Švýcarsko čeká referendum, které může výrazně zasáhnout do jeho migrační politiky i vztahů s Evropskou unií. Voliči budou rozhodovat, zda má země zastropovat počet obyvatel na 10 milionů. Firmy varují, že přísnější pravidla pro přistěhovalectví by mohla poškodit konkurenceschopnost jedné z nejbohatších ekonomik světa.
Hlasování se uskuteční v neděli a přichází po letech rychlého populačního růstu. Počet obyvatel Švýcarska se za deset let do konce roku 2025 zvýšil o 10 procent a dosáhl něco přes 9,1 milionu. Země zároveň poprvé měla více lidí starších 65 let než obyvatel mladších 20 let.
Návrh prosazuje pravicová Švýcarská lidová strana. Chce, aby vláda při překročení určitých hranic začala brzdit růst populace, hlavně zpřísněním migračních pravidel. Podle posledního průzkumu by 52 procent respondentů návrh odmítlo, zatímco 45 procent by ho podpořilo.
Pokud by opatření prošlo, vláda a parlament by musely do roku 2050 zavádět kroky ke zpomalení růstu počtu obyvatel. Při překročení hranice 9,5 milionu lidí by se zpřísnil imigrační systém. Jako první by na řadu přišly škrty v azylových programech a slučování rodin.
Ještě citelnější dopad by mělo překročení hranice 10 milionů obyvatel. Švýcarsko by pak mohlo přijít o dohodu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Ta umožňuje občanům EU i Švýcarska žít a pracovat na obou stranách hranice, pokud mají zaměstnání nebo jiný zdroj příjmů.
Švýcarsko je součástí schengenského prostoru a na pracovní síle ze zahraničí silně závisí. Na konci roku 2024 mělo 41 procent obyvatel migrační původ. Přibližně 1,4 milionu občanů EU žije přímo ve Švýcarsku a dalších zhruba 340 tisíc lidí z EU do země denně dojíždí za prací.
Zastánci omezení tvrdí, že rychlý růst obyvatelstva zatěžuje veřejné služby, trh s bydlením, školství i mzdy. Poslanec Piero Marchesi ze Švýcarské lidové strany míní, že návrh by stále umožnil příchod 40 tisíc lidí ročně. Strana chce podle svých slov vyslat politikům jasný signál, aby řešili „přetěžující“ populační růst.
Proti návrhu se staví část švýcarských firem. Obchodní organizace Economiesuisse, mezi jejíž členy patří Amazon Web Services, Roche, Google nebo Johnson & Johnson, varuje před tvrdými limity. Hlavní ekonom Rudolf Minsch zdůraznil, že prosperita země stojí na „otevřenosti, inovacích a silných ekonomických vztazích s Evropou“.
Podle Minsche nejsou pevné limity správnou odpovědí na problémy s bydlením, infrastrukturou a růstem populace. „Velká omezení imigrace by oslabila inovace, růst a konkurenceschopnost a firmám by ztížila získávání mezinárodních talentů,“ varoval.
Generální ředitel Nestlé Philipp Navratil připomněl, že Švýcarsko je pro velké firmy atraktivní díky stabilním podmínkám, kvalitě a talentům. „Nesmíme to brát jako samozřejmost,“ prohlásil. Šéf UBS Sergio Ermotti zase přiznal obavy z „extrémních iniciativ“ a dodal, že frustrace ve společnosti existuje, ale podobné návrhy podle něj nejsou řešením.
Ekonom João B. Duarte upozornil, že už samotné nejisté vyhlídky mohou měnit rozhodování firem. Pokud by podniky začaly pochybovat o přístupu k evropské pracovní síle, mohly by investice odkládat ještě před případným spuštěním tvrdých pravidel. Připomněl také zkušenost Británie po odchodu z EU, kde konec volného pohybu nepřinesl hladký přechod k domácí pracovní soběstačnosti, ale nedostatek pracovníků, složitější nábor a vyšší náklady.
