Kvetoucí rostliny bývají vnímány hlavně jako ozdoba zahrad a krajiny. Ve skutečnosti ale patří k nejvýznamnějším hybatelům života na Zemi. Právě jejich nástup před více než 130 miliony let odstartoval prudký rozvoj biologické rozmanitosti a vznik ekosystémů, které dnes považujeme za samozřejmé. Právě kvetoucí rostliny stály u zrodu ekosystémů, jako jsou deštné pralesy, savany nebo prérie.
Květiny si získaly spojence tam, kde měly dříve nepřátele. Hmyz po stovky milionů let rostlinám spíše škodil, kvetoucí druhy ale přišly s novou strategií. Začaly lákat opylovače vůněmi, barvami a zdrojem potravy v podobě nektaru či pylu. „Evoluce našla způsob, jak rostliny napojit na estetické vnímání zvířat,“ říká biolog David George Haskell. Díky tomu se rozmnožování rostlin stalo mnohem účinnějším a otevřelo cestu ke vzniku nových druhů hmyzu i dalších živočichů.
Jak rostliny využívají hmyz
Ne všechny rostliny však hrají fér. Některé orchideje například lákají opylovače na příslib potravy, kterou ve skutečnosti nenabízejí. Jiné napodobují vzhled a pach samic vos, takže samci se je snaží oplodnit. Pro hmyz jde o marnou snahu, rostlina ale získá to, co potřebuje. Pyl se přenese na další květ a rozmnožování pokračuje.
Právě takové vztahy vedly ke vzájemnému vývoji rostlin a živočichů, kdy změny jednoho druhu vyvolávají změny u druhého. Jedním z nejznámějších příkladů je madagaskarská orchidej s mimořádně dlouhou ostruhou ukrývající nektar. Charles Darwin předpokládal, že musí existovat motýl s stejně dlouhým sosákem. Jeho předpověď se po letech potvrdila.
Významnou roli v proměně planety sehrály také trávy. Přestože si je s květy často nespojujeme, i ony patří mezi kvetoucí rostliny. Postupně vytvořily rozsáhlé prérie, stepi a savany. Jejich růstový způsob jim umožňuje přežít požáry i spásání. Oheň navíc travinám prospívá, protože odstraňuje dřeviny a uvolňuje živiny do půdy. „Trávy byly původními odlesňovači této planety,“ míní americký biolog David George Haskell.
S rozšiřováním travnatých ploch se vyvíjela i zvířata, která je dokázala využívat jako potravu. Objevili se specializovaní býložravci se zuby přizpůsobenými ke spásání. Vzniklo tak partnerství, z něhož těžily obě strany. Zvířata získala zdroj potravy a trávy pomocníky, kteří omezovali konkurenci ostatních rostlin.
Budoucnost závisí na rozmanitosti
Kvetoucí rostliny se dokázaly přizpůsobit i prostředím, která se zdají nehostinná. Příkladem jsou mořské trávy, jejichž původní předchůdci žili na souši a později se vrátili do oceánů. Díky pevným kořenovým systémům dokážou ukotvit sedimenty, chrání pobřeží před erozí a vytvářejí útočiště pro množství ryb a bezobratlých. Současně ukládají značné množství uhlíku do mořského dna.
V době klimatické změny bude podle vědců klíčové zachovat genetickou rozmanitost rostlin. Monokultury tvořené jedinou odrůdou jsou zranitelnější vůči škůdcům i výkyvům počasí. Větší odolnost naopak přináší pěstování různých druhů a odrůd společně na jednom poli. Takový přístup může zemědělství lépe připravit na nejisté podmínky budoucnosti.
Kvetoucí rostliny mají za sebou více než sto milionů let vývoje a opakovaně přečkaly období masových vymírání. Jejich další úspěch však bude záviset i na tom, zda se podaří zachovat dostatek biologické rozmanitosti. „Pomohlo by, kdybychom po celém světě nepokračovali v ničení biodiverzity a zachovali evoluci potřebnou rozmanitost pro další vývoj,“ upozorňuje Haskell.
