1.9 C
Czech
Úterý 18. listopadu 2025
AnalýzyANALÝZA: Nejsme ve válce, ani v míru. Podoba ozbrojených konfliktů se změnila

ANALÝZA: Nejsme ve válce, ani v míru. Podoba ozbrojených konfliktů se změnila

Drony s neznámým, avšak podezřelým původem v evropském vzdušném prostoru, vyvolaly na sociálních sítích paniku ze třetí světové války. Podle expertů bezprostřední hrozba ozbrojeného konfliktu nehrozí a evropští lídři uklidňují, že se v něm nenacházíme. Nežijeme však ani v době míru. Vítejte v „šedé zóně“.

„Nejsme ve válce, ale už nejsme ani v míru,“ varoval minulý měsíc německý kancléř Friedrich Merz. Jeho slova postrádala osudovou, poetickou sílu nářku sira Edwarda Greye v předvečer první světové války, že „lampy po celé Evropě zhasínají“. Zdůraznila však tíživou skutečnost: stránka lidských dějin se obrací.

Mír v Evropě už není jistota

Evropa žila ve stabilním míru 80 let. Dalšímu velkému konfliktu měl zabránit vznik Severoatlantické aliance (NATO). Nyní si však mírem být jistá nemůže. Podoba konfliktů se totiž mění s dobou.

Západní lídři i experti se shodují, že Rusko je a vždy bude hrozbou, dokud bude u moci Vladimir Putin a jeho podporovatelé. V jednadvacátém století už navíc globální konflikt nemusí připomínat první nebo druhou světovou válku.

Experti se shodují, že bojiště jsou dnes izolovaná a omezená, přičemž se na nich nepřímo angažuje více stran. Mají tedy dopad dalece přesahující daná území. Je na místě položit si otázku. Je to už světová válka, nebo není?

V potaz musíme brát i proměnu podoby samotného válčení, kterou do značné míry pohání konflikt na Ukrajině. Drony, autonomní zbraňové systémy, algoritmický výběr cílů, informační ofenzíva, kybernetické útoky, protisatelitní zbraně. Tohle všechno mění tvář velké války, která už není jen o konvenčních ozbrojených střetech. Žijeme v rozmachu hybridního válčení, které mění definici globální konflikt. Proto je obtížnější určit, zda v něm jsme, nebo ne.

Levné drony se na Ukrajině staly mocnou zbraní, která ze seznamu armádních priorit vyškrtla tanky i dělostřelectvo. Dokážou hravě eliminovat drahý tank. A je obtížnější se bránit před tichými, nízko letícími, nenápadnými drony, než před drahými raketami, s nimiž si snadno poradí protivzdušná obrana.

Pochybnosti o tom, zda se Evropa nachází v ozbrojeném konfliktu, vyvolalo narušení vzdušného prostoru drony v Polsku, Rumunsku, Německu, Dánsku a dokonce i v České republice.

Česká armáda informovala o neznámých dronech létajících nad českou infrastrukturou, včetně vojenských objektů.

Potvrdit, zda skutečně jde o ruské drony, se nepodařilo. V souvislosti s nimi však byla pozorována podezřelá aktivita takzvané ruské stínové flotily u pobřeží evropských států. Moskva souvislost s incidenty popírá.

Že vypouští drony ruská stínová flotila, prohlásil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ji označil za bezpečnostní hrozbu.

Až zhasnou všechna světla…

Před hybridní podobou konfliktu varoval i bývalý šéf NATO George Robertson. Jak upozornil, civilní infrastruktura není na hybridní vedení války připravena.

„Dokážeme si představit, že je to jen náhoda, že se takové věci dějí, že k sabotážím dochází po celé Evropě?“ položil řečnickou otázku.

„Musíme se obávat útoků v šedé zóně. Pokud světla zhasnou, bude už pozdě,“ pokračoval Robertson v idylickém Wigtownu v jihozápadním Skotsku, ve světě tak vzdáleném od války na Ukrajině: „Máte všichni v každém pokoji svého domu nabité baterky? Máte svíčky?“

Narušení vzdušného prostoru drony, navzdory reakci spojeneckého letectva, ukázalo nepřipravenost Evropy na vnější hrozby po desítkách let hibernace. A teď je otázkou, zda evropské vlády oslabené populistickým směřováním dokážou najít politickou vůli k přezbrojení svých armád.

Pokud se NATO nepřizpůsobí, může být proti vojensky i ekonomicky slabšímu nepříteli, jakým Rusko podle odborníků i západních lídrů je, znevýhodněno. Nezapomínejme, že i levné drony dokázaly dramaticky narušit chod evropských letišť.

Obavy rostou i ze zmíněné ruské stínové flotily, s jejíž pomocí Moskva obchází západní sankce. Jak upozornilo Centrum pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, Kreml flotilu použil k útokům na podmořské kabely, sabotážím a dalším podvratným aktivitám.

Moskva se tím baví a „paranoidnímu chování NATO“ se vysmívá. Přestože Kreml popírá účast na narušování vzdušného prostoru aliance, Putin se k tomu minulý týden s lehkým úsměvem vyjádřil takto: „Už to nikdy neudělám.“

Bývalý ruský prezident a Putinův velký spojenec Dmitrij Medvěděv popřel, že by patřily drony Rusku, avšak „doufá, že způsobí rozkol mezi vládou a voliči v Německu a ve Francii“.

„Hlavní je, že krátkozrací Evropané cítí nebezpečí války na vlastní kůži. Že se bojí a třesou jako němá zvířata ve stádě hnaném na porážku,“ řekl Medvěděv.

Trump situaci zhoršuje, Evropa přitvrzuje

Situaci nepomáhá ani americký prezident Donald Trump. Jakýkoli jiný vůdce v Bílém domě by reagoval na ruskou nechuť ukončit válku na Ukrajině mnohem rázněji než on. Trump se zdráhal vůbec zavést na Rusko sekundární sankce.

„Jdeme na to!“ napsal na své sociální síti Truth Social poté, co ruské drony přeletěly nad Polskem, a působil tak spíše jako zmatený sportovní komentátor než vůdce vojensky i ekonomicky nejsilnějšího státu světa.

Krátce poté naznačil, že incidenty nad členskými státy NATO byly omyl. Minulý měsíc však navrhnul, aby byly ruské stíhačky v závislosti na okolnostech sestřelovány. Jeho výroky působí zmatek, vedoucí představitelé je teď totiž místo jednotné akce musí analyzovat a určit, jakou reakci od nich očekává. Neshoda ohledně sestřelování ruských letounů i dronů je přitom patrná i mezi evropskými zeměmi.

Pro evropské lídry je obtížné oddělit Trumpovy strategické záměry od jeho emocionálních výkyvů týkajících se vztahu s Putinem. V současnosti je zklamán, že jeho „přítel“ ignoroval jeho snahu ukončit válku na Ukrajině a získat tak Nobelovu cenu za mír. V minulosti se ukázalo, že Trump je snadným cílem kremelské manipulace.

Trumpův nejasný postoj oslabuje Evropu. Americká podpora sice trvá, avšak Washington považuje za největší hrozbu pro svou bezpečnost Čínu, což probouzí otázky ohledně toho, jak moc se bude chtít angažovat v zajišťování bezpečnosti starého kontinentu.

Francie si prochází politickou krizí, Německo čelí posilování krajní pravice a zpomalující ekonomice, politická situace ve Velké Británii je rovněž nestabilní. Kromě toho hrozí, že Česko pod potenciální vládou Andreje Babiše zastaví pomoc Ukrajině. Tohle všechno oslabuje Evropu a hraje do karet Moskvě.

Nutno podotknout, že postoj evropských lídrů na nedávném summitu v Kodani se vyostřil. Vyzvali k sestřelování ruských dronů a uvalení sankcí na Moskvu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nabádá Evropu k agresivnějšímu postoji vůči Rusku. Podle něj je důležité, aby evropské země hájily vlastní zájmy, aniž by své záměry signalizovaly Putinovi.

„Myslím, že hlavní odpovědí by měla být větší nepředvídatelnost a větší strategická nejednoznačnost,“ prohlásil Macron. Přesně na takové strategii stojí francouzské jaderné odstrašování.

Každý musí vědět, co má dělat

Podle Robertsona se musí západní společnost připravit. Nejen na konvenční válku, ale také na hrozby související s hybridním vedením boje.

„Obrana není jen záležitostí ozbrojených sil dané země,“ vysvětluje Robertson. „Naše zpráva říká, že to musí být celostátní záležitost. Musí se zapojit všichni. Každý musí vědět, co dělat v případě nouze.“

„Problém není zcela vojenský a reakce není zcela vojenská. Závisí na odolnosti celé společnosti, včetně velkých firem ovládajících drtivou většinu kritických systémů umožňujících fungování naší společnosti,“ souhlasil Nicholas Dungan, generální ředitel strategické poradenské společnosti CogitoPraxis se sídlem v Nizozemsku.

Dungan si představuje větší spolupráci mezi vojenskými stratégy, kteří si plně uvědomují rizika, a soukromým sektorem. O tom, že se bude tento „vztah“ prohlubovat, svědčí i nedávná konference NATO v nizozemském Haagu zaměřená na civilně-vojenskou infrastrukturu.

Ruský agresivní postoj ukázal, že času je málo. Možná však prokázal NATO službu. Učiní z něj ještě připravenějšího a modernějšího protivníka.

Reklama

Doporučujeme

Trump otočil. Vyzývá republikány, aby hlasovali pro zveřejnění Epsteinových spisů

Americký prezident Donald Trump vyzval republikánské zákonodárce, aby hlasovali pro zveřejnění tzv. Epsteinových spisů. Na své sociální síti uvedl, že republikáni by měli hlasování podpořit, protože podle něj nemají co skrývat.

Emirates objednává dalších 65 letadel Boeing 777X

Emirates rozšiřuje flotilu o dalších 65 letadel Boeing 777X v hodnotě 38 miliard dolarů. Obří nákup potvrzuje dlouhodobé partnerství s americkým výrobcem i rostoucí ambice Dubaje na světovém leteckém trhu.

Gruzie zruší protikorupční úřad, uvedl předseda parlamentu

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie. Dnes to podle agentury TASS uvedl šéf gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili, který je představitelem vládní strany Gruzínský sen. Zároveň oznámil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

KOMENTÁŘ: ČNB a nákup bitcoinů. Pozadí unikátní transakce, která upoutala svět

Česká národní banka vytvořila testovací kryptoměnové portfolio, do kterého umístila bitcoin a vybrané stablecoiny. Objem? Aktiva nakoupila za milion dolarů. Nákup má tak spíše symbolický než investiční význam, protože ukazuje pozitivní pohled ČNB na bitcoin a další digitální mince.

Soud v Bangladéši vyměřil expremiérce trest smrti za násilné potlačení protestů

Bangladéšský zvláštní tribunál dnes uznal bývalou premiérku Šajch Hasínu Vadžíd vinnou ze zločinů proti lidskosti a z násilného potlačení loňských studentských protestů a odsoudil ji k trestu smrti, informují tiskové agentury. Uzavřel se tak několikaměsíční proces, v němž byla expremiérka obžalována z nařízení zásahů, při nichž zahynulo na 1400 lidí. Několikatýdenní protivládní demonstrace loni v létě donutily tehdejší šéfku vlády k rezignaci a útěku do Indie, souzena tak byla v nepřítomnosti. Vadžíd všechna obvinění odmítá, legitimitu soudu neuznává a rozsudek dnes označila za politicky motivovaný.

Možná bychom mohli s Venezuelou mluvit, připustil Trump

Americký prezident Donald Trump připustil možné rozhovory se svým venezuelským protějškem Nicolásem Madurem, zatímco americká armáda v regionu zahájila cvičení, což venezuelská vláda označila za „akt agrese“. Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio nazval venezuelský parlament (Národní shromáždění) „organizací pro přepravu drog“ a zpochybňuje Madurovu legitimitu.

Ukrajina koupí od Francie až 100 letounů Rafale

Ukrajina koupí od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po dnešním podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.

Tom Cruise získal čestného Oscara

Tom Cruise se po desetiletích v první filmové lize konečně dočkal Oscara. Hollywood mu v neděli večer tleskal vestoje a on sám mluvil o filmu jako o své životní podstatě. Večer patřil i Debbie Allen, Wynn Thomasovi a Dolly Parton. Všichni připomněli, proč filmový svět stále drží pohromadě.

Sesuvy půdy v Indonésii si vyžádaly nejméně 18 obětí, po desítkách lidí se pátrá

Nejméně 18 životů si dosud vyžádaly sesuvy půdy z minulého týdne ve dvou regionech indonéské provincie Střední Jáva. Další více než tři desítky lidí se pohřešují a v obtížných podmínkách po nich pátrají záchranné týmy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Nenecháme vás zmrznout! Řecko se stává klíčovým dodavatelem amerického LNG pro Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosáhl v Aténách klíčové dohody s Řeckem, podle níž pomůže jeho zemi zajistit energetické potřeby během zimy, napsal server Euronews. Řecko bude Ukrajině dodávat americký zkapalnělý zemní plyn (LNG) od ledna do března 2026. Stává se tak první zemí Evropské unie, která se aktivně zapojila do amerického cíle „nahradit každou poslední molekulu ruského plynu americkým LNG“.

Eddie Murphy slaví 50 let v showbyznysu. Nový dokument poodhalí zákulisí jeho života

Eddie Murphy stojí před velkým jubileem. Po půl století v Hollywoodu přichází s dokumentem, který nechá diváky nahlédnout do jeho kariéry, rodinného života i vzestupů a pádů, které ho provázely od jeho největší slávy až po současnost.

Ruská raketa zabila v Charkovské oblasti tři lidi a deset zranila

Nejméně tři lidé zemřeli a deset včetně tří dětí utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na městečko Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Uvedl to dnes šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že Rusko přes noc zlikvidovalo 36 ukrajinských bezpilotních letounů.

V Austrálii zavřou desítky škol kvůli podezření na kontaminaci toxickým azbestem

V Australském hlavním teritoriu (ACT) bude v pondělí uzavřeno 69 škol, oznámila australská vláda. Důvodem je barevný písek, který byl stažen z prodeje kvůli podezření, že obsahuje toxický azbest.

Miliony plastových biobeadů zamořily Camber Sands. Dobrovolníci bojují s časem

Na britském pobřeží Camber Sands došlo k jednomu z největších úniků mikroplastů posledních let. Miliony biobeadů z místní čistírny odpadních vod pokryly pláž i okolní přírodní rezervace. Dobrovolníci, vědci i úřady se snaží škody omezit, ale rozsah znečištění ukazuje, že je před nimi dlouhý boj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama