V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.
Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.
Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.
Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.
Chytré hodinky nejsou jen módní doplněk nebo sportovní pomůcka. S příchodem AI funkcí, jako je Gemini na systému Wear OS, se z nich stává osobní kouč. Pomáhají držet režim, omezit závislost na telefonu a zvládat pracovní tempo bez zbytečných výpadků.
Podle odhadů vědců zemřelo během nedávné vlny veder v Evropě o 1500 osob více kvůli změně klimatu. Jenom v italském Miláně během pár dní přišlo o život téměř 500 osob, v Paříži jich bylo více než 300 a Londýn zaznamenal přes 260 úmrtí souvisejících s klimatickými změnami.
V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.
Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.
Podle odhadů vědců zemřelo během nedávné vlny veder v Evropě o 1500 osob více kvůli změně klimatu. Jenom v italském Miláně během pár dní přišlo o život téměř 500 osob, v Paříži jich bylo více než 300 a Londýn zaznamenal přes 260 úmrtí souvisejících s klimatickými změnami.
Když se koncem června v nizozemském Haagu sešli lídři Severoatlantické aliance (NATO), zopakovali známé hrozby ze strany Ruska, Číny a Íránu a řešili navýšení výdajů na obranu. Zapomněli ale na jinou hrozbu – změnu klimatu. Ta může učinit nepřátelské ponorky neviditelnými.
Projekt nové dálnice měl být důkazem, že infrastruktura a příroda se dají spojit. Místo toho se proměnil v učebnicový příklad ekologického selhání. Co všechno zůstalo jen v prezentacích a proč příroda podél silnice stále chybí?
V přísně střeženém prostředí vzniká nečekaně křehký příběh naděje. Skupina žen ve věznici v americkém státě Washington tráví dny péčí o motýlí larvy. Ty jednou možná přežijí v přírodě – a stejně tak i jejich ošetřovatelky ve svém novém životě.
Evropská komise (EK) ve středu navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 by měl blok dosáhnou uhlíkové neutrality. Řada členských států včetně Česka s ním ale nesouhlasí. Považují ho za příliš ambiciózní.
Austrálie znovu čelí extrémnímu počasí. Východní pobřeží zasáhla rychle sílící bouře, která přináší přívalové deště, silný vítr a hrozbu bleskových záplav. Vědci varují: hlavním motorem těchto událostí je klimatická změna a teplejší oceány.
Karibské útesy už dávno nejsou tím, čím bývaly. Vědci se vrátili 7 000 let do minulosti, aby porovnali pradávné fosilie s dnešním stavem. A výsledek je jasný: člověk obrátil celý podmořský potravní řetězec naruby.
Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.
Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.
Tuvalu, ostrovní stát v Oceánii, patří k nejohroženějším zemím světa klimatickými změnami. Jeho existenci ohrožuje vzestup hladiny oceánů. Dva z korálových atolů souostroví již z velké části zmizely pod vodou. Stovky místních se snaží z této potápějící lodi uprchnout do Austrálie, které jim hodila záchranné lano.
Ocet se stal hitem mezi příznivci ekologického úklidu. Je levný, běžně dostupný a zdánlivě zvládne všechno – od vodního kamene po bakterie. Jenže opravdu je tak účinný? A co jeho vliv na zdraví a životní prostředí?
Vědci přišli s novinkou, která by mohla změnit způsob, jakým se ochlazují domy a kanceláře. Vyvinuli speciální fólii, která odráží téměř veškeré sluneční záření a zároveň propouští teplo ven. A to bez jediné kilowatthodiny. Jak funguje a co všechno slibuje?
Nahradit maso cvrčky nebo larvami zní jako ekologické řešení budoucnosti. Jenže zatímco vědci ukazují na výhody, lidé v západním světě odvracejí pohled. A studie napovídají, že odpor je hlubší, než se zdá.
Planeta se dál otepluje a čas na řešení dochází. Vědci z Cambridge proto zkoušejí nové způsoby, jak Zemi cíleně ochladit – od posilování arktického ledu po odrážení slunečního záření zpět do vesmíru.
Když se koncem června v nizozemském Haagu sešli lídři Severoatlantické aliance (NATO), zopakovali známé hrozby ze strany Ruska, Číny a Íránu a řešili navýšení výdajů na obranu. Zapomněli ale na jinou hrozbu – změnu klimatu. Ta může učinit nepřátelské ponorky neviditelnými.
Projekt nové dálnice měl být důkazem, že infrastruktura a příroda se dají spojit. Místo toho se proměnil v učebnicový příklad ekologického selhání. Co všechno zůstalo jen v prezentacích a proč příroda podél silnice stále chybí?
V přísně střeženém prostředí vzniká nečekaně křehký příběh naděje. Skupina žen ve věznici v americkém státě Washington tráví dny péčí o motýlí larvy. Ty jednou možná přežijí v přírodě – a stejně tak i jejich ošetřovatelky ve svém novém životě.
Evropská komise (EK) ve středu navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 by měl blok dosáhnou uhlíkové neutrality. Řada členských států včetně Česka s ním ale nesouhlasí. Považují ho za příliš ambiciózní.
Austrálie znovu čelí extrémnímu počasí. Východní pobřeží zasáhla rychle sílící bouře, která přináší přívalové deště, silný vítr a hrozbu bleskových záplav. Vědci varují: hlavním motorem těchto událostí je klimatická změna a teplejší oceány.
Karibské útesy už dávno nejsou tím, čím bývaly. Vědci se vrátili 7 000 let do minulosti, aby porovnali pradávné fosilie s dnešním stavem. A výsledek je jasný: člověk obrátil celý podmořský potravní řetězec naruby.
Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.
Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.
Tuvalu, ostrovní stát v Oceánii, patří k nejohroženějším zemím světa klimatickými změnami. Jeho existenci ohrožuje vzestup hladiny oceánů. Dva z korálových atolů souostroví již z velké části zmizely pod vodou. Stovky místních se snaží z této potápějící lodi uprchnout do Austrálie, které jim hodila záchranné lano.
Ocet se stal hitem mezi příznivci ekologického úklidu. Je levný, běžně dostupný a zdánlivě zvládne všechno – od vodního kamene po bakterie. Jenže opravdu je tak účinný? A co jeho vliv na zdraví a životní prostředí?
Vědci přišli s novinkou, která by mohla změnit způsob, jakým se ochlazují domy a kanceláře. Vyvinuli speciální fólii, která odráží téměř veškeré sluneční záření a zároveň propouští teplo ven. A to bez jediné kilowatthodiny. Jak funguje a co všechno slibuje?
Nahradit maso cvrčky nebo larvami zní jako ekologické řešení budoucnosti. Jenže zatímco vědci ukazují na výhody, lidé v západním světě odvracejí pohled. A studie napovídají, že odpor je hlubší, než se zdá.
Planeta se dál otepluje a čas na řešení dochází. Vědci z Cambridge proto zkoušejí nové způsoby, jak Zemi cíleně ochladit – od posilování arktického ledu po odrážení slunečního záření zpět do vesmíru.
Vědci jsou na stopě příčiny prudkého oteplení planety v letech 2023 a 2024. Všimli si snižující se oblačnosti, která pomáhá odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.
Zatímco Evropa čelila letnímu vedru, vědci v Antarktidě si připomněli zimní slunovrat a pustili si tradiční vysílání BBC. Letos poprvé včetně osobního vzkazu od krále Karla III.
Kouř z rozsáhlých požárů v Kanadě a USA se šíří napříč kontinentem. Dusí miliony lidí, znečišťuje vzduch ve velkých městech a nutí citlivé skupiny zůstávat doma. Státy bojují nejen s ohněm, ale i s nedostatkem lidí a prostředků.
Změna klimatu může ovlivnit chuť kávy, piva, vína a podle nové studie i ginu s tonikem. Její charakteristiku mohou změnit i sezónní podmínky. Citlivé jsou na ně hlavně jalovcové bobule, základní složka tohoto destilátu.
Každé léto zaplaví vody kolem Sicílie ilegální rybářské pasti z plastu. Dobrovolníci ze Sea Shepherd je teď jednu po druhé vytahují ze dna moře. Je to závod s časem, kde jde o přežití celých mořských ekosystémů.
Americký prezident Donald Trump svou politikou paralyzoval klíčové federální meteorologické agentury důležité pro předpovědi hurikánů. Ty teď nejsou schopny před nimi včasně varovat. To by mohla změnit společnost Google a její nový model umělé inteligence (AI).
Raja Ampat, indonéský klenot s nejbohatší mořskou biodiverzitou na světě, se ocitl v ohrožení. Kvůli těžbě niklu zde za poslední roky zmizelo přes 500 hektarů lesa. Ačkoliv vláda minulý týden odebrala povolení čtyřem těžařským firmám, spory o osud tohoto unikátního souostroví zdaleka nekončí.
V jižní Austrálii se rozšířil nebezpečný květ řasy Karenia mikimotoi. Vnikl i do mokřadu Coorong, který je chráněným územím mezinárodního významu. Voda tu zhnědla, zhoustla a vynesla na břeh tisíce mrtvých živočichů – od červů až po malé ryby.
V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.
Více než 37 milionů tun plovoucích řas se valí přes Atlantik směrem k pobřeží Karibiku a Spojených států. Vědci varují před zápachem, zdravotními riziky i dopady na cestovní ruch.
Více než dva tisíce elektrobusů v londýnských ulicích není jen číslo do statistik. Je to jasný důkaz, že město bere ekologii vážně. A že budoucnost dopravy může vypadat úplně jinak, než jsme byli zvyklí.
Oceány mizí před očima. Princ William na konferenci v Monaku apeluje na světové lídry i veřejnost, aby jednali dřív, než bude pozdě. Bez zdravých moří je ohrožena rovnováha celé planety.
Ve třech kanadských provinciích si lesní požáry vynutily evakuaci nejméně 33 400 lidí. Do boje proti plamenům byla nasazena i armáda. Kouř se dostává do sousedních Spojených států a přes Atlantik do Evropy. Významnější vliv na kvalitu ovzduší by ale mít neměl.
Nový šéf Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA) dosazený do jejího čela americkým prezidentem Donaldem Trumpem na pondělním brífinku šokoval své zaměstnance. Přiznal, že nevěděl o žádné hurikánové sezóně v USA. Ta oficiálně začala 1. června. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti s agenturou uvedlo, že šlo o žert.
Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozornila, že klimatické změny postupují, přičemž to intenzivně pocítíme už v následujících pěti letech. Podle nové zprávy je vysoká šance, že se svět ještě před koncem desetiletí oteplí o 2 stupně Celsia.
Nová analýza satelitních dat odhalila, že globální tropické lesy v minulém roce mizely rekordním tempem. V roce 2024 jsme ztratili 67 tisíc kilometrů čtverečních těchto nedotčených ekosystémů. To je ekvivalent ztráty osmnácti fotbalových hřišť za minutu nebo rozloha srovnatelná s Irskem.
Čína dosáhla klíčového milníku ve své energetické transformaci, uvedla organizace Carbon Brief. Poptávka po energii tam sice vzrostla, ale emise oxidu uhličitého (CO2) naopak klesly. Je to poprvé, co se něco takového v druhé největší světové ekonomice stalo.
Ohrožený druh velryby má po letošní porodní sezóně málo mláďat, což vyvolalo poplach mezi vědci a ochranáři přírody. Co je alespoň trochu uklidnilo, bylo zjištění, že se k reprodukci přidaly čtyři nové „matky“. Počet samic je ale příliš nízký a odborníci nedokážou odhadnout, jak rychle prořídlá populace poroste.
Omezení globálního oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská dohoda, pravděpodobně nezabrání tání ledovců a prudkému růstu hladiny moří. Tvrdí to nová analýza vědců z Durham University a dalších institucí. Podle jejich výzkumu je bezpečnější hranice spíš kolem 1 °C.
Miliony lidí ve Velké Británii by letošní léto mohly mít omezený přístup k pitné vodě kvůli hrozícímu suchu, varoval šéf vodárenské společnosti Thames Water. Obává se, že by se mohla opakovat situace z roku 2022, kdy zemi zasáhlo rekordní sucho, což přimělo vodárenské firmy zavést určitá omezení.
Že mají bohatí lidé vyšší uhlíkovou stopu než chudí, se ví už delší dobu, věnovalo se tomu v minulosti více studií. Ta nová však důsledky nerovnosti mezi příspěvkem k oteplování mezi bohatými a chudými lidmi kvantifikuje. A její výsledky jsou znepokojivé. Za klimatické změny podle ní přímo zodpovídají zejména boháči.
Vědci dosud předpokládali, že horské rostliny se dokážou přizpůsobit zrychlujícím se klimatickým změnám. Když teploty rostou, přesunou se do vyšších nadmořských výšek, kde je větší zima. V horách se dá překonat významný výškový rozdíl snáze než v nížinách, takže by to neměl být problém. Výzkum odborníků z několika amerických univerzit však ukázal něco jiného.
Rozsáhlé škrty v rozpočtu na zvládání katastrof administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa bude USA stát lidské životy, řekla expertka na řízení krizí Samantha Montano. Odliv mozků z klíčových federálních agentur podle ní ochromí systémy včasného varování před přírodními katastrofami.
Říše vzkvétaly a padaly, jazyky se rodily a byly zapomínány, ale tento strom ve zkoušce času obstál. Gran Abuelo (španělsky Pradědeček) je starý 5 400 let, ale teď ho ohrožuje lidský pokrok. Nejstarší strom světa vyrůstající v deštném pralese chilského národního parku Alerce Costero přitom není jen symbolem odolnosti přírody, ale i „klimatickou encyklopedií“.
Na podání záleží, ukázal výzkum amerických vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles a Princetonské univerzity. Našli způsob, jak prolomit dnešní stále častější klimatickou apatii. Změnit způsob informování. Veřejnost totiž spíše zaujmou reálné dopady změny klimatu na oblíbená nebo známá místa než obecné grafy o nárůstu teplot.
Od začátku roku 2023 se bělení rozšířilo na více než 80 procent korálových útesů po celém světě, varuje nová zpráva amerických vědců. Bylo nejhorší v historii. Tyto ekosystémy, na nichž je závislý i člověk, se už nestíhají vzpamatovat z tepelného stresu, protože extrémní vlny veder jsou stále častější a delší.
Drtivá většina populace podporuje boj proti změně klimatu, ale mlčí a nedává to nijak najevo. Důvod? Každý si myslí, že je v menšině. Průzkum ukázal, jak důležité je nejen o klimatických změnách, ale o všech problémech otevřeně mluvit.
Americký prezident Donald Trump odstoupil od klimatických iniciativ, včetně Pařížské dohody, a slíbil udělat ze Spojených států fosilní velmoc. Jeho celní politika však může tento předvolební slib zkomplikovat, upozornila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Důvodem je hrozba klesající poptávky po ropě a s tím související propad cen za barel, což se prohloubí, pokud bude obchodní válka eskalovat.
Rok 2024 byl globálně nejteplejším v historii měření. Nejnovější zpráva meteorologické služby Copernicus však varuje konkrétně před rychlým oteplováním Evropy, což vede ke značně nepředvídatelným projevům počasí. Jenom záplavy a bouře na kontinentu loni nějakým způsobem postihly 43 tisíc lidí a vzaly nejméně 355 životů.
Zlaté pláže zalévané letními slunečními paprsky, omývané teplým tyrkysovým mořem. Tak si asi každý z nás představí dovolenou v Itálii. Ve skutečnosti ale může připomínat spíše brodění se v odpadcích. Stav italských pláží se zhoršuje, varuje skupina ekologů. V podstatě se nelze procházet po pláži, aniž byste zakopli o nějaký plastový odpadek, upozornili.
Lesní požáry v jižní Kalifornii ze začátku roku, které vyhnaly z domovů na 100 tisíc obyvatel a proměnily v popel tisíce domů v luxusních čtvrtích, upozornily na nedostatečná opatření v oblasti monitorování a včasné reakce. Kalifornii a celý svět proto budou hlídat speciální satelity s umělou inteligencí (AI), které umožní rychlejší a přesnější odhalení požárních hrozeb, čímž zefektivní nasazení hasičů.
Požáry ničí jejich domovy a povodně zavírají školy. Když se však připravují klimatické politiky, hlas mladých generací – právě těch, které zdědí zpustošenou planetu po těch starších – stále není slyšet.
Benátky, perla světové architektury a kultury, mohou v budoucnu částečně skončit zaplavené. Zjistila to studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Podle vědců voda prorazí bariérový ochranný systém Mose, což povede ke katastrofě. Jak rychle k tomu dojde, ovlivní množství lidských emisí.
Plastový a další odpad se dostane už úplně všude, dokonce i na úplně izolovaná místa. Když se oceánografové ponořili do propasti Calypso na dně Středozemního moře, která sahá až do hloubky 5112 metrů, nenašli tam žádné živé organismy, zato odpadky ano.
Nouze o vodu je jednou z největších globálních výzev současnosti. V oblastech trpících jejím chronickým nedostatkem žijí více než dvě miliardy lidí. Obrovský problém je to hlavně v Africe nebo na Arabském poloostrově. Vědci však mají ambiciózní nápad, jak dostat do trvale suchých oblastí srážky. Solárními panely.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.
Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.
Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu.
Peruánský farmář Saúl Luciano Lliuya (44 let) odletěl do Německa, aby se postavil tamní energetické společnosti RWE. Požaduje od ní kompenzaci dopadů klimatických změn na jeho vesnici, což firma odmítá. Tento spor je považován za průlomový a v případě vítězství Lliuyae by mohl přinést novou éru klimatické spravedlnosti.
Malá skupina největších znečišťovatelů planety zodpovídá za polovinu světových emisí oxidu uhličitého (CO2) a udržuje svět závislý na fosilních palivech. Ten se přitom otepluje takovým tempem, že už je překročení kritické hranice 1,5 stupně Celsia podle vědců nevyhnutelné. Řada z těchto firem upustila od svých klimatických závazků a dopad na klima neřeší.
Válka na Ukrajině má zničující dopady na lidské životy. Místní obyvatele bezprostředně ohrožuje kulkami, bombami a dělostřeleckými granáty, pocítíme ji ale my všichni prostřednictvím nárůstu emisí oxidu uhličitého (CO2). Ty produkuje jak samotný konflikt, tak jeho vedlejší efekty, jako je odklonění letecké dopravy. Válka může oteplování urychlit významně.
Obří ledovec A23a, který je dvakrát větší než Londýn, se zastavil v mělkých vodách u britského ostrova Jižní Georgie. Vědci očekávají, že se začne postupně rozpadat. Událost může ovlivnit místní ekosystém i rybolov v oblasti.
Svět je na nezvratné cestě k oteplení o dva stupně Celsia. To také znamená, že se bude zvětšovat neobyvatelná plocha na naší planetě. Počet příliš horkých míst se podle nové studie do konce století ztrojnásobí.
Vědci z Kalifornské univerzity ve spolupráci s Microsoftem vyvinuli model založený na umělé inteligenci (AI), který dokáže úřadům pomoci připravit se na nedostatečnou úrodu, nasměrovat správně humanitární pomoc a dodávky potravin a zabránit tak vzniku krize podvýživy. Odborníci už pokrývají tímto nástrojem celou Keňu, stále však pracují na jeho zdokonalování.
Globální oteplování spojujeme hlavně s nejčastěji zmiňovaným oxidem uhličitým (CO2), důležitou roli v něm ale hraje i metan. Ten se sice neudrží v atmosféře tak dlouho jako prvně zmíněný bezbarvý plyn, klima však otepluje 25krát rychleji. Nejvíce emisí pochází z chovu dobytka, nemalý podíl na tom ale mají i rýžová pole. To se však může díky švédským vědcům změnit,