Včely nejsou důležité jen pro výrobu medu. Jejich úbytek může mít přímé dopady na lidské zdraví, protože ovlivňuje dostupnost ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na důležité živiny. Nejcitelněji se to projevuje v odlehlých oblastech, kde jsou lidé závislí především na vlastní zemědělské produkci.
Jedním z takových míst je nepálský okres Džumla v Himálaji. Místní obyvatelé si v posledních letech všimli, že včel výrazně ubylo a produkce medu klesá. Zároveň se ukazuje, že ztráta opylovačů zasahuje mnohem širší oblast než jen včelařství. Opylovači se tam podílejí na více než pětině příjmu vitaminu A, vitaminu E a kyseliny listové a stojí také za téměř polovinou zemědělských příjmů domácností.
Vliv na kvalitu stravy
Včely, čmeláci, motýli nebo netopýři přenášejí pyl mezi květy a umožňují rostlinám vytvářet plody a semena. Přibližně tři čtvrtiny zemědělských plodin jsou na opylování alespoň částečně závislé. Bez něj by byla úroda nižší a řada potravin by zdražila nebo by se stala hůře dostupnou.
Význam opylovačů pro lidské zdraví se snaží vědci vyčíslit stále přesněji. Už dřívější výzkumy naznačily, že masivní úbytek opylovačů by mohl každoročně způsobovat rozsáhlé zdravotní problémy spojené s podvýživou a zvýšit úmrtnost. Reálné dopady jsou patrné už dnes. Nedostatečné opylování podle odborníků snižuje světovou produkci ovoce, zeleniny a ořechů o několik procent.
Riziko se netýká pouze chudých regionů závislých na místní produkci. Nižší výnosy totiž zvyšují ceny ovoce, zeleniny, ořechů a dalších potravin spojovaných s nižším výskytem srdečních onemocnění, cukrovky či mrtvice. Jakmile se ovoce, zelenina či semena stanou dražšími, lidé je nakupují méně často a jejich jídelníček ztrácí na kvalitě.
Populace divokých opylovačů klesají
Největší obavy vyvolává úbytek volně žijících druhů. Louky, pastviny a další přirozená stanoviště ustupují intenzivnímu zemědělství a zástavbě. Včely navíc ohrožují pesticidy, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů. V Evropě je podle ochranářů ohroženo nejméně 172 druhů včel.
Počty včel chovaných v úlech zůstávají ve světě poměrně stabilní, odborníci však upozorňují, že samy o sobě nedokážou nahradit ztrátu divokých opylovačů v dostatečné míře ani pokrýt rostoucí potřeby zemědělství závislého na opylování.
Nejzranitelnějšími oblastmi jsou podle modelů tropické regiony, zejména subsaharská Afrika, sever Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Očekávají se zde výrazné poklesy opylování u plodin, jako je kakao, mango nebo melouny.
Ochrana opylovačů přitom nemusí být složitá. Pomoci může výsadba květnatých pásů a divokých květin, omezení používání pesticidů nebo vytváření vhodných míst pro hnízdění včel. V některých oblastech by taková opatření mohla zvýšit příjmy zemědělců až o třetinu a současně zlepšit kvalitu stravy místních obyvatel.
