3.9 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Věda a TechnikaAmerické hypersonické zbraně se vrací do hry

Americké hypersonické zbraně se vrací do hry

V září 2015 se objevily zprávy, že Čína testovala vysokorychlostní dron WZ-8, který byl navržen tak, aby dosahoval hypersonických rychlostí. Tato událost byla přelomovým okamžikem pro Pentagon, který v průběhu desetiletí nechal americký hypersonický výzkum a vývoj ležet ladem. Vedl totiž tzv. globální válku proti terorismu.

Krátce poté přišlo Rusko s vlastním tvrzením, že nasadilo rakety dosahující hypersonické rychlosti. Ta je obecně definována jako rychlost vyšší než Mach 5, ale navíc se schopností manévrovat a vyhýbat se obraně. Vědomí, že oba konkurenti aktivně usilují o vysokorychlostní manévrovatelné zbraně, přimělo americké ministerstvo obrany k obnovení vlastních programů výzkumu a vývoje. A to v rámci armády, námořnictva i letectva. Do práce se zapojila i slavná Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA).

První letový test systému DARPA OpFires

Jakého pokroku však dosáhla americká armáda osm let po čínském testu ve vývoji vlastních hypersonických zbraňových systémů?

„Jsme v závodě, ať už si to chceme připustit, nebo ne,“ řekl dle National Defense Magazine Mark Lewis, výkonný ředitel Purdue Applied Research Institute, na červnové akci pro média. Podle zprávy Hypersonic Weapons: Background and Issues for Congress, která byla zveřejněna zhruba před rokem, se americké ministerstvo obrany v posledních letech zaměřilo na dva přístupy: kluzáky a řízené střely.

Hypersonické kluzáky

Hypersonické střely typu boost-glide (urychlený kluzák) se skládají z raketového motoru, který urychluje střelu, a klouzavého tělesa obsahujícího bojovou hlavici. Jakmile se klouzavé těleso oddělí od vyhořelé rakety, využívá kinetickou energii a vztlak vznikající při pohybu ve vzduchu k tomu, aby vysokou rychlostí prolétlo atmosférou a manévrovalo k zasažení cíle, uvádí se ve zprávě U.S. Hypersonic Weapons and Alternatives, kterou v lednu zveřejnil rozpočtový úřad Kongresu.

Raketový urychlovač zpočátku urychlí hypersonickou střelu na rychlost blížící se Mach 4, poté rychlost udržuje po celou dobu letu pomocí proudového motoru typu scramjet. Hypersonická zbraň dlouhého dosahu má dolet necelých 2800 kilometrů a je vyzbrojena hypersonickými střelami, které mohou dosáhnout rychlosti „hodně přes 6000 km/h“, uvádí se ve zprávě. Navzdory řadě zpoždění při testování se zdá, že armáda má před hypersonickými programy ostatních složek amerických ozbrojených sil náskok.

Námořnictvo nezahálí

Konvenční úderný systém námořnictva by měla být hypersonická zbraň s dvoustupňovým náporovým motorem na tuhé palivo. Hypersonické klouzavé těleso obsahující bojovou hlavici bude k ničení cílů využívat kinetickou energii.

V současné době má americké námořnictvo třífázovou akviziční strategii pro dodání systému, která se skládá z rychlého prototypování, rychlého zavedení do provozu a poté případného zavedení na palubu ponorek třídy Virginia a torpédoborců třídy Zumwalt, uvádí se ve zprávě o testování a hodnocení. Letové zkoušky systému Conventional Prompt Strike začaly v červnu 2022. Námořnictvo má naplánovány čtyři zkoušky do konce fiskálního roku 2024. K rychlému nasazení na palubě torpédoborce třídy Zumwalt by mělo dojít již příští rok. K umístění na palubě ponorek třídy Virginia pak v roce 2029.

Strategická role letectva

Andrew Hunter, náměstek ministra letectva pro akvizice, technologie a logistiku, v březnu zákonodárcům sdělil, že letectvo v současné době nemá v úmyslu pokračovat v nákupu Tactical Boost Glide. Namísto toho se nasazení dočká hypersonická zbraň poháněná proudovým motorem a odpalovaná ze vzduchu. Většina podrobností o její konstrukci a harmonogramu je přitom stále utajena. Je menších rozměrů a zpráva rozpočtového úřadu Kongresu odhaduje její dolet na necelých 500 kilometrů. Z rozpočtových dokumentů letectva vyplývá, že program řízených střel bude prioritně integrován do stíhacího letounu F-15E (a patrně i EX). Tak, aby bylo možné rychle zahájit letové zkoušky.

Letectvo plánuje nasadit hypersonickou útočnou řízenou střelu do fiskálního roku 2027. Úspěch programu však bude záviset na dostatečném financování. USAF přitom požaduje 317 milionů dolarů ve fiskálním roce 2023, o rok dříve to bylo 200 milionů dolarů. Program je v rozpočtových dokumentech dále popsán jako program zaměřený na dosažení schopnosti rychlého úderu na dlouhé vzdálenosti. Stavět má na technologii vyvinuté v rámci programu DARPA Hypersonic Air-Breathing Weapon Concept.

Tento program je realizován společně s letectvem. DARPA rovněž pokračuje v testování taktického hypersonického vozidla ve tvaru klínu schopného letu rychlostí vyšší než Mach 7. Podle generálního ředitele a výkonného ředitele národního institutu pro výrobní inovace Nigela Francise jsou DARPA a jednotlivé složky amerických ozbrojených sil v závodě o hypersoniku hráči mnohem většího týmu. Vítězství v globální soutěži bude vyžadovat spolupráci vlády, průmyslu a akademické obce. „Můj názor je, že Spojené státy mají absolutní schopnost být světovým lídrem a být vždy v čele světa, pokud jde o cokoli technologického,“ uvedl Francis podle National Denfense Magazine.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama