovské vedro, že není možné vyjít na ulici. Úřady vyzvaly veřejnost, aby šetřili vodou. Ta dochází i v přehradách. Taková je situace v Íránu, kde panuje zatím nejteplejší týden v roce. Teploty místy překonávají 50 stupňů Celsia, minulou středu musel být v jedné z provincií vyhlášen státní svátek.
Kašmír, známý svým mírným klimatem a zasněženými vrcholky, zažívá teplotní extrémy, jaké v regionu nepamatují. Letní vedra lámou rekordy a přinášejí vážné následky – nejen pro zemědělce, ale i pro celé místní ekosystémy. Naděje v podobě pozdního deště přišla příliš pozdě.
Madagaskarská Sava produkuje většinu světové vanilky, ale její budoucnost je nejistá. Tropické bouře, nevyzpytatelné deště i změny teplot už dnes ničí úrodu. A do toho přichází snižování zahraniční pomoci a nejistý trh. Co to znamená pro farmáře – a pro každého, kdo si bez vanilky nedokáže představit dezert?
Vítr přesahující 160 kilometrů za hodinu, zrušené lety, uzavřené školy a prázdné ulice. Tropický tajfun Wipha v neděli tvrdě zasáhl Hongkong i pevninskou Čínu. A i když ztráty nejsou fatální, šlo o nejsilnější bouři v oblasti od tajfunu Saola v roce 2023.
Emise oxidu uhličitého (CO2) americké společnosti Amazon se od roku 2019, kdy se zavázala k uhlíkové neutralitě, ztrojnásobily. Na těchto emisích se nejvíce podílel vozový park firmy, chlazení budov i výstavba infrastruktury, včetně datových center.
Geologové objevili v srdci Yellowstoneu nový horký pramen s neobvykle modrou vodou. Nečekané překvapení ukazuje, jak živá a proměnlivá tahle krajina stále je – i po milionech let.
Měla to být přelomová žaloba. Dva starší z Torresových ostrovů chtěli přimět australskou vládu, aby nesla právní odpovědnost za škody způsobené klimatickou změnou. Místo toho ale odešli od soudu s prázdnou – a s těžkým srdcem.
Jihovýchod Kréty zasáhl rozsáhlý lesní požár, který donutil tisíce lidí k evakuaci. Hořící svahy, vítr a extrémní horko ztěžovaly zásah hasičů i záchranu majetku. Oheň ale není jen krizí jedné sezóny – je varováním, jak rychle se klima mění a co všechno je v sázce.
Litva chce usilovněji chránit populaci tuleňů v Baltském moři. Ta se sice stabilizovala, stále je však zranitelná, jelikož čelí výzvám, jako je klimatická změna nebo rybolov. Dopady klimatických změn na moře sdílené Evropou a Ruskem jsou závažné.
Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.
Podle odhadů vědců zemřelo během nedávné vlny veder v Evropě o 1500 osob více kvůli změně klimatu. Jenom v italském Miláně během pár dní přišlo o život téměř 500 osob, v Paříži jich bylo více než 300 a Londýn zaznamenal přes 260 úmrtí souvisejících s klimatickými změnami.
V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.
Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.
Když se koncem června v nizozemském Haagu sešli lídři Severoatlantické aliance (NATO), zopakovali známé hrozby ze strany Ruska, Číny a Íránu a řešili navýšení výdajů na obranu. Zapomněli ale na jinou hrozbu – změnu klimatu. Ta může učinit nepřátelské ponorky neviditelnými.
Projekt nové dálnice měl být důkazem, že infrastruktura a příroda se dají spojit. Místo toho se proměnil v učebnicový příklad ekologického selhání. Co všechno zůstalo jen v prezentacích a proč příroda podél silnice stále chybí?
V přísně střeženém prostředí vzniká nečekaně křehký příběh naděje. Skupina žen ve věznici v americkém státě Washington tráví dny péčí o motýlí larvy. Ty jednou možná přežijí v přírodě – a stejně tak i jejich ošetřovatelky ve svém novém životě.
Evropská komise (EK) ve středu navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 by měl blok dosáhnou uhlíkové neutrality. Řada členských států včetně Česka s ním ale nesouhlasí. Považují ho za příliš ambiciózní.
Austrálie znovu čelí extrémnímu počasí. Východní pobřeží zasáhla rychle sílící bouře, která přináší přívalové deště, silný vítr a hrozbu bleskových záplav. Vědci varují: hlavním motorem těchto událostí je klimatická změna a teplejší oceány.
Karibské útesy už dávno nejsou tím, čím bývaly. Vědci se vrátili 7 000 let do minulosti, aby porovnali pradávné fosilie s dnešním stavem. A výsledek je jasný: člověk obrátil celý podmořský potravní řetězec naruby.
Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.
Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.
Tuvalu, ostrovní stát v Oceánii, patří k nejohroženějším zemím světa klimatickými změnami. Jeho existenci ohrožuje vzestup hladiny oceánů. Dva z korálových atolů souostroví již z velké části zmizely pod vodou. Stovky místních se snaží z této potápějící lodi uprchnout do Austrálie, které jim hodila záchranné lano.
Ocet se stal hitem mezi příznivci ekologického úklidu. Je levný, běžně dostupný a zdánlivě zvládne všechno – od vodního kamene po bakterie. Jenže opravdu je tak účinný? A co jeho vliv na zdraví a životní prostředí?
Vědci přišli s novinkou, která by mohla změnit způsob, jakým se ochlazují domy a kanceláře. Vyvinuli speciální fólii, která odráží téměř veškeré sluneční záření a zároveň propouští teplo ven. A to bez jediné kilowatthodiny. Jak funguje a co všechno slibuje?
Nahradit maso cvrčky nebo larvami zní jako ekologické řešení budoucnosti. Jenže zatímco vědci ukazují na výhody, lidé v západním světě odvracejí pohled. A studie napovídají, že odpor je hlubší, než se zdá.
Planeta se dál otepluje a čas na řešení dochází. Vědci z Cambridge proto zkoušejí nové způsoby, jak Zemi cíleně ochladit – od posilování arktického ledu po odrážení slunečního záření zpět do vesmíru.