Japonská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na jedno procento. Jde o nejvyšší úroveň od roku 1995. Bank of Japan reaguje na obavy z dalšího růstu cen, který může přiživovat dražší energie a dopady války na Blízkém východě.
Rozhodnutí padlo v úterý a znamená zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu z dosavadních 0,75 procenta. Pro krok hlasovalo sedm členů bankovní rady, jeden byl proti. Šlo o první zpřísnění měnové politiky od loňského prosince.
Centrální banka svůj postup vysvětluje hlavně inflačními tlaky spojenými s růstem cen ropy. Japonsko stejně jako další země počítá s tím, že se do cen mohou promítnout výpadky v dodávkách energií a dalších komodit po uzavření Hormuzského průlivu. Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem o jeho znovuotevření by měla situaci částečně uklidnit.
Ekonomové ale čekají, že se tlak z války začne v japonských cenových datech objevovat už tento měsíc. Vyšší inflace a problémy v dodavatelských řetězcích podle nich mohou přetrvat až do konce roku. Bank of Japan proto naznačila, že bude v dalším zvyšování sazeb pokračovat, pokud to vývoj cen a ekonomiky bude vyžadovat.
Japonsko se tím přidává k dalším velkým centrálním bankám, které se snaží reagovat dříve než při posledním velkém energetickém šoku. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 některé instituce nejprve považovaly inflaci za dočasnou a se zvyšováním sazeb otálely. V eurozóně se pak růst cen dostal nad deset procent.
Vyšší sazby ale vytvářejí tlak na vládu premiérky Sanae Takaiči. Její kabinet prosazuje výdajovou politiku, kterou dražší půjčování komplikuje. Centrální banka navíc rozhodla navzdory jejímu postoji a v době, kdy Japonsko čelí i tlaku ze Spojených států a slabší domácí měně.
Krok Bank of Japan ukazuje, že boj s inflací zůstává pro velké ekonomiky jedním z hlavních témat. Evropská centrální banka už minulý týden signalizovala přísnější přístup a následně zvýšila sazby. Ve Spojených státech mezitím data ukázala nejrychlejší růst inflace za poslední tři roky.
