Ekologie

Delegáti jednají ve švýcarském Interlakenu o finální podobě zprávy OSN o změně klimatu. Bohaté a rozvojové země se však nemohou shodnout na emisních cílech a finanční pomoci zranitelným státům. Panují obavy, že bude nutné jednání odložit.

Voda v Tichém oceánu se po dlouhých třech letech přiblížila k teplotnímu průměru, což znamená oficiální konec ochlazujícího jevu La Niña. Ten částečně způsobil velké záplavy v Austrálii, rekordní sezónu hurikánů v USA a sucho ve východní Africe. Nyní se nacházíme v neutrálním stavu.

Klimatický aktivista ze skupiny Insulate Britain skončil na pět týdnů za mřížemi kvůli narušení veřejné dopravy před dvěma lety. Během protestu se přilepil k asfaltu. Kromě toho během soudního líčení vyhrožoval, že se nepřestane podílet na rušivých akcích. Děje se tak poté, co soud uvěznil trojici aktivistů ze stejné skupiny.

Dosud nejrozsáhlejší globální studie o znečištění ovzduší zjistila, že bezpečně dýchat nelze již v podstatě nikde na Zemi. Vysokým koncentracím prachových částic je vystavena valná většina světové populace.

Ve světových oceánech plave asi 170 bilionů drobných plastových částic o celkové hmotnosti kolem dvou milionů tun. S takovými odhady přišli vědci z neziskové organizace 5 Gyres Institute. Varují, že pokud budeme nadále krmit moře a oceány plasty, jejich úklid bude k ničemu. Důležité jsou podle nich legislativní změny přímo u zdroje.

Částice v kouři z lesních požárů mohou aktivovat molekuly, které poškozují ozonovou vrstvu při vysokých teplotách ve stratosféře. Nově popsaný efekt může podle vědců obnovu ozonu výrazně zpomalit. Lesní požáry jsou totiž kvůli globálnímu oteplování a suchu stále častější a intenzivnější.

Korunní soud v Londýně rozhodl o vině tří klimatických aktivistů poté, co se pokusili porotě vysvětlit dopady klimatických změn a palivové chudoby. Verdikt pobouřil právníky, kteří jsou znepokojeni potlačováním svobody slova a projevu aktivistů.

Lidstvo je na fosilních palivech závislé. „Vyléčit“ se z této závislosti a pomoci tak zdraví naší planety je ovšem jednou z největších výzev. Produkce i spotřeba fosilních paliv je na vzestupu i přes snahu světa vsadit na obnovitelné zdroje.

Vědci poprvé popsali nemoc způsobenou požitím plastového odpadu u divoké zvěře. Podle stále přibývajících důkazů shromážděných z ostrova nedaleko australského pobřeží mohou pozřené plasty roztrhat mořské ptáky zevnitř. Vědci nemoc nazvali jako „plastikózu“ a varují před riziky plastového znečištění pro další druhy, včetně nás samotných.

Do roku 2030 vytvoří státy ochranné zóny pokrývající 30 procent světových oceánů. Jejich úkolem bude bránit vody před dopady klimatické změny, rybářství nebo znečištění. Zaručí to dohoda, kterou v sobotu večer vyjednala po 38 hodinách debaty Organizace spojených národů. Svého cíle tak dosáhla téměř po dvou dekádách rozhovorů.

Královská společnost vzala iluze ekologům, kteří se domnívali, že zelené létání je za rohem. Vědci dospěli k závěru, že v krátkodobém horizontu nemůže žádné biopalivo stávající trysková fosilní paliva nahradit. A ve své zprávě vysvětlují, proč tomu tak je.

Skotsko se stalo první zemí na světě, která ve svých nemocnicích přestala používat anestetikum desfluran kvůli hrozbě, kterou představuje pro životní prostředí. Informoval o tom dnes server BBC News, podle kterého skotští zdravotníci nyní budou smět plyn použít pouze za výjimečných okolností. Zákaz v této části Británie by měl snížit množství emisí odpovídající tomu, kolik je jich za rok vyprodukováno při dodávání energie 1700 domácnostem.

Globální úsilí vypořádat se s klimatickými změnami není dostačující. Nastal čas prozkoumat možnosti solárního geoinženýrství, stojí ve zprávě OSN. Tato metoda spočívá v odrážení slunečních paprsků zpět do vesmíru pomocí aerosolových částic. Nejsou však dostatečně prozkoumána možná rizika pro životní prostředí.