Na Den Země a Světový den včel se znovu objevují hesla o tom, že bez včel lidstvo nepřežije. Realita je složitější, ale o to zajímavější. Včely totiž nehrají klíčovou roli jen v zemědělství. Udržují také pestrost krajiny, fungování ekosystémů a velkou část rostlin, na kterých závisí další druhy. Největší problém přitom nemají včely medonosné, ale divocí opylovači.
Obiloviny jako pšenice, rýže nebo kukuřice opyluje vítr. Bez opylovačů by lidstvo nezmizelo, ale jídelníček by se dramaticky zúžil. Chybělo by ovoce, většina zeleniny, ořechy, káva nebo kakao. Mnohem větší problém by ale nastal v přírodě. Opylovači totiž pomáhají rozmnožovat většinu kvetoucích rostlin, na které navazují další živočichové.
Happy World Bee Day🐝
— EMC Foundation (@emcfoundationgy) May 20, 2026
Today, we celebrate the incredible role bees play in maintaining healthy ecosystems and supporting biodiversity. These tiny pollinators are essential to food production, plant growth, and the balance of nature. pic.twitter.com/9mOXC3YJjf
Ne každou práci zvládne včela medonosná
Když se řekne včela, většina lidí si představí úl a med. Jenže v přírodě fungují i tisíce dalších druhů opylovačů. Čmeláci, samotářské včely, motýli nebo brouci často zvládají opylování účinněji než včely medonosné. Třeba rajčata umí správně opylovat hlavně čmeláci díky vibračnímu pohybu, který včela medonosná nezvládne.
Včela medonosná je silná hlavně při opylování velkých ploch. Sady, řepková pole nebo slunečnice potřebují během pár dnů obrovské množství opylovačů. Tam jsou úly nenahraditelné. Ve volné krajině ale často odvádějí stejnou nebo lepší práci divocí opylovači.
Právě ti dnes mizí nejrychleji. V Evropě podle vědců za poslední desetiletí prudce ubylo létajícího hmyzu. Důvodů je několik. Krajina přichází o květnaté louky, přibývá pesticidů a ubývá míst, kde mohou divoké druhy hnízdit. Paradoxně může někde škodit i příliš vysoký počet úlů. Velké množství včel medonosných totiž soutěží s divokými druhy o pyl a nektar.
Proč jsou včely stále zásadní
Přesto zůstávají včely medonosné pro zemědělství klíčové. Bez nich by dnešní produkce ovoce, řepky nebo části zeleniny vypadala úplně jinak. Včelaři navíc často jako první vidí změny v krajině. Sledují, kdy začíná kvést lípa, jak se posouvají snůšky nebo kde se šíří nové nemoci.
Když kolonie začnou kolabovat, je to varování o stavu krajiny, pesticidech nebo klimatu. Právě dlouhodobé záznamy z úlů dnes pomáhají vědcům sledovat proměny prostředí i změny počasí.
Úbytek včel by tvrdě zasáhl i ekonomiku. Opylování drží významnou část světové produkce potravin. Ruční opylování nebo využití dronů by bylo výrazně dražší a mnohem méně efektivní. Například v sadech by náklady rostly do obrovských částek a výnosy by přesto klesaly.
Vědci zároveň upozorňují, že ostatní opylovači nedokážou včely plně nahradit. Motýli, můry nebo ptáci sice pomáhají, ale přenášejí méně pylu a specializují se jen na část rostlin. Včely zůstávají nejvýkonnějšími opylovači ve velkém měřítku.
Pomoc přitom nemusí být složitá. Velký efekt má obyčejná neposekaná část zahrady, kvetoucí rostliny během léta nebo omezení chemických postřiků přes den. Důležitá jsou i holá místa v půdě, kde hnízdí samotářské včely. Sedmdesát procent samotářských včel hnízdí v zemi, ne v hmyzích hotelech.
Světový den včel tak není jen připomínkou medu nebo úlů. Připomíná hlavně to, že bez opylovačů by krajina postupně ztratila pestrost, stabilitu i část života, na který jsme zvyklí.
