Věda a Technika

Čtyřtunový horní stupeň rakety Falcon 9 dopadl ve středu na povrch Měsíce rychlostí přibližně 8700 kilometrů za hodinu. Samotnou srážku se zachytit nepodařilo, chilský teleskop ale zaznamenal oblak obsahující sodík a lithium.

Zásoby vody na Měsíci nemusí být viditelné z oběžné dráhy. Vědci proto navrhují hledat podpovrchový led pomocí seismických vln, které se ve zmrzlé půdě šíří jinak než v suchém materiálu. Metoda by mohla pomoci při přípravě budoucích pilotovaných misí.

Rover Curiosity narazil při průzkumu Marsu na rozsáhlé pole drobných mnohoúhelníkových útvarů. Povrch připomínající včelí plástve může vědcům pomoci lépe pochopit dávnou geologickou a klimatickou minulost rudé planety. Přesný způsob jeho vzniku ale zatím zůstává nejasný.

Kus vesmírné horniny, který před dvěma lety dopadl do domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekaně zachovalý materiál. Jeho rozbor odhalil pozůstatky dávných solných roztoků, aminokyseliny a další organické sloučeniny.

Vědci popsali nový druh opice, který žije pouze na malém území v Demokratické republice Kongo. Likweli se vyznačuje černou srstí a nápadnou oranžovou kresbou kolem úst. Výzkumníci už nyní navrhují jeho zařazení mezi ohrožené druhy.

Astronomové poprvé objevili atmosféru u kamenné planety, která obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Vzdálený svět LHS 1140 b prozradilo helium unikající do vesmíru. Nález ale neznamená, že na planetě existuje život.

Astronomové poprvé objevili v mezihvězdném prostoru erytrulózu, jednoduchý cukr, který se na Zemi přirozeně vyskytuje například v malinách. Nález ukazuje, že některé látky důležité pro vznik života se mohou vytvářet ještě před zrozením hvězd a planet.

Hvězda vzdálená přibližně 1300 světelných let vykazuje neobvykle vysoké množství lithia. Astronomové se domnívají, že chemickou stopu zanechala planeta, kterou hvězda v minulosti pohltila. Do jejího pádu mohl zasáhnout hnědý trpaslík obíhající ve stejném systému.

Evropský vesmírný teleskop Euclid objevil 31 mimořádně vzdálených kvazarů z raného období vesmíru. Dva z nich jsou nejstaršími dosud pozorovanými objekty svého druhu. Jejich světlo vzniklo v době, kdy byl vesmír starý přibližně 670 milionů let, tedy jen pět procent svého současného stáří.

Vědci z MIT a švýcarské EPFL vyvinuli robota, který se umí pohybovat pod vodou i ve vzduchu. Inspirovali se potápivými mořskými ptáky, kteří při plavání i letu používají křídla. Nový stroj dokáže vyplavat z vody a vzlétnout bez nohou, pádel nebo vrtulí.

Fyzici vytvořili v laboratoři napodobeninu černé díry z laserových pulzů a pozorovali jev, který připomíná její postupné vypařování. Experiment ukázal analog Hawkingova záření i jeho zpětné působení, tedy mechanismus, při němž systém ztrácí energii. Výsledek může pomoct lépe pochopit, co se děje u skutečných černých děr.

Vědci z Minnesotské univerzity tvrdí, že vytvořili syntetickou buňku složenou z neživých chemických částí. Systém nazvaný SpudCell podle nich zvládl celý buněčný cyklus včetně růstu, kopírování genetické informace a dělení. Výzkum ale zatím neprošel recenzním řízením.

V Antarktidě stojí sopka, která se vymyká všemu, co o podobných místech běžně platí. Mount Erebus má trvalé lávové jezero a do ovzduší vypouští mikroskopické krystalky čistého zlata. Ročně má jít o množství v hodnotě přes 44 milionů korun.

Kolem Země o víkendu proletí asteroid 1997 NC1, který...

Astronomové našli dvojici obřích planet, které velikostí připomínají Jupiter, ale hustotou jsou ještě lehčí než cukrová vata. Patří mezi takzvané supernadýchané planety, tedy vzácné světy s mimořádně nízkou hustotou. Nový objev může vědcům pomoci lépe pochopit, jak se podobně nezvyklé planety rodí a jak se v čase mění.

Země možná unikne osudu, který byl dlouho považován za téměř jistý. Nové výpočty naznačují, že ji umírající Slunce nemusí pohltit, až se za zhruba pět miliard let začne rozpínat do obřích rozměrů.

Jídlo není jen soubor kalorií, tuků, cukrů a vitaminů. V běžné stravě se nacházejí tisíce chemických látek, o kterých má věda zatím jen omezené informace. Právě tato skrytá část výživy může pomoci vysvětlit, proč různé jídelníčky působí na lidi odlišně.

Porodnost ve Spojených státech klesá už řadu let, podobně jako v mnoha dalších zemích. Ekonomové stále hledají hlavní důvody a nová pracovní studie nabízí nečekané vysvětlení. Podle ekonomky Caitlin Myers mohou za část amerického poklesu stát chytré telefony a změny, které přinesly do každodenního života.

Jeden z nejzáhadnějších kamenů Stonehenge zřejmě není jen dokladem dávné víry nebo rituálů. Nový výzkum posiluje představu, že šestitunový oltářní kámen lidé dopravili z oblasti dnešního severovýchodního Skotska až na jih Anglie. Cesta dlouhá zhruba 700 kilometrů by patřila k nejpozoruhodnějším přepravním výkonům pravěké Evropy.

Vědci zkoumají Měsíc již desítky let, přesto dosud nemají ucelený obraz o jeho povrchu. Nový kompaktní rentgenový teleskop by to mohl změnit. Ze satelitu na oběžné dráze by byl schopen zmapovat chemické složení celého Měsíce a objasnit, jak se náš nejbližší kosmický soused zformoval a vyvíjel.