Rusko nemá dostatek sil, aby na Ukrajině zvítězilo a obsadilo ji. Nedisponuje totiž dostatkem vojáků a hlavně obrněné techniky. Ruská armáda je zdecimovaná a dochází jí dech, míní americký reportér a dokumentarista David Axe. Jeho tvrzení se shoduje s názory vojenských odborníků a dalších pozorovatelů. Rusko má problémy i na východě země, a to i přes pokračující vojenskou podporu Severní Koreje.
Prudké boje zuří na východě, ruská armáda ovšem stále není schopna obsadit Doněckou oblast. Dobyla sice další vesnici na jihovýchod od Pokrovsku, avšak tohle strategicky klíčové město stále nedokázala obsadit ani se k němu přiblížit. Ukrajinská armáda navíc oznámila, že znovuzískala asi 16 kilometrů čtverečních v jeho okolí.
⚡️Ukraine repels Russian offensive near Pokrovsk, killing 200 Russian soldiers, Zelensky says.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 17, 2025
According to Zelensky, Ukrainian forces killed around 200 Russian soldiers and injured 30 others, as well as destroyed 115 units of Russian military equipment.https://t.co/4pHMHzS0V4
Ruské síly se tak zmůžou jen na pomalý postup a obsazování bezvýznamné půdy za cenu obrovských ztrát, přičemž důležitých úspěchů nejsou schopny dosáhnout. To jsme mohli vidět už v minulosti, nic se v tomto ohledu nemění. Okupanti vysílají malé skupinky mužů, kteří se mají pokusit dostat přes obranné pozice Ukrajinců, na smrt.
Rusové rovněž spustili ofenzívu v Sumské a Charkovské oblasti na severu Ukrajiny, oznámila nedávno ukrajinská armáda. Ani zde se jim však nedaří dosáhnout významných pokroků.
Tvrdé boje pak probíhají v Serebrjanském lese. Jenomže ani tady se Rusům nedaří. Od roku 2022 tady probíhá zákopová válka jako v první světové. Okupanti se snaží les od té doby přejít, místo úspěchu tam ale nechávají mrtvé.
Ukrajina zlepšila svou pozici
Zatímco Ukrajinci zlepšili od roku 2022 svou pozici, protože zvýšili produkci dronů a munice, čímž nejen doplnili zásoby, ale i zvýšili palebnou sílu, Rusové čelí na bojišti problémům, které jim významně komplikují postup. Podle Axeho znamenají i to, že nebudou schopni vítězně obsadit celou nebo téměř celou Ukrajinu.
Rusko se podle žebříčku Global Firepower může i přes obrovské ztráty chlubit druhou nejsilnější armádou světa. Ta je však založená spíše na kvantitě než kvalitě. Teď už má na Ukrajině i problémy s počty vojáků a nedostatkem moderní techniky. To je podle dokumentaristy hlavním důvodem, proč není schopna ani přes místy opravdu ohromný nátlak na obránce na východě postoupit dále do vnitrozemí. Nic na tom nemění ani čerstvé posily z KLDR a severokorejské dodávky munice.
Axe tvrdí, že Rusko nemá sílu nejen na obsazení celé Ukrajiny, ale ani k proražení východní fronty a dosažení větších územních zisků. Moskva se snaží zoufale pokročit na bojišti uprostřed mírových rozhovorů, které však uvázly na mrtvém bodě, aby získala lepší vyjednávací pozici, avšak marně.
Muzejní technika, koně a osli
Z ruských skladů jde technika z dob studené války místo do muzea na bojiště. Ruské armádě ale nechybí jen tanky a obrněná vozidla, ale i nákladní automobily, dodávky a terénní vozidla. V některých případech používají ruští vojáci k zásobování i koně a osly, čímž několikrát šokovali nejen obránce, ale i „kolegy“ na bojišti a ruské blogery.
„To opravdu není vojenská síla připravená zvítězit,“ zastává názor americký novinář, který připomněl, že Rusové musí k plnému ovládnutí Luhanské a Doněcké oblasti stále urazit desítky kilometrů.
„Ruské pluky a brigády tanků, pásových bojových vozidel, mobilních houfnic a spousty a spousty zásobovacích vozů už prostě neexistují,“ uvedl Axe.
Jeho tvrzení podporuje i důstojník nizozemské armády Randy Noorman, který vyučuje na prestižní americké vojenské škole West Point. Ruští vojenští plánovači a stratégové se podle něj v dobách sovětského svazu a později spoléhali na taktiku bleskového a nečekaného úderu, který vedl k rychlým výsledkům. Spoléhali se přitom na obrovské množství techniky a lidské síly.
Oběť čelila překvapivému útoku a nečekané přesile. První vlna ruského úderu prolomila obranu a druhá obsadila a zajistila území, zatímco ta první postupovala dál. Rusové už ale nemají dost sil jak k proražení, tak efektivnímu zajištění území. Navíc už dávno nemají na své straně moment překvapení.
Rusům však brání v postupu i skutečnost, že zatímco oslabili, Ukrajinci rozmístili podél frontové linie dostatek min a děl. Okupanti už nemají tak výraznou dělostřeleckou převahu, obránci přitom aktuálně netrpí nedostatkem dělostřelecké munice. Ukrajinské jednotky navíc intenzivně využívají levné drony, s nimiž dokážou působit nepříteli značné ztráty. Útočit s nimi mohou i na dlouhé vzdálenosti.
Drony jsou velkou hrozbou pro obrněnou techniku, včetně tanků. Tanky nemohou provést koordinovaný útok, protože je drony často zničí dřív, než dorazí na frontu. I ty levné pak dokážou snadno zničit mnohem dražší tank.
Moskva má další problém
Analytici prestižního obranného think-tanku Royal United Services Institute v Londýně Jack Watling a Nick Reynolds tvrdí, že už v minulém roce chtěli Rusové zahájit další velké útočné operace a dobýt více území, to se však nepovedlo.
Moskva má navíc další problém, který by mohl její válečné snažení významně zkomplikovat. Brzy nebude mít z čeho proplácet vojákům mzdy, uvedl nedávno americký Institut pro studium války (ISW). Při současném tempu bojů si podle něj bude moci dovolit dalších 12 až 16 měsíců bojů.
Podle informací ruského ministerstva financí se peněžní prostředky Kremlu zmenšily, protože byl nucen zvyšovat bonusy, aby nalákal do armády další muže a nemusel sáhnout po nepopulární mobilizaci. Také za tím ale stojí vysoká inflace. Zatímco se ruské armádě nedaří na bojišti, Kreml se potýká s prohlubující se ekonomickou krizí.
