Analýzy

ANALÝZA: Válka s Íránem nikdy neskončí. Dohoda nic nevyřeší

Svět očekává rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zavřel se svými poradci v situační místnosti Bílého domu, aby dospěl ke konečnému rozhodnutí ohledně Íránu. Bez ohledu na výsledek konflikt s islámskou republikou nikdy neskončí. Samotné sankce nebo vojenský nátlak ji mohou oslabit vojensky a ekonomicky, ale ne ideologicky.

ANALÝZA: Prohrává Rusko válku? Určitě už nevyhrává

Zatímco svět napjatě sleduje nestabilní situaci na Blízkém východě, proměnil se poměr sil na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin by jednoho dne mohl invaze na Ukrajinu litovat, měl v Pekingu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi oznámit Si Ťin-pching. Nové trendy na bojišti naznačují, že měl pravdu.

ANALÝZA: Trump nepochopil íránskou námořní strategii

Situace kolem Hormuzského průlivu skončila v patové situaci. Prezident Donald Trump odmítá odvolat americkou blokádu íránských přístavů a Írán blokuje plavidla ze zemí, které považuje za nepřátelské. Přítomnost amerických válečných lodí přitom ukazuje na hluboké nepochopení toho, jak íránské síly operují na moři.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

ANALÝZA: Invaze na Charg by byla geopolitickým hazardem

Americko-izraelská válka s Íránem trvá více než měsíc a riziko pozemních operací roste. Na stole jsou „nájezdy“ speciálních jednotek, ale také invaze na pevninu, konkrétně na ostrov Charg. Jak moc by bylo dobytí ropného srdce islámské republiky riskantní a vyplatilo by se vůbec?

ANALÝZA: Jak válka s Íránem ovlivní válku na Ukrajině

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.

ANALÝZA: Jak změnily 4 roky války na Ukrajině svět

Pro Kyjev je válka prokletím, noční můrou, která ne a ne skončit. Ukrajinská společnost se musela adaptovat, aby přežila a ochránila evropské hranice před nepřítelem. Spojence tím zbavila povinnosti podnikat další významnější kroky. Problém je, že nějaké kroky učinit musí. Čtyři roky války na Ukrajině totiž přinesly světu několik změn, které otřásly světovým řádem.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

ANALÝZA: Rusko sice může mít kapacity k další válce, vítězství mu to však nezaručí

Většina odhadů zmiňuje jako rizikové roky 2028 a 2029. Koncem desetiletí by skutečně mohlo Rusko konfrontovat Severoatlantickou alianci (NATO). My samozřejmě nemůžeme vědět, zda opravdu zaútočí. Jde pouze o odhady, založené na ruských aktivitách. Roli v tom také hraje řada proměnných. Přímá hrozba ozbrojeného střetu je aktuálně nízká, v budoucnu ale není zanedbatelná.
Reklama

ANALÝZA: Pokrovsk pár dní od padnutí? Utečte, dokud můžete, zní varování

Bitva o Pokrovsk na východě Ukrajiny trvá už od léta 2024. Ruská armáda na město tlačí nehledě na obrovské ztráty. Kromě čelního postupu se ho snaží obklíčit. O špatné situaci na místě se hovoří už dlouho, v posledních týdnech se ale situace zhoršila dramaticky. Zatímco se okupanti snaží město sevřít ze všech stran, vnikly do ulic nepřátelské jednotky. Nejprve se psalo o síle kolem dvou stovek vojáků, nyní už je zřejmé, že je průnik mnohem významnější a obránci už nedokážou ruskému náporu dlouho vzdorovat.

ANALÝZA: Zelenskyj nedostal Tomahawky, získal však něco jiného

Setkání v Bílém domě s Donaldem Trumpem nedopadlo tak, jak si Volodymyr Zelenskyj přál. To, co Ukrajina nutně potřebuje, zůstává mimo její dosah. Ukrajinský prezident však neodešel s prázdnou.

ANALÝZA: Nejsme ve válce, ani v míru. Podoba ozbrojených konfliktů se změnila

Drony s neznámým, avšak podezřelým původem v evropském vzdušném prostoru, vyvolaly na sociálních sítích paniku ze třetí světové války. Podle expertů bezprostřední hrozba ozbrojeného konfliktu nehrozí a evropští lídři uklidňují, že se v něm nenacházíme. Nežijeme však ani v době míru. Vítejte v „šedé zóně“.

ANALÝZA: Chystá se Rusko zaútočit na Evropu? Odpovídají experti

Napětí mezi Západem a Ruskem v posledních dnech eskalovalo. Na sociálních sítích začali uživatelé vyjadřovat obavy z třetí světové války. Americký prezident Donald Trump již poněkolikáté slovně demonstroval frustraci z chování Ruska a pohrozil mu tvrdými sankcemi. Severoatlantická aliance (NATO) je v pohotovosti.

ANALÝZA: Rusko má dostatek vojáků i přes velké ztráty a nezájem jít bojovat

Většina ruských občanů, zejména mladých lidí, se netají tím, že jít bojovat na frontu není zrovna součástí jejich životních plánů. Mnoho z nich přitom ruskou agresi podporuje. A Moskva nemá problém s nedostatkem rekrutů. Jak je to možné? Odpověď se skrývá v sociální propasti Ruska.

ANALÝZA: Trumpovy sekundární sankce Rusko nerozloží, je třeba přitvrdit

Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.

ANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí všechno  

Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.

ANALÝZA: Rusové na Ukrajině postupují pomaleji než šneci, na červenec ale něco chystají

Ukrajina má obavy z letní ofenzívy. Již před několika týdny zaznamenala zintenzivnění ruských útoků hlavně na východě a severovýchodě. Ruský postup je ale extrémně pomalý. Podle výpočtu by postupovali rychleji i šneci – navíc je vykoupený obrovskými ztrátami. Ukrajinci zastavili nepřítele v Sumské oblasti a stále se je úplně nepodařilo vytlačit z Kurské oblasti. Situace na bojišti není pro Moskvu optimální.

ANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.
Reklama

ANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro Rusko

Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.

ANALÝZA: Ruská armáda se rychle učí, NATO si toho všímá

Ruská armáda na začátku války šokovala katastrofálními chybami a nedostatky způsobenými sovětskou strukturou velení a způsobem vedení boje i technologickou zaostalostí. To vedlo k prozření, že není tak nebezpečná, jak se myslelo. Na bojišti se však učí a přizpůsobuje. Přestože se můžeme jen stěží bavit o dokonalém fungování ruských sil, v některých ohledech se jejich schopnosti zlepšují, což by neměla brát Severoatlantická aliance (NATO) na lehkou váhu.

ANALÝZA: Rusko není dost silné na to, aby na Ukrajině zvítězilo

Rusko nemá dostatek sil, aby na Ukrajině zvítězilo a obsadilo ji. Nedisponuje totiž dostatkem vojáků a hlavně obrněné techniky. Ruská armáda je zdecimovaná a dochází jí dech, míní americký reportér a dokumentarista David Axe. Jeho tvrzení se shoduje s názory vojenských odborníků a dalších pozorovatelů. Rusko má problémy i na východě země, a to i přes pokračující vojenskou podporu Severní Koreje.

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Trhy reagují na oznámení amerických cel propadem, ztrácejí akcie i dolar

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

ANALÝZA: Rozhovory o ukončení války mohou skončit čtyřmi možnými scénáři

Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama