Věda a TechnikaNATO se učí z bojů na Ukrajině

NATO se učí z bojů na Ukrajině

Drahé a masivní tanky zničené malou a levnou municí. Drony pomáhající dělostřelectvu lokalizovat cíle. Bojiště zaplavené senzory tak, že je nemožné zůstat dlouho skrytý. Od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, si armády těchto trendů pečlivě všímají. Tyto změny nyní mění jejich plány od akvizic přes přístup k formacím až po novou koncepci logistiky.

„Charakter války se mění,“ prohlásil dle Defense News náčelník generálního štábu americké armády generál Randy George na výroční konferenci Asociace americké armády. „V posledních několika letech se změnil více kvůli válce na Ukrajině. A myslím si, že se bude měnit i nadále velmi rychlým tempem a my musíme mít myšlení, které se bude měnit s ním.“

Generál James Rainey, který má na starosti modernizaci amerických ozbrojených sil, uvedl, že armáda musí přizpůsobit svou dělostřeleckou strategii tomu, co se děje na Ukrajině, a také tomu, co americká armáda v Tichomoří vyžaduje od konvenčních palných zbraní. „Všechno, co vidíme na Ukrajině, se týká významu přesné palby, všech nových technologií. Velkým zabijákem na bojišti je však nadále konvenční dělostřelectvo se svým velkým účinkem na cíl,“ řekl podle Defense News. Zároveň dodal, že americká armáda plánuje do konce roku vydat novou strategii pro konvenční palby.

Bůh války neumírá

Mezi Ukrajinou a Ruskem probíhají každodenní dělostřelecké souboje. Spojené státy a jejich partneři a spojenci vyslali proti ruské palebné síle širokou škálu dělostřeleckých zbraní, včetně raketového systému HIMARS a miliony kusů munice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil, že HIMARS má „obrovský podíl“ na osvobození kritických oblastí země pod ruskou okupací.

Válka na Ukrajině také jasně ukázala, že dělostřelectvo má stále zásadní význam, řekl generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, který dříve vedl americkou armádu v Evropě. Podle něj je zapotřebí vrstvený přístup k dělostřelectvu ve formacích. Tedy použití tažených nebo mobilních systémů s různými typy munice, které dosahují různého dostřelu. Armáda i proto vyvíjí dělostřelecký systém s prodlouženým dostřelem. Využívá kanon dálky 58 ráží umístěný na podvozku houfnice Paladin Integrated Management od společnosti BAE Systems.

Nová dělostřelecká strategie by také mohla obnovit snahu o rychlé pořízení osvědčené mobilní houfnice ráže 155 mm. „Někteří z našich spojenců v NATO mají opravdu kvalitní vybavení, o které máme zájem,“ poznamenal Rainey. „Obecné poučení je, že stále potřebujete dělostřelectvo. Je to zabiják číslo 1 na bojišti, minimálně v konfliktu na Ukrajině,“ dodal generál podle Defense News.

Nový pohled na tanky

Po zkušenostech z Ukrajiny se americká armáda rozhodla zrušit plán modernizace tanku M1 Abrams. Místo toho se rozhodla pro novou variantu: M1E3. Tank Abrams „již nemůže zvyšovat své schopnosti, aniž by se zvýšila jeho hmotnost, přičemž my potřebujeme snížit jeho logistickou stopu,“ uvedl tehdy v prohlášení generálmajor Glenn Dean, výkonný ředitel armádního programu pro pozemní bojové systémy. „Válka na Ukrajině zdůraznila kritickou potřebu integrované ochrany pro vojáky, která se buduje zevnitř, místo aby se přidávala,“ poznamenal.

Součástí nových snah bude odlehčení tanku, což zvýší mobilitu a posílí schopnost jej dlouhodobě udržovat v bojovém nasazení. Pokud má dnes tank v boji závadu nebo dostane zásah, potřebuje k vytažení z boje dvě vyprošťovací vozidla. Snížení hmotnosti tanku by pomohlo, řekl Dean.

Modernizace má do vozidla integrovat také výhody aktivní ochrany, včetně ochrany před útoky na vrchní polosféru tanku z bezpilotních prostředků. Generál Dean zatím nemohl hovořit o podrobnostech. Uvedl však, že americká armáda intenzivně pracuje na tom, jak ochránit bojová vozidla před tzv. loitering municí.

Válka na Ukrajině podle vedoucích představitelů armády potvrdila mnohé z jejích modernizačních priorit, které byly stanoveny před více než pěti lety. Armáda se již zaměřila na boj proti bezpilotním leteckým systémům kvůli operacím na Blízkém východě. Jak konstatuje Defense News, použití bezpilotních letounů na ukrajinském bojišti však významně urychlilo snahy přijít s vrstevnatým přístupem k potírání těchto systémů, a to jak velkých, tak malých.

Příprava na budoucnost

„Vliv bezpilotních letounů na bojiště je do jisté míry ohromující a znovu oživil zaměření na nejnižší druh protivzdušné obrany krátkého dosahu, která by k tomu byla potřebná,“ řekla Stacie Pettyjohn, obranná analytička z Centra pro americkou bezpečnost.

Přitom ne všechny technologie používané ke zničení bezpilotních letounů musí být efektivní. Zatímco armáda pracuje na energetických zbraních, jako jsou lasery, a vysoce výkonných mikrovlnných zbraních na obranu proti rojům dronů, „vidíte, že Ukrajincům stačí šikovný střelec, kvalitní zaměřovač, zkrátka technologie vylepšující stávající zbraně, která jim umožňuje likvidovat některé z nejmenších kvadrokoptér,“ dodala Pettyjohn.

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nouze o informace, nad kterými bychom se měli zamyslet. A naše armáda je odhodlána tyto nové znalosti skutečně proměnit v nový způsob vedení boje,“ shrnul generál Rainey.

Doporučujeme

Paradox klimatických změn: USA čelí intenzivnímu suchu, lesním požárům i záplavám současně

Zatímco americký prezident Donald Trump označuje klimatické změny za největší podvod v historii, Spojené státy zasáhlo na jedné straně sucho a lesní požáry, na druhé straně prudké záplavy. Tyto zdánlivě nesouvisející události posilují klimatické změny. Do USA se navíc dostává kouř z lesních požárů v Kanadě.

Ve světových vodách ubývá kyslík

Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.

Ukrajina hlásí zasažení 13 ruských plavidel za 48 hodin

Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři 13 ruských plavidel. Dnes to na síti Telegram oznámil velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Ruské ministerstvo obrany mezitím ohlásilo, že ruské síly v noci zaútočily v ukrajinské Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem.

Francie jako první v Evropě zakázala sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament v úterý schválil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Jedná se o první takový zákaz v Evropě. Vlastní pravidla pro věkové omezení však připravuje zhruba desítka dalších evropských zemí. Česká vláda například podpořila zákaz mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení ve školách. Některé země Evropské unie (EU) požadují celounijní postup.

Írán v odvetě zaútočil na americká zařízení v Kuvajtu, Bahrajnu a Jordánsku

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na dnešek novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média informují o explozích na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Íránská armáda k ránu odpověděla odvetnými dronovými útoky na americká vojenská zařízení v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu, informovala íránská tisková agentura IRNA.

Galaxy dá pět milionů dolarů na ochranu bitcoinu před kvantovými počítači

Kvantové počítače zatím zabezpečení bitcoinu prolomit nedokážou, jejich vývoj ale postupuje rychle. Společnost Galaxy proto vyčlenila až pět milionů dolarů na projekty, které mají nejznámější kryptoměnu připravit na budoucí technologickou hrozbu.

Otřesy v Ukrajinské armádě: Zelenskyj odvolal Syrského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer oznámil změnu na postu vrchního velitele ukrajinské armády. Dosavadního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Syrského nahradí Mychajlo Drapatyj. Jedná se o reakci na rozsáhlé protesty proti odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova. Ten se dostal do konfliktu se Syrským.

Moldavský parlament zvolil investora Vasileho Tofana premiérem. Má urychlit proces přistoupení k EU

Moldavský parlament schválil novou vládu premiéra Vasileho Tofana. Politický nováček chce oživit ekonomiku, omezit rozpočtový schodek a urychlit vstup země do Evropské unie. Kabinet čeká náročný úkol v době, kdy Moldavsko čelí slabému růstu i dopadům války na sousední Ukrajině.

Britská exministryně Widdecombe byla zavražděna 21 údery kladivem, řekl u soudu prokurátor

Britská justice vyšetřuje vraždu bývalé političky Ann Widdecombe, která byla podle obžaloby ve svém domě v anglickém Devonu usmrcena opakovanými údery kladivem. Z útoku, jenž se odehrál 8. července, existuje záznam z bezpečnostních kamer. Policie prověřuje i možnost, že čin měl politický či teroristický motiv.

Zpomalení úbytku arktického ledu skončilo

Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.

Podvodné gangy připravily oběti v Asii a Tichomoří o nejméně 88 miliard dolarů

Obyvatelé Asie a Tichomoří přišli během loňského roku kvůli podvodům o desítky miliard dolarů. Zločinecké skupiny rozšiřují své působení do dalších částí světa, využívají umělou inteligenci a jejich organizace stále více připomíná fungování velkých firem.

Kevin Hart omylem skončí na divoké rozlučce se svobodou. Nová komedie míří na Netflix

Kevin Hart se v nové komedii 72 Hours pokusí zachránit skomírající kariéru výletem s partou o generaci mladších mužů. Na jejich rozlučku se svobodou se přitom dostane úplnou náhodou. Film plný večírků, problémů s policií a generačních střetů dorazí na Netflix 24. července.

Libanonská armáda se po stažení Izraele rozmísťuje v „pilotní zóně“

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad částí jihu země, odkud se stáhly izraelské jednotky. Jde o první zkoušku dohody zprostředkované Spojenými státy, která počítá s postupným odchodem Izraele a odzbrojením Hizballáhu v několika vybraných oblastech.

V Bologni protestovaly stovky lidí po úmrtí muže při policejním zásahu

Italská policie se v pondělí večer v severoitalském městě Bologna střetla s demonstranty protestujícími po smrti muže, který zemřel, když se ho strážníci pokoušeli zadržet. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Záběry z nedělního incidentu, které natočil jeden z obyvatel a které se hojně šířily na internetu, vyvolaly protesty stovek lidí. Podle policie utrpělo při pondělních střetech zranění 64 strážníků.

Trump uvalil na Kanadu cla ve výši 50 procent. Obhajuje je diskriminací USA

Americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel ve výši 50 procent na některé zboží dovážené z Kanady.Bílý dům tento krok zdůvodňuje znevýhodňováním amerických aut, mléčných výrobků a alkoholu ze strany Ottawy. Premiér Mark Carney oznámil zintenzivnění obchodních rozhovorů. Zaznívají však hlasy vyzývající k odvetě. Kanada byla loni jednou z mála zemí, která na Trumpova cla reagovala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama