AnalýzyKOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli...

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

Trump již v předvolební kampani dával najevo, že bude chtít větší samostatnost ze strany EU ohledně obrany a bezpečnosti. Současně také opakovaně kritizuje blok za nespravedlivou obchodní rovnováhu a zdanění amerického zboží. Do své administrativy přitom přibral odpůrce Evropy, kteří pochybují o smyslu NATO.

Republikánský prezident opakovaně vzbudil obavy západních lídrů svými výroky na adresu aliance a o americké roli v tomto paktu. V prosinci 2024 pro televizi NBC News nevyloučil, že z něj USA odejdou. Jedním dechem ale dodal, že pokud budou evropské země platit dostatečně za obranu, Amerika si v obranné alianci své místo zachová. To a mnohá další vyjádření ukazují, že Spojené státy nemají s Trumpem v čele cíl vyvázat Ameriku z NATO.

Že zůstávají Spojené státy věrny obranné alianci, naznačují i slova kandidáta na amerického vyslance při NATO Metthewa Whitakera. Trump mu podle jeho slov zůstává oddaný. Whitaker se zavázal k posílení potenciálu kolektivní obrany. I on ovšem podotkl, že bude s partnery jednat o navýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP.

Dalším důkazem snahy přimět alianční členy platit více na obranu, nikoli vyvázat USA z NATO, je vznikající americká základna v Rumunsku.

Trump chce „spravedlnost“

Americký prezident několikrát pohrozil, že USA nepřijdou na pomoc zemím s nedostatečnými výdaji na obranu. Jeho slova zděsila západní lídry i vojenské experty, protože byla nebezpečná pro stabilitu celé aliance.

USA nicméně mají v tomto ohledu dobré vztahy třeba s Polskem, které v roce 2025 pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu vynaloží. Americký ministr obrany Peter Hegseth navštívil zemi letos v únoru. Prohlásil, že ostatní evropské státy by si z ní měly vzít příklad a označil ji za věrného spojence USA.

Polsko je jednou ze zemí, kterým by Američané přišli na pomoc v případě hrozby, sama přitom značně militarizuje. To platí také o pobaltských zemích, které dávají už teď na obranu více než ostatní členové aliance (kromě Polska), přičemž se podle serveru Novinky zavázaly vynaložit v příštích letech do tohoto odvětví až šest procent HDP. To znamená přítomnost amerických vojáků v Polsku i Pobaltí, což značně snižuje pravděpodobnost, že by Rusko za Trumpovy vlády na tyto alianční partnery zaútočilo.

I kdyby Trump snižoval počty amerických vojáků v Evropě – dokonce i v Polsku nebo Pobaltí – útok na americké síly znamená zatažení Spojených států do širšího konfliktu.

Hegseth uvedl, že americké síly nebudou v Evropě navždy. O tom však rozhodnou budoucí američtí prezidenti.

Demokraté jsou v koutě

Je ovšem otázkou, kdo usedne za již necelé čtyři roky do Bílého domu. Tomuto tématu se věnovala například televize Sky News. Ta upozornila na znepokojivý fakt, že Trump upevňuje svou moc transformací úřadů a snahou omezit soudy, přičemž se dopouští nebezpečné ekonomické politiky. Opoziční demokraté se navíc nestaví na odpor, jak by se očekávalo.

Na roztržku v Oválné pracovně mezi Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice někteří demokraté zareagovali, jenomže bývalý prezident Joe Biden mlčel. Stejně tak bývalá viceprezidentka a kandidátka na post do Bílého domu Kama Harris, jež se připravuje na kandidaturu za necelé čtyři roky. Mezi odborníky je jejich mlčení považováno za de facto porážku demokracie, což se dá říct celkově o slabém odporu demokratů.

Podle Sky News je navíc problém i fakt, že demokraté mají v Senátu i Sněmovně menšinu, tudíž nemají takovou moc zvrátit Trumpova rozhodnutí.

Není však pravda, že mlčí všichni. Senátor Bernie Sanders a kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez vedou kampaň nazvanou „boj proti oligarchii“, ve které varují před porušováním americké ústavy. K nim se připojil i guvernér Illinois J. B. Pritzker, který Trumpovu politiku označil za „zlomyslnou krutost několika hlupáků“.

Někteří demokraté však mají z těchto radikálních progresivistů obavy, protože jsou až příliš levicoví a „woke“. Nemusí proto dostat v roce 2028 při prezidentských volbách dostatek hlasů.

Kam se poděla Harris?

Jako možní kandidáti na příštího amerického prezidenta se zatím jeví kalifornský guvernér Gevin Newsom a Tim Walz, kandidát na viceprezidenta Harris. Ta mezitím potichu posiluje svůj vliv v Demokratické straně a formuje svou politickou budoucnost. Také se soustředí na veřejná vystoupení, publikační činnost a aktivnější zapojení do občanských iniciativ.

Podle serveru Variety zahájila Harris spolupráci s agenturou Creative Artists Agency (CAA), čímž se jí otevírají dveře k lukrativním přednáškám, knižním publikacím a diskusím na prestižních konferencích.

Bývalá americká viceprezidentka konzultuje svou budoucnost s někdejší první americkou dámou Hillary Clintonovou a podle všeho jsou to všechno kroky k přípravě na kandidaturu do Bílého domu. Podle Variety to přímo naznačuje, že hodlá prosazovat témata, která jsou pro ni důležitá, jako je genderová rovnost nebo klimatická změna.

Harris zastává politiku po vzoru Bidena. Podporovala by Ukrajinu i americkou přítomnost v Evropě a NATO. Podobně je na tom Walz, jenž v minulosti podpořil Ukrajinu a odsoudil ruskou agresi.

Větší nebezpečí než Trump

Existuje ale reálné nebezpečí vítězství současného amerického viceprezidenta ve volbách J. D. Vance. Opakovaně se o něm mluví jako o pravděpodobném kandidátovi v roce 2028. Republikáni za ním stojí a podle serveru The Hill by měl i silnou voličskou základnu. Průzkum konzervativní konference CPAC zjistil, že 61 procent respondentů by dalo hlas právě jemu.

Vance se přitom opakovaně hanlivě a pohrdavě vyjádřil k Evropě a obul se v Oválné pracovně do Zelenského. Neustále dává najevo nepochopení nad tím, proč musí USA neustále „zachraňovat“ Evropu. Nelze očekávat, že by v případě jeho vítězství američtí vojáci v Evropě setrvali.

Evropa reagovala na Trumpovu politiku a oznámila masivní zbrojení. To je důležité, ale ani ne tak kvůli Trumpovi, jako kvůli ještě vzdálenější budoucnosti plné nejistoty.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: SpaceX zažívá silný první týden na burze. Legendární investor ale před jejími akciemi varuje

Ačkoli od burzovního debutu vesmírné společnosti SpaceX uplynulo jen pár dní, už teď doručila svým akcionářům výkonnost, na kterou leckterá firma potřebuje celý rok. Legendární investor Michael Burry, který předpověděl pád hypotečního trhu v USA v roce 2008, ale před investicí do SpaceX varuje.

Aljašské ledovce reagují na oteplování rychleji, než se čekalo

Aljašské ledovce reagují na růst teplot citlivěji, než se dosud předpokládalo. Každý stupeň Celsia navíc prodlouží letní období tání přibližně o tři týdny. Výrazný dopad mají i krátkodobé vlny veder, které urychlují úbytek ochranné sněhové pokrývky a odkrývají led mnohem dříve než obvykle.

Vietnamská policie rozbila síť obchodující s kradenými kočkami

Na 40 koček se vrátilo majitelům poté, co vietnamská policie rozbila gang zlodějů a obchodníků s těmito domácími zvířaty, která byla nabízena na maso. Informovala o tom podle agentury AFP místní pobočka organizace na ochranu zvířat Humane World for Animals. Policie našla dohromady více než 400 živých a 80 mrtvých koček, které byly uloženy u ledu, stojí v policejním věstníku.

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. O raněných v pohraničních regionech na západě Ruska v důsledku ukrajinských útoků informovaly i ruské úřady.

Po uzavření mírové dohody Hormuzem proplouvá minimum lodí

Lodě po oznámení rámcové mírové dohody mezi USA a Íránem pomalu proplouvají Hormuzským průlivem. Návrat k dopravě na předválečnou úroveň však bude trvat minimálně dva měsíce a roli v něm bude hrát psychologický faktor. Pokud vše půjde tak, jak má, v následujících týdnech uvidíme prudký pokles cen ropy. Dohodu nicméně ohrožuje konflikt Izraele s libanonským hnutím Hizballáh.

Jennifer Lopez promluvila o rozvodu s Benem Affleckem

Jennifer Lopez se vrátila k rozvodu s Benem Affleckem a popsala ho jako zlom, který ji donutil zastavit se. Zpěvačka a herečka přiznala, že po konci manželství začala víc přemýšlet nad vlastními rozhodnutími. Místo hledání viníků podle svých slov potřebovala nejdřív pochopit sama sebe.

Izrael několikrát zaútočil na jih Libanonu i přes dohodu mezi USA a Íránem

Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.

Macron se Zelenským řešil, jak se vypořádat s Trumpem. Zachytila je kamera

Kamera na summitu G7 ve francouzském Évian-les-Bains podle serveru Politico zachytila hovor ukrajinského a francouzského prezidenta Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona. Probírali spolu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukazuje to, jak vřelý vztah panuje mezi těmito hlavami státu a jak se evropští lídři snaží najít společný postup vůči šéfovi Bílého domu, především v otázce Ukrajiny. Obávají se, že po skončení války s Íránem se Trump opět vloží do debaty o Ukrajině, a naruší tak dosavadní strategii tlaku na Rusko a podpory Kyjeva.

Manuel vyhrála Zlatou tretru a znovu posunula svůj osobní rekord

Lurdes Gloria Manuel potvrdila skvělou formu a na Zlaté tretře v Ostravě ovládla závod na 400 metrů. Česká reprezentantka zaběhla čas 49,74 sekundy, čímž si o tři setiny vylepšila osobní maximum. Mítink přinesl také světové maximum Noaha Lylese na 150 metrů a český rekord Jakuba Dudychy na kilometru.

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.

SpaceX po vstupu na burzu kupuje Anysphere

SpaceX oznámila akvizici společnosti Anysphere, která stojí za populárním nástrojem Cursor pro programování s pomocí umělé inteligence. Hodnota transakce dosahuje 60 miliard dolarů. Firma Elona Muska tím posiluje své ambice na trhu podnikových nástrojů s umělou inteligencí.

FBI zmařila údajný útok na UFC u Bílého domu

Americká FBI oznámila, že zmařila plánovaný útok na nedělní akci UFC v areálu Bílého domu. Turnaj se konal na jižním trávníku sídla prezidenta Donalda Trumpa jako součást oslav 250. výročí Spojených států. V souvislosti s případem skončilo ve vazbě několik podezřelých.

Nově objevená houba ničí invazní mech a dává naději britské přírodě

Vědci ve Velké Británii objevili dosud neznámou houbu, která napadá invazní mech známý jako heath-star moss. Ten se v britské krajině rychle šíří už několik desetiletí a vytlačuje původní druhy mechů. Nový objev vzbuzuje naději, že si příroda dokáže s vetřelcem poradit sama, bez nákladných zásahů člověka.

Oteplování zasahuje ty nejmenší z nás. Studie popsala jeho znepokojivý vliv na děti

Každý stupeň oteplení způsobeného lidskou činností zvyšuje riziko podvýživy u milionů dětí. Vyplývá to z nové studie, která analyzovala data z 34 afrických zemí za období 16 let. Podle výzkumníků vede zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň Celsia k nárůstu výskytu zakrnělého růstu dětí o 3,45 procenta.

Nové kolo rozhovorů mezi USA a Íránem má začít v pátek ve Švýcarsku

Nové kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem začne v pátek ve Švýcarsku, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Nechal se také slyšet, že jakýkoliv izraelský útok na Libanon nebo okupace území by byly porušením dohody s USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama