Většina odhadů zmiňuje jako rizikové roky 2028 a 2029. Koncem desetiletí by skutečně mohlo Rusko konfrontovat Severoatlantickou alianci (NATO). My samozřejmě nemůžeme vědět, zda opravdu zaútočí. Jde pouze o odhady, založené na ruských aktivitách. Roli v tom také hraje řada proměnných. Přímá hrozba ozbrojeného střetu je aktuálně nízká, v budoucnu ale není zanedbatelná.
Ruská armáda se na Ukrajině nejednou zesměšnila. Stačí vzpomenout na dlouhé obrněné kolony rozstřílené na prach a další fatální strategické chyby. Východoukrajinský Pokrovsk se marně snaží dobýt už rok. V mnoha ohledech se ale poučila.
Ready for war in 2029: Is a Russian attack on NATO a real possibility? https://t.co/YmMQVtjW72
— Europe Says (@europe_says) December 3, 2025
Načasování možného útoku vychází z analýz ruské vojenské síly. Experti i evropští lídři berou jako samozřejmost, že Rusko nemá sílu zaútočit na NATO, dokud válčí na Ukrajině, která mu bere lidskou, obrněnou i ekonomickou sílu.
Agresor nicméně pokračuje v masivním přezbrojování své armády nehledě na ohromné ztráty na Ukrajině. Pokud by zde Rusko zvítězilo, nebo by dostalo odměnu v rámci americké mírové dohody, neznamenalo by to automaticky rozšíření konfliktu do dalších koutů Evropy. Tato hrozba by však vzrostla a bezpečnostní situace se zhoršila.
Nejpesimističtější varování přišlo z Německa. Rusko je podle generálporučíka Alexandera Sollfranka schopno zaútočit klidně hned. Nemyslel tím rozpoutání rozsáhlé války s celou aliancí, ale izolovaný útok.
Většina hlasů je však střízlivějších. Generální tajemník NATO Mark Rutte tvrdí, že Rusko bude schopno napadnout alianci v roce 2029. Jiné zdroje uvádějí roky 2028 až 2030. Odhady se celkově točí kolem konce desetiletí.
Varování západních lídrů vycházejí ze zprávy Společného posouzení hrozeb NATO z roku 2023. Rusko by pode ní mohlo do tří až pěti let rozpoutat další válku. V rámci hodnocení experti použili ke sledování ruských vojenských aktivit zpravodajská data, získaná průzkumem satelitů.
Zpráva zmiňovala aktivitu vojenského průmyslu, nábor a další faktory. Moskva by podle ní mohla do roku 2028 sestavit armádu o 1,5 milionu plně vybavených vojáků a zahájit útok na některého z členů aliance.
Rok 2028 až 2029 slouží jako reference pro NATO, které by mělo tou dobou být připraveno na přímou konfrontaci s Ruskem.
Načasování je klíčové
Čas a rozhodnutí všech zúčastněných stran hrají klíčovou roli v tom, co se bude dít dál. Zmíněné časové okno není důležité jen pro Západ a jeho připravenost. Kreml počítá s tím, že dříve se nebude moci účinně bránit (což je sporné).
Mezi Ruskem a NATO probíhá závod ve zbrojení s cílem dosáhnout plných operačních schopností do let 2028 až 2029.
Načasování je ale důležité i z jiného důvodu. 7. listopadu 2028 půjdou Američané k prezidentským volbám, což znamená konec funkčního období Donalda Trumpa. Dokud je u moci, USA jsou ochotny postoupit evropské území Moskvě, jak můžeme vidět v americkém mírovém plánu, požadujícím po Kyjevu odevzdání Donbasu.
Agresor tedy posouvá své hranice válkou a je za to odměňován, zatímco oběť je přinucena kapitulovat. Pokud by vešla tato „mírová“ dohoda v platnost, severní Evropě a pobaltským státům by nezbylo nic jiného, než doufat, aby nedal Vladimir Putin rozkaz k útoku před Trumpovým koncem v úřadu.
Pokud se tak stane do 7. listopadu 2028, Trumpova administrativa bude připravena věnovat Moskvě další evropské území.
Nutno připomenout, že není jasné, kdo může příští volby vyhrát. Za ještě větší hrozbou než Trump je považován viceprezident J. D. Vance. Svými protiukrajinskými a protievropskými názory letos šokoval svět.
Jednání o míru v Moskvě a na Floridě skončila fiaskem. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých maximalistických cílech a Trump na ustoupení Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukrajinským občanům slíbil, že jejich zemi neprodá.
Jak vyplývá z nedávného konferenčního hovoru, evropští lídři se obávají americké zrady a varovali před tím Zelenského.
Problémové by mohlo být i stažení USA z NATO a opuštění Evropy, což je nicméně alespoň za vlády Trumpa nepravděpodobné. Washington však tlačí na evropské spojence, aby vynakládali více na obranu. Bílý dům chce, aby Evropa do roku 2027 převzala většinu konvenčních sil NATO, včetně špionáže a raket. Pentagon to měl sdělit přímo evropským představitelům, kteří ale považují termín za nereálný.
Američané navíc měli opět dát najevo nespokojenost s posilováním evropských vojenských kapacit od roku 2022, kdy na Ukrajině vypukla válka. Napětí mezi Spojenými státy a jejich spojenci přitom nahrává Rusku.
Rusko by Evropu neporazilo
Mohlo by Rusko vůbec porazit NATO? A co samotnou Evropu (tedy potenciálně bez americké pomoci)?
Rusko na Ukrajině dosahuje pomalých zisků a za cenu obrovských ztrát, přešlo však na válečnou ekonomiku, které obětovalo všechno ostatní. Podle ukrajinské rozvědky chce do konce roku stihnout vyrobit 2 500 raket, téměř 250 tanků, 1 100 obrněných vozidel a 57 moderních stíhaček. Ve velkém také produkuje drony a dělostřelecké granáty. Ne všechny zásoby jdou přitom do války na Ukrajině. Část Moskva hromadí.
Podle náčelníka německého generálního štábu, generála Carstena Breuera, není rozsáhlý útok na některého z členů NATO tak přitažený za vlasy, jak by se mohlo zdát. „Rusko vyrobí stovky tanků ročně,“ upozornil v nedávném rozhovoru. Za obzvláště rizikový označil Suvalský koridor, považovaný za nejslabší článek aliance a nejnebezpečnější místo na světě.
Nutno upozornit na připravenost Pobaltí. Estonsko, Lotyšsko a Litva staví u hranice s Ruskem masivní obrannou linii, složenou ze stovek bunkrů, zákopů, dračích zubů a stovek kilometrů dlouhých ostnatých drátů.
Rusko by přišel útok na Pobaltí draho. Vojáci by se museli dostat přes tuto obrannou strukturu a náročný, blátivý terén pod palbou nepřítele. U obranné linie mají být rozmístěny i salvové raketomety HIMARS.
Navzdory malým známkám zlepšení ruské armády a signálů z Kremlu není Moskva připravena změřit síly s NATO, oživené a posílené válkou na Ukrajině. I bez USA je kolektivní vojenská schopnost členů aliance „impozantní“, uvedl novinář George Allison.
„Technologická sofistikovanost a interoperabilita NATO výrazně zvyšují jeho bojovou efektivitu,“ hodnotí Allison. „Síla aliance spočívá v její schopnosti využívat špičkové technologie a integrované velitelské struktury k provádění operací přizpůsobitelných rychle se měnícím okolnostem na bojišti.“
NATO má nad Ruskem početní i technologickou převahu. Moskva chce do konce roku zvýšit počet svých vojáků na 1,5 milionu. I kdyby cíl splnila a překonala tak americkou armádu, stále by významně zaostávala za silami aliance, které čítají 3 439 197 aktivních vojáků. V současnosti má ruská armáda 1 320 000 vojáků a na krku demografickou krizi.
I bez USA by měla Evropa navrch. Podle analýzy ze začátku roku disponuje více než dvěma miliony vojáků, 6700 tanky, 2300 stíhačkami a 15 400 děly. Rusko by mohlo nasadit jen 2900 tanků, 1400 stíhaček a 6090 děl.
Moskva sice zbrojí, Evropa však zažívá největší zbrojení od konce druhé světové války. Podle analýzy by tak jediným problémem bylo možné odmítnutí Turecka podílet se na obraně kvůli jeho blízkosti s Moskvou. V takovém případě by Evropa přišla o čtvrtinu vojáků, více než třetinu tanků a skoro osmnáct procent dělostřelectva.
Ve výsledku je největší zbraní Evropy její jednota.
