AnalýzyANALÝZA: Válka s Íránem nikdy neskončí. Dohoda nic nevyřeší

ANALÝZA: Válka s Íránem nikdy neskončí. Dohoda nic nevyřeší

Svět očekává rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zavřel se svými poradci v situační místnosti Bílého domu, aby dospěl ke konečnému rozhodnutí ohledně Íránu. Bez ohledu na výsledek konflikt s islámskou republikou nikdy neskončí. Samotné sankce nebo vojenský nátlak ji mohou oslabit vojensky a ekonomicky, ale ne ideologicky.

Američtí prezidenti s Íránem soupeří pět desetiletí. Používají k tomu nástroje, jako jsou ekonomické sankce, diplomacie, odstrašování a vojenský nátlak. Přesto 28. února americké a izraelské síly zaútočily na islámskou zemi. Otázka Íránu se totiž nepodařila vyřešit ani za dlouhé roky napětí a vzájemných hrozeb.

V Bílém domě se mění prezidenti a v Kongresu politici. Ústřední hnací síla íránské politiky však zůstává – revoluční ideologie islámské republiky.

Kongres přistupuje k Íránu a jeho jadernému programu strategicky. Demokraté upřednostňují diplomacii a odvolávají se na jadernou dohodu exprezidenta Baracka Obamy z roku 2015. Mírnější přístup považují za bezpečný, hlavně nechtějí riskovat válku. Republikáni zase dávají přednost maximálnímu tlaku a vojenskému odstrašování. Teherán podle nich diplomatická ujednání zneužívá a pokračuje v regionální agresi.

Oba argumenty jsou částečně pravdivé. Ani jeden z nich ale nevysvětluje, v čem je problém. Tím problémem není měnící se politický vítr ve Washingtonu, ale trvalá povaha íránského režimu a jeho cílů. Ty jsou v islámské republice zakotveny od roku 1979.

Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu, odevzdání nebo zlikvidování íránského vysoce obohaceného uranu a zavedení nových jaderných limitů – nic z toho by nezměnilo kurz, po němž se Teherán pohybuje už 47 let.

Věčná islámská revoluce

Důvodem jsou Islámské revoluční gardy (IRGC). Ústava jim nesvěřuje jen obrovskou vojenskou a ekonomickou moc. Zmiňuje je jako „ideologickou misi džihádu na boží cestě“. V tom se liší od íránské pravidelné armády. Jedná se o radikální sílu, jejímž cílem je rozšířit íránský vliv po Blízkém východě, vyhnat z regionu USA a podporovat ozbrojená hnutí, která přísahala, že zničí Izrael.

Tyto cíle překonaly hranice amerických i íránských prezidentů, ekonomických krizí, sankčních kampaní i navazování kontaktů.

IRGC vznikly, aby chránily revoluci doma a šířily ji v zahraničí. Její elitní tajné jednotky Quds celá desetiletí budovaly sítě ozbrojených partnerů, kteří šíří vliv Íránu daleko za jeho hranice. Američtí představitelé vždy doufali, že tento revolucionářský zápal uhasí, když Íránu nabídnou ekonomické příležitosti a možnost opětovného začlenění do mezinárodního systému. Právě v to doufal Obama.

Jaderná dohoda sice vedla k omezení íránského jaderného programu (výměnou za zrušení některých sankcí), nezměnila však chování Teheránu ani jeho revoluční cíle. Díky novým ekonomickým zdrojům se dokonce projevoval sebevědoměji.

Krátce po uzavření dohody již mrtvý duchovní vůdce Alí Chameneí odmítl spekulace, že se postoj Íránu k nepřátelům změnil.  

Chameneí předpověděl pád Izraele do 25 let a slíbil pokračující odpor v regionu. Nešlo o rétorické divadlo. Írán dál pokračoval po své trajektorii, kterou sledoval dlouhá desetiletí, a to navzdory mezinárodnímu tlaku.

7. října jako vyvrcholení

7. října 2023 byl dosud nejzjevnějším výsledkem této trajektorie. Palestinské teroristické hnutí Hamás nečekaně zaútočilo na Izrael. Při nejsmrtelnějším útoku na zemi v její historii zemřelo 1 200 lidí a 250 jich padlo do zajetí. Byli mezi nimi Izraelci i cizinci s dvojím občanstvím.

Írán, který Hamás financuje, účast na útoku nepřiznal, ale veřejně ho oslavoval. Izrael zahájil masivní invazi do Pásma Gazy. Hnutí Hizballáh začalo odpalovat rakety na sever Izraele, což Izraelské obranné síly (IDF) přimělo k invazi do jižního Libanonu. Hútíové uzavřeli spojenectví se somálskými piráty a začali napadat obchodní a vojenské lodě v Rudém moři. Íránem podporované milice zahájily útoky na americké základny v Iráku a Sýrii.

Izrael se střetl s takzvanou Osou odporu – strukturou, která byla po desetiletí budována a připravována na vytváření tlaku na židovský stát a USA prostřednictvím mnoha front.

Válka nakonec eskalovala ve vzájemné útoky mezi Íránem a Izraelem a zapojení USA s jejich spojenci. Letecké údery na íránský jaderný program ale jen předznamenávaly mnohem rozsáhlejší americko-izraelské údery na vojenské cíle po celém Íránu z 28. února, kterými začal další táhlý konflikt.

Američané s Izraelci zlikvidovali nejvyšší velení Íránu. Narušili tím jeho regionální operace a zemi uvrhli do chaosu. Také oslabili íránské raketové, dronové a námořní kapacity. Nevyřešili ale ten jediný podstatný problém – íránskou ideologii.

Americká taktika založená na diplomacii, ekonomických sankcích a vojenském nátlaku byla efektivní v oslabování schopností Íránu. Ukázala se však jako neúčinná při snaze změnit ideologické směřování íránského režimu.

Když se podíváme do historie, vojenská síla USA je impozantní a její nasazení zpravidla končí strategickým vítězstvím. Nevyústí však nutným politickým kolapsem v dané zemi.

Islámská revoluce žije dál. Islámská ideologie žije dál. Íránu vládnou ještě radikálnější síly než před 28. říjnem. Trump kvůli nepopulární válce čelí tlaku ze strany americké veřejnosti i mezinárodního společenství. Boj USA a Íránu přitom bude pokračovat bez ohledu na možné dosažení dohody o ukončení bojů.

Nebezpečnější než v minulosti

Trump navíc Íránu vložil do rukou mocnou zbraň. Hormuzský průliv je pod jeho kontrolou jako ekonomická jaderná bomba. Prudce rostoucí ceny ropy, kaskádovité tržní šoky a téměř okamžitý dopad na globální ekonomiku překvapily i samotný Teherán.

Radikální myšlenka o zablokování průlivu, která byla v minulosti považována za rétorické chvástání, se ukázala být zbraní hromadného ničení – potenciálně ničivější než ta skutečná.

Jednání Trumpa s poradci za zavřenými dveřmi skončilo a Bílý dům o výsledku neinformoval, což jen odráží bezradnost USA v konfliktu s Íránem.

Doporučujeme

Ukrajinské drony zasáhly v Moskvě rafinerii, uvedly úřady i Kyjev

Ukrajinské drony v noci na dnešek zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně 60 bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ceny ropy kolísají. Čeká se na podpis mírové dohody mezi USA a Íránem

Ceny ropy v úterý brzy ráno mírně klesly po zveřejnění detailů rámcové dohody, která má být oficiálně podepsána v pátek ve Švýcarsku. Americké akciové trhy posílily.

Anya Taylor-Joy se vydá do Středozemě

Chystaný film The Lord of the Rings: The Hunt for Gollum rozšiřuje obsazení o další známé jméno. Do nového příběhu ze světa Pána prstenů se přidává Anya Taylor-Joy. Herečka ztvární Seren, elfku z Lesní říše napojenou na krále Thranduila.

Do Íránu budou podle viceprezidenta Vance opět vpuštěni jaderní inspektoři

Jaderní inspektoři se budou moci vrátit do Íránu, bude to důsledek dohody mezi Teheránem a Washingtonem o ukončení války. V rozhovoru se stanicí NBC News to uvedl americký viceprezident J.D. Vance.

Agenta ICE srazil ujíždějící vůz. Padl výstřel

Agenta amerického Imigračního a celního úřadu (ICE) v pondělí v New Jersey srazilo auto při pokusu o zadržení osoby. Agent na ujíždějící vůz vystřelil. Hledanou osobu se zatím zadržet nepodařilo. ICE prosazuje imigrační politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nepokoje v několika amerických státech vyvolaly dva incidenty, při nichž zemřeli neozbrojení Američané.

Číňané méně utrácejí, maloobchodní tržby poprvé po letech spadly

Čínská ekonomika vyslala další varovný signál. Maloobchodní tržby v květnu meziročně klesly o 0,6 procenta, což je první propad od prosince 2022. Slabá spotřeba dopadla na druhou největší ekonomiku světa v době, kdy se dál prohlubuje útlum investic a sektor nemovitostí zůstává pod tlakem.

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.

Zelenskyj nabídl Putinovi setkání na summitu G7. Moskva podle Kyjeva odmítla

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko odmítlo možnost přímého jednání o ukončení války během summitu skupiny G7 ve Francii. Kyjev nyní zvažuje další variantu setkání ve Spojených státech za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud Moskva odmítne i tuto nabídku, Ukrajina chce prosazovat další tlak na Kreml.

Japonsko zvýšilo úroky na nejvyšší úroveň za 31 let

Japonská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na jedno procento. Jde o nejvyšší úroveň od roku 1995. Bank of Japan reaguje na obavy z dalšího růstu cen, který může přiživovat dražší energie a dopady války na Blízkém východě.

Evropu zasáhla vlna veder, teploty šplhají výrazně nad normál

Západní a střední Evropa zažívají mimořádně teplé období. Teploty v řadě zemí překonávají dlouhodobé průměry o více než deset stupňů a některé státy hlásí rekordně horké květnové dny. Meteorologové očekávají, že horké počasí vydrží ještě několik dní.

Hlavní body rámcové dohody Íránu a USA o ukončení války

Spojené státy a Írán společně s Pákistánem coby vyjednavačem oznámily rámcovou dohodu, která má ukončit válku; příslušné memorandum má být podepsáno v pátek. Agentura Reuters přinesla přehled hlavních informací, které se v této souvislosti objevily:

Cucurella přestoupil z Chelsea do Realu Madrid

Španělský obránce Marc Cucurella mění po čtyřech letech dres. Z Chelsea odchází do Realu Madrid, kde podepsal smlouvu na šest sezon. Podle informací médií zaplatí madridský klub za sedmadvacetiletého reprezentanta zhruba 60 milionů eur. Cucurella se zároveň stal první posilou po návratu trenéra Josého Mourinha na lavičku Realu.

Bednárik připustil odklad slev na jízdné

Studenti a senioři se zatím nemohou spoléhat na to, že se jim od ledna 2027 vrátí 75procentní sleva na jízdné. Ministr dopravy Ivan Bednárik za SPD připustil, že rozhodne až stav rozpočtu. Resort bude potřebovat zhruba dvě miliardy korun, jednání s ministerstvem financí mají přijít v červenci.

Írán doplnil do dohody s USA klauzuli o poplatcích za námořní služby, tvrdí Fars

Teherán krátce před oznámením dosažení předběžné dohody se Spojenými státy doplnil do textu memoranda ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes podle AFP napsala íránská agentura Fars. Svobodnou plavbu Hormuzským průlivem bez výběru mýta přitom při oznámení dohody v noci na dnešek výslovně zmínil americký prezident Donald Trump.

KOMENTÁŘ: Ani dolar zisku. Přesto je SpaceX 7. nejhodnotnější společnost světa

Akcie společnosti SpaceX se po týdnech napětí začaly obchodovat na burze ve velkém stylu. Hned první den oproti původní ceně posílily o pětinu. Investoři ukázali, že po Tesle věří i další společnosti Elona Muska, která se dostala na burzu. I přesto, že je silně ztrátová.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama