Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.
Trumpova snaha o rychlé ukončení války na Ukrajině skončila. Uvědomil si, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a že jeho slova v telefonním sluchátku jsou bezvýznamná. Když totiž sluchátko položí, začnou na civilní infrastrukturu padat bomby a rakety.
Trump se snažil vést s Putinem diplomatický dialog. Je totiž známý jako státník oplývající obdivem k diktátorům a autoritářským režimům. Se svým ruským protějškem měl vždy, jak sám tvrdí, velmi dobrý vztah. Doufal, že Rusko konflikt ukončí a bude chtít s USA obchodovat. Trump totiž myslí jako byznysmen. Putin ale nikoli.
#OpEd Trump may have hardened his position on Russia. But his 50-day ultimatum could stop the imposition of much harsher actions, warns Elena Davlikanova. https://t.co/3TvSKqP3q4
— The Moscow Times (@MoscowTimes) July 20, 2025
I když je Trumpova rétorika vůči Rusku stále mírnější, než by si jiní přáli, jedná se v jeho případě o významnou proměnu. Ukrajině slíbil miliardové dodávky zbraní (obranných i útočných) s tím, že americké zbrojovky budou vyrábět a členské státy Severoatlantické aliance (NATO), tedy evropské země, je budou nakupovat a dodávat.
Pokud Putin neukončí válku do 50 dní, uvalí Washington sankce ve výši 100 procent. Nikoli však na Ruskou federaci. Nechuť Kremlu složit zbraně odskáčou jeho obchodní partneři, kteří od něj nakupují ropu, ropné produkty a přijímají další export.
Jedná se o takzvané sekundární sankce. Ty jsou v případě Ruska považovány za mnohem více zničující oproti přímým sankcím uvaleným na státní společnosti a oligarchy. Právě partneři jako Čína a Indie umožňují ruské ekonomice z posledních sil držet pohromadě a Putinovi masivně zbrojit.
Stav ruské ekonomiky
Západní ekonomové a analytici si už tři a půl roku lámou hlavu nad tím, jak na tom vlastně ruská ekonomika je. Někdy se zdálo, že se pod tíhou sankcí nebezpečně prohýbá, jindy zase, že prokazuje nečekanou sílu. Roli v tom samozřejmě hrála i snaha Kremlu prezentovat ji jako odolnou.
Ještě v roce 2023 a 2024 rostl ruský hrubý domácí produkt (HDP) o 4,1 procenta a 4,3 procenta. Jak zdůrazňují odborníci, jde o efekt přechodu na válečnou ekonomiku, což je neudržitelný model. Předpovídali, že se ruská ekonomika nakonec zhroutí.
Hroutí se. Většina ekonomů očekává, že se letos její růst propadne o polovinu na 2 procenta. Dokonce i ruská centrální banka očekává zpomalení. Odhaduje, že v roce 2025 poroste o 1 až 2 procenta. V příštím roce to bude o 0,5 až 1,5 procenta.
Němečtí analytici jsou také skeptičtí. V roce 2025 očekávají jen mírný růst a v tom příštím růst o 0,8 procenta. Nicméně upozorňují, že krach ruské ekonomiky není záležitostí týdnů a měsíců, ale let.
Jedním z jejích hlavních problémů jsou vysoké úrokové sazby, které dosahují 21 procent a brzdí tak soukromé investice. Obzvláště tvrdě je zasažen automobilový průmysl a strojírenství. Následuje stavebnictví a ocelářství.
Co však experty překvapilo, byl 40procentní nárůst rublu vůči americkému dolaru od začátku letošního roku. Jak vysvětlil expert na Rusko Vasily Astrov z Vídeňského institutu pro ekonomická studia (WIIW), posílení rublu bylo do značné míry reakcí na Trumpův smířlivý postoj vůči Rusku po jeho usednutí do Bílého domu.
„Když prezident Trump nastoupil do úřadu, řekl, že k Rusku zaujme radikálně odlišný přístup než jeho předchůdce Joe Biden,“ uvedl Astrov. „Trump naznačil užší spolupráci, a dokonce i uvolnění nebo zrušení amerických sankcí, což na ruských trzích vyvolalo euforii, přičemž akcie a rubl výrazně posílily,“ dodal.
Není divu, že na to ruští politici slyšeli a trhy reagovaly. Vždyť Bidenova administrativa spolu s Evropskou unií (EU) uvalila na Rusko tvrdé sankce. Trump byl radikální změnou. Nakonec se však situace otočila proti Rusku. Co to pro něj znamená?
Nejasný dopad sankcí
Jeho chatrná ekonomika dostane další zásah, který však nebude mít tak fatální následky, jako kdyby sekundární cla dosahovala 500 procent. Astrov uvedl, že nyní není úplně snadné předvídat, jaký hluboce by ji ovlivnila.
Jeden z důvodů je systém nedávno zřízený velkými ruskými bankami, který má „zneviditelnit“ stopu transakcí s Čínou před západními regulačními orgány. Systém je v provozu už nějakou dobu a používá ho několik sankciovaných ruských bank.
„Nevylučuji, že čínští partneři se již nebudou bát sekundárních sankcí,“ uvedl Aleksandr Shokhin, šéf lobbistické skupiny RSPP, která se účastní jednání s Pekingem.
Je otázka, zda americká cla zůstanou u 100 procent. Republikánští i demokratičtí poslanci ve Sněmovně reprezentantů totiž pracují na přísnějším sankčním balíčku, který, jak zmiňujeme výše, počítá se sekundárními cly ve výši 500 procent.
Návrh zákona by však nařizoval i zmrazení aktiv vysokým ruským úředníkům, vojenskému personálu, oligarchům a dalším osobám, u nichž se předpokládá, že podporují válečné úsilí Kremlu. Sankcím by čelily i hlavní ruské finanční instituce, kterým by navíc byl zablokován jejich majetek. To by je fakticky odřízlo od amerického a potenciálně i globálního finančního systému. Americké instituce by nesměly z těchto bank zpracovávat platby.
Návrh zákona by také přerušil energetický obchod mezi USA a Ruskem a zakázal americkým společnostem tam investovat.
Zacházel by však ještě dál. Zakázal by dovoz uranu z Ruska. Tohle omezení by rozšířilo zákaz nad rámec přímého dovozu a zahrnovalo by i třetí strany jednající jako zprostředkovatelé.
Bez ohledu na konečný dopad budou mít Trumpovy sankce symbolický význam – námluvy mezi Washingtonem a Moskvou se blíží konci. Pokud by však zavedl sankce navrhované poslanci, mohl by Putina dostat do úzkých.
