-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

Rusové postupují pomalu a dosud nedosáhli významnějších úspěchů ani na východě Ukrajiny. To je i není dobrá zpráva. Neprorazili sice klíčové úseky frontové linie, opět se však uchylují k nekalým prostředkům – masivním úderům na energetickou infrastrukturu. Kyjev chtějí přimět kapitulovat krutými podmínkami pro civilní obyvatelstvo.

Moskva doufá, že ukrajinský lid začne hlasitěji podporovat ukončení války i za cenu nevýhodných podmínek.

Hrdinové, o nichž se nemluví

Ukrajina čelí nejtvrdší zimě za poslední roky. Uprostřed nemilosrdných mrazů a za neustálého bombardování a dronových útoků vyrážejí v Kyjevské oblasti do terénu havarijní čety, aby obnovily dodávky elektřiny.

Jedním z měst v této oblasti je Borysvil. Žije v něm 60 tisíc obyvatel, kteří zůstávají na hranici tepla a zimy, světla a tmy. Jejich životy závisí na havarijních četách, pracujících při teplotách minus patnáct stupňů Celsia. Jejich úkolem je demontovat a znovu postavit vyhořelé elektrické systémy.

Tuto náročnou práci provádějí v tvrdých teplotních podmínkách a pod nepřetržitou hrozbou bombardování a raketových či dronových útoků.

Když se řekne válka na Ukrajině, nejčastěji si představíme vojáky a zdravotníky. Život v ní ale nasazují i hrdinové, o nichž se nemluví – technici v ulicích měst.

V Borysvilu však uspěli jen částečně. Podařilo se jim obnovit dodávky elektřiny jen na přibližně čtyři hodiny denně.

Když se elektřina zapne, zprovozní se všechna elektrická zařízení v domácnostech. Lidé chtějí využít situace a vyprat oblečení, uvařit si teplé jídlo a dobít mobilní telefony. A systém se znovu zhroutí.

„Na Ukrajině existují dva typy hrdinů. Jsou to vojáci a energetičtí pracovníci,“ řekl Dennis Sakva z ukrajinské investiční společnosti Dragon Capital.

Nezbývá, než přežít

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko popsal současné výpadky elektřiny za nejrozsáhlejší a nejdelší od začátku ruské invaze. Některé domy jsou podle něj bez elektřiny už skoro čtyři dny.

Rusové tak vypustili na Ukrajince plíživého nepřítele, před nímž se neskryjí ani v „bezpečí“ svých domovů. Mráz proniká přes zdi a kůži až na kost. Všichni se musejí lépe oblékat i doma, přičemž ven nosí těžké vrstvy oblečení. Chodníky, silnice i střechy pokrývá sníh. Ulice jsou v noci tmavé a v oknech není žádné světlo.

Manželský pár Mychajlo (39 let) a Hanna (43 let), oba profesí vědci, uvedli, že teplota v ložnici jejich pětileté dcery spadla na minus patnáct stupňů Celsia. Vaří na plynovém sporáku a v noci se zahřívají vlastními těly v jedné posteli pod těžkými dekami. „Musíme použít všechny deky v domě,“ řekla Hanna. Přes den berou manželé dceru do práce, kde se nachází generátor.

Šestasedmdesátiletá Zinaida Hlyha si ohřívá vodu na plynovém sporáku a nalévá ji do lahví, kterými se zahřívá v posteli. Nestěžuje si. Ukrajinští vojáci na frontě se podle ní mají mnohem hůř. „Samozřejmě že je to těžké, ale když si představíte, čím teď procházejí naši chlapi v zákopech, musíte to vydržet,“ uvedla. „Co se dá dělat? Tohle je válka.“

Takový postoj zastává i Tetiana Tatarenko. Dva z jejích synů bojují ve válce. Nejvíce se však neobává kruté zimy. Trauma v ní zanechal útok dronu Shahed na sousední dům. Od té doby se bojí noci. Tehdy totiž přilétají ruské drony. „Je to, jako by se život v mém domě zastavil, to je ten pocit,“ popsala své pocity žena. „Samozřejmě je těžké to přežít. Přežili jsme druhou světovou válku a teď je tu tato hrozná válka.“

Ledové peklo v Buči

Buča v Kyjevské oblasti je nechvalně známé město. Rusové zde totiž zmasakrovali mnoho civilistů, těla nechali ležet na ulici. Svázané ruce a další indicie přinášely mrazivá svědectví o nemilosrdných „popravách“ – něčem, co jako by vůbec nepatřilo do jednadvacátého století. Něčem, co bychom si nedokázali představit ani v nejhorších nočních můrách.

V prvních dnech války se Buča a sousední Irpiň staly symbolem ruské brutality během krátké, ale hluboce poznamenávající okupace. Rusové byli vytlačeni a domy z velké části opraveny, to však neznamená, že zmizely následky války.

V Buči sice tuto zimu již omezení dodávek elektřiny platilo, současné ruské údery na energetickou infrastrukturu ale situaci dramaticky zhoršily. Přišly v době teplot kolem minus 20 stupňů Celsia.

Situace ve městě je natolik vážná, že Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) označila ruské útoky na elektrárny a teplárny za „zločiny proti lidskosti“.

Lidé v Buči jsou zoufalí. Zvedla se zde vlna nevole vůči obecním úřadům a politické elitě. Tvrdí, že město nebylo připraveno na tuhou zimu, i když bylo jasné, že Rusové pošlou drony a rakety na energetickou infrastrukturu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ostře pustil do starosty Kyjeva Vitalije Klička. Obvinil ho z toho, že nechal hlavní město „zmrznout“.

Moskva se snaží Ukrajinu zlomit zimou. Neuspěje však ani tentokrát. „Před čtyřmi lety Rusko prohlásilo, že si Kyjev vezme za tři dny. Neuspělo,“ připomněl starosta Buči Anatolij Fedoruk. „Tehdy jsem si uvědomil, že válka bude trvat ještě dlouho, protože se připravovali na to nás vyčerpat. Ale my stojíme. Stále se bráníme.“

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama