Evropa hledá cestu, jak omezit tlak na přírodu a zároveň posílit vlastní ekonomickou odolnost. Nové hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že větší důraz na opravy, opětovné využívání materiálů a recyklaci by mohl výrazně snížit klimatickou zátěž i závislost na dovážených surovinách.
Cirkulární ekonomika už není jen ekologické heslo. V Evropské unii se stále víc spojuje také s bezpečností dodávek a konkurenceschopností. Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že lepší využívání materiálů by mohlo přinést výhody pro klima, přírodu i průmysl.
Soubor 17 opatření v oblasti cirkularity má podle nového hodnocení potenciál snížit dopad EU na změnu klimatu o 22 procent, tedy téměř o miliardu tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Zároveň by mohl omezit dopad na úbytek biodiverzity o 19 procent a snížit znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi o 25 procent.
Nejde jen o recyklaci odpadu na konci životnosti výrobku. Opatření se týkají také bydlení, těžby, potravin nebo mobility. Smyslem je snížit poptávku po nových přírodních zdrojích a držet materiály v oběhu co nejdéle.
Důležitý je i dopad mimo hranice Unie. Evropa dováží velké množství surovin a výrobků, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí v jiných částech světa. Silnější cirkulární ekonomika by podle agentury mohla výrazně snížit závislost Unie na surovinách z jiných částí světa. U bauxitu, niklu a kovů platinové skupiny zhruba o pětinu, u mědi asi o 12 procent.
Přechod si ale vyžádá značné investice. K naplnění už přijatých cílů cirkulární ekonomiky chybí podle odhadů zhruba 82 miliard eur ročně až do roku 2040. Největší pozornost si podle odhadů zaslouží návrh výrobků a fáze po skončení jejich životnosti, hlavně ve stavebnictví, textilu, bateriích a vozidlech.
Evropská ekonomika zároveň dál spotřebovává obrovské množství materiálů. Na jednoho člověka připadá ročně 14,4 tuny spotřebovaných materiálů. Téměř polovina z toho končí v budovách, infrastruktuře, strojích nebo autech, tedy ve výrobcích a stavbách s dlouhou životností.
Právě tyto zásoby materiálů mohou být pro Evropu důležitým zdrojem do budoucna. Pokud se budou budovy, silnice, auta nebo stroje navrhovat tak, aby šly snáze opravovat, rozebírat a znovu využívat, může se část dnešních materiálových zásob proměnit v domácí zdroj druhotných surovin.
