Mangrovové lesy na pobřeží Floridy získávají nečekanou pomoc od mořských trav. Jejich odumřelé listy přinášejí mořské proudy mezi kořeny stromů, kde se postupně hromadí a přispívají k růstu půdy. Nový výzkum ukázal, že tento přirozený proces pomáhá mangrovům čelit stoupající hladině oceánu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v nejbližší době navštíví Izrael. Jednat chce zejména o tamním systému protivzdušné obrany. Uvedl to v dnes v příspěvku na sociálních sítích. Zmínil, že protivzdušná obrana je prioritou a v uplynulém týdnu jednal s některými výrobci. Jednání potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v diskusním pořadu CNN Prima News. Uvedl, že premiéra na cestě zřejmě doprovodí. Protivzdušná a protidronová obrana je podle něj prioritou. Podle exministra Zahraničí Jana Lipavského ze sněmovního klubu opoziční ODS je otázkou, zda bude mít Česko na podobný nákup dost peněz.

Investice do moderních farem, které měly spojovat chov ryb s pěstováním rostlin, skončily rozsáhlým policejním vyšetřováním. Národní centrála proti organizovanému zločinu obvinila dva lidi z podvodu se škodou přibližně dvě miliardy korun. Poškozených investorů je podle kriminalistů zhruba pět tisíc. Oba obvinění skončili ve vazbě a v případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení.

Jedna z výrazných dominant Karvinska zmizela během několika sekund. V areálu bývalého Dolu Československé armády v Karviné odstřelili téměř 70 metrů vysokou železobetonovou těžní věž, která vážila přibližně 19 tisíc tun. K její demolici střelmistři použili téměř 147 kilogramů trhaviny. Odstřel proběhl podle plánu a nezpůsobil žádné škody v okolí.

Dopravci v Česku zaplatili za prvních devět měsíců letošního roku na mýtném 15,08 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst přibližně o pět procent. Vyšší byl také počet zaznamenaných průjezdů, jen za září elektronický mýtný systém zpracoval více než 106 milionů transakcí. Výběr poplatků rostl ve všech dosavadních měsících letošního roku.

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Světové ceny ropy v pondělí klesly přibližně o dvě procenta, přestože útoky jemenských Húsíů dál ohrožují energetickou infrastrukturu Saúdské Arábie. Investoři nyní sledují nejen riziko výpadků dodávek, ale také diplomatické snahy o uklidnění konfliktu s Íránem. Analytici varují, že další rozsáhlé útoky, které má americká armáda naplánovány, mohou vyhnat ceny výrazně výš.

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.