Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.
Nejmodernější umělá inteligence (AI) se téměř mrknutím oka stala nedílnou součástí byznysů, výzkumů a v podobě populárního „chatbota“ ChatGPT i běžných životů. Navzdory, nebo možná díky, její úspěšnosti se ovšem až v posledních letech začíná ve větší míře hovořit o jejích dopadech na životní prostředí.
Chod datových center zpracovávajících a uchovávajících její data přitom podobně jako ostatní konvenční datová centra nespotřebovává pouze elektřinu, ale především obrovské množství vody, sloužící k ochlazování přehřívajících se přístrojů. Podobná centra jsou navíc často postavená v suchých vnitrozemních lokacích, čímž se snaží vyhnout plíživému riziku koroze, vyvolaného nejen vlhkostí, ale třeba i mořskou vodou.
Neudržitelnost tohoto procesu poodkryl nejnovější report z dílny The Guardian, zpracovaný ve spolupráci s neziskovou investigativní organizací SourceMaterial. Popsal totiž, že data centra největších Big Tech společností, jmenovitě Amazonu, Microsoftu a Googlu, operují mimo jiné i v jedněch z nejsušších světových destinacích. Plánují v nich navíc výstavbu stovky nových center, a to bez ohledu na tamní komunity negativně zasažené zhoršujícím se nedostatkem vody.
O zásadní nález se jedná především proto, že jsou adresy datových center často průmyslovým tajemstvím. Pracovníci SourceMaterial však využili lokální zprávy a dostupné zdroje jako Baxtel nebo Data Center Map a úspěšně identifikovali polohu 632 data center po celém světě.
NEW: Big Tech’s data centre push will take water from the world’s driest areas, our investigation with the @guardian has found.
— SourceMaterial (@Source_Mat) April 9, 2025
We saw examples from five continents of the strain data centres are putting on communities already short of water. pic.twitter.com/q036xRhf8N
Plánovaná expanze obrovských technologických firem pak vzkvétá mimo jiné také díky stále ještě čerstvě jmenovanému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Po svém nástupu do funkce totiž nelenil a už koncem ledna vyjádřil svou podporu Big Tech, přičemž přišel s projektem v hodnotě 500 miliard dolarů s názvem Stargate Initiative.
Jedná se o dohodu s privátním sektorem, jejímž cílem je rozšířit americkou infrastrukturu umělé inteligence. Podílet se na ní proto mají firmy jako OpenAI, SoftBank nebo Oracle. Projekt tak pro americké AI firmy představuje novou zářnou éru. Není totiž pravděpodobné, že budou muset pod taktovkou Trumpa čelit jinak čím dál častějším regulacím bojujícím proti rizikům spojeným s jejich chodem, ať už jde o stránku etickou, nebo bezpečnostní.
Vodu v data centrech jen tak něco nenahradí. Technologickou inovaci musí suplovat vlády
Zástupci společností Amazon a Google pak v reakci na report prohlásili, že berou nedostatek vody při operaci datových center vždy v potaz. Mluvčí Microsoftu ovšem odmítl nálezy zprávy komentovat. Novináři přitom identifikovali na 38 datových center zmíněných firem, operujících v částech světa čelících závažnému nedostatku vody.
Dalších 24 takových center pak čeká výstavba. Big Tech společnosti totiž v současnosti plánují zvýšit jejich množství o 78 procent, a to jak v Severní a Jižní Americe, tak Evropě, Asii, Africe a Austrálii. Reflektují tím zvyšující se poptávku po skladování dat, vycházející především z popularity AI a cloudů, uchovávajících velké množství dat.
Datová centra zpracovávající AI navíc dle odborníka na výpočetní techniku a dopady na klima z Konsorcia pro klima a udržitelnost z Massachusetts Institute of Technology Nomana Bashira vyžadují šestkrát až desetkrát více energie než jejich konvenční protějšky. Vodu přitom není v ochlazující funkci snadné nahradit. Ukázalo se totiž, že speciální ochlazovací tekutiny jsou často silně toxické.
Možností je ale například speciální design datových center, který vodu v systému udrží, namísto toho, aby ji nechal po ochlazení přístrojů vypařit. Zástupci Amazonu zase prohlásili, že se společnost stane do roku 2030 „water positive“, a to za pomocí vodního „offsetingu“, na základě něhož plánuje spotřebované množství vody darovat zpět komunitám i ekosystémům.
Firma má v současnosti stejným způsobem navracet na 41 procent spotřebované vody. Rovněž firmy Microsoft a Google pak prohlásily, že do roku 2030 hodlají získat zmíněný „water positive“ titul. Háček spočívá v tom, že je vodní „offseting“ kontroverzní metodou, jelikož voda je málokdy navracena právě do těch komunit a lokalit, ze kterých je čerpána. Nefunguje tím pádem stejně jako například „offseting“ oxidu uhličitého, jenž představuje globální, nikoli lokální problém.
Nové technologie však nejsou jediným možným řešením. „Spoléhat pouze na inovaci nemusí stačit, alespoň ne v krátkodobém výhledu,“ prohlásila dle The Financial Times zástupkyně ředitele Výzkumného centra vládních financí z University of Illinois v Chicagu Christelle Khalaf. Dle ní hrají důležitou roli především jednotlivé vlády a související směrnice či nařízení.
Donald Trump vidí v AI důležitý dílek svého plánu. USA hodlá „osvobodit“ bez ohledu na životní prostředí
Spojené státy americké se však pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa spíše než k regulacím přiklánějí k expanzi a co největší podpoře byznysů. Detaily zmíněného a dosud největšího amerického AI projektu Stargate nejsou zatím známé. Už nyní je ale jasné, že odstartuje přímou investicí do soukromého sektoru v hodnotě 100 miliard dolarů. Do první fáze spadá rovněž výstavba 10 nových data center v texaském městě Abilene.
U nich ale expanze nekončí, plány projektu totiž volají po 10 dalších výstavbách. Pozornost Trumpa věnovaná AI ovšem není náhodná. Investice do domácí struktury umělé inteligence odpovídá jeho snaze snížit závislost na zahraničních partnerech, ale také poražení jakékoli „venkovní“ konkurence. Investice soukromého sektoru do domácích projektů navíc USA posouvá blíže ke snížení současného fiskálního deficitu, který by měl letos přesáhnout šest procent HDP.
Je tedy více než jasné, že AI představuje jednu z mnoha stavebních kostek Trumpova plánu na „obnovení“ nebo „liberalizaci“ USA. Jeho iniciativa Stargate sice pro mnohé představuje maják naděje v podobě ekonomického růstu, zároveň však Big Tech otevírá dveře k dalšímu využívání již tak omezených přírodních zdrojů.
Vzhledem k Trumpově postoji ke klimatické změně, patrného již z jeho svižného vypovězení Pařížské klimatické dohody nebo silné podpory těžby fosilních paliv, se dá navíc předpokládat, že udělá co nejvíce pro to, aby případné regulace omezující Big Tech společnosti zmírnil. Prohlubování globálního nedostatku vody ze strany největších amerických technologických společností je tak dalším nepřímý dílkem v jeho skládačce zdánlivě nekončící ekonomické expanze na úkor životního prostředí a stavu klimatu.
