Evropa přichází o krajinu výrazně rychleji, než ukazují oficiální statistiky. Nová studie odhalila, že skutečný rozsah úbytku půdy je téměř dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Vědci upozorňují, že pod betonem, asfaltem a novou zástavbou každoročně mizí mnohem více přírody i zemědělské půdy, než si evropské státy dosud uvědomovaly. Napsal o tom server Earth.
Výzkumníci tento proces označují jako zábor půdy. Jde o situace, kdy louky, pole, zahrady nebo jiné zelené plochy ustupují domům, silnicím, parkovištím či průmyslovým areálům. Jakmile je půda překryta stavebními materiály, návrat do původního stavu bývá velmi obtížný nebo zcela nemožný.
Europe is losing green land to concrete faster than scientists thought https://t.co/JGsFQlWEWt #EarthDotCom #EarthSnap #Earth pic.twitter.com/QmkNEyEHYC
— Earth.com (@EarthDotCom) June 10, 2026
Tým vedený ekologem Zanderem Samuelem Venterem z Norského institutu pro výzkum přírody analyzoval data z 39 evropských zemí. Zjistil, že pod novou výstavbou každoročně zmizí přibližně 1 554 kilometrů čtverečních přírodních a zemědělských ploch. Dřívější odhady byly výrazně nižší především proto, že používané satelitní mapy nedokázaly zachytit menší stavební projekty, například jednotlivé domy nebo krátké úseky nových komunikací.
Vědci proto využili modernější systém satelitního monitoringu a výsledky ověřovali novináři v terénu. Na kontrole se podílelo kolem čtyřiceti novinářů, kteří prověřili téměř deset tisíc konkrétních lokalit pomocí leteckých snímků i fotografií z úrovně ulic.
Nutnost lepšího monitorování
Nejvyšší zábor půdy v přepočtu na obyvatele vykazuje Norsko, zatímco mezi státy s nejnižšími hodnotami patří Švýcarsko. Podle autorů studie se vyšší tempo často objevuje v bohatších a řidčeji osídlených zemích.
Nejvíce ohrožené jsou travnaté plochy a louky, které mizí několikanásobně rychleji než jiné přírodní biotopy. Významnou roli přitom hrají jako útočiště pro opylovače i řadu druhů ptáků.
Výzkum zároveň ukázal, že přibližně čtyři desetiny všech ztracených ploch tvoří zemědělská půda, která je důležitá pro produkci potravin. Další část připadá na přírodní stanoviště a městskou zeleň. Tyto plochy pomáhají ochlazovat města, zadržovat vodu při deštích a podporovat biodiverzitu.
Největší podíl záboru souvisí s výstavbou bydlení a dopravní infrastruktury. Autoři studie varují, že bez přesnějšího monitorování bude stále obtížnější splnit evropský cíl zastavit čistý úbytek volné krajiny do roku 2050.
