Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes nastoupí do pařížské věznice La Santé, aby si odpykal pětiletý trest kvůli podílu na zločineckém spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně penězi z Libye.
V pondělí ráno zažil svět další rozsáhlý internetový výpadek. Klíčová cloudová služba Amazon Web Services (AWS), která pohání velkou část online infrastruktury, byla několik hodin mimo provoz. Problémy zasáhly nejen americké uživatele, ale i miliony lidí po celém světě.
Španělsko podle premiéra Pedra Sáncheze navrhne, aby se v Evropě už neměnil čas na letní a zimní. Návrh dnes Španělsko předloží na zasedání unijních ministrů energetiky, uvedla agentura EFE. Sánchez to odůvodnil tím, že měnit čas odmítá většina Evropanů včetně Španělů a že tato změna má negativní dopad na lidské zdraví.
Po nedělní loupeži vzácných šperků pařížské muzeum Louvre ani dnes obnoví provoz. Muzeum to oznámilo dnes dopoledne, ačkoliv dříve podle médií tvrdilo, že se jeho brány návštěvníkům otevřou. Policie stále pátrá nejméně po čtyřech pachatelích, kteří cennosti z muzea v centru Paříže odnesli. Muzeum je uzavřené od nedělního dopoledne, kdy se loupež krátce po zahájení provozu v 09:00 stala.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzké setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně Ukrajiny se komplikuje. Přípravná schůzka ministrů zahraničí se tento týden nejspíše neuskuteční, uvedla dnes stanice CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven zúčastnit se plánovaného summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Maďarsku, pokud bude pozván. Summit, který by se měl uskutečnit v Budapešti během několika týdnů, má přispět k ukončení války na Ukrajině.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu více než 60 dronů, z toho asi dvě třetiny se podařilo protivzdušné obraně zneškodnit. Vyplývá to z dnešního pravidelného hlášení ukrajinského letectva. Vzdušné útoky nepřítele dnes oznámila také Moskva, podle ministerstva obrany bylo zničeno 45 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zachytila 136 ruských dronů ze 164 vypuštěných na Ukrajinu. Dnes o tom informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo. Noční ruský útok mířil na sever, jih, východ i střed země. Rusko ráno zaútočilo také na Poltavskou oblast, jejíž guvernér uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti. Server The Kyiv Independent napsal, že ukrajinské drony v noci zaútočily na elektrickou rozvodnu v ruské Uljanovské oblasti. Rusko podle agentury Reuters hlásí dva mrtvé civilisty z okupované části Chersonské oblasti.
Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná oznámila, že dává svou funkci k dispozici. O jejím dalším působení ve vedení rozhodne mimořádný sjezd, který se uskuteční v prosinci tohoto roku. Rozhodnutí padlo po neúspěchu komunistů ve sněmovních volbách, kde kandidovali v rámci hnutí Stačilo! a získali pouze 4,3 procenta hlasů.
Hejtman Martin Půta (SLK) čelí novému obvinění z neoznámení nabídky úplatku, kvůli kterému se v pondělí sešla krajská koalice Starostů pro Liberecký kraj a SPOLU. Oba partneři se shodli, že situaci považují za vážnou, avšak odvolání hejtmana zatím navrhovat nebudou. Koalice chce místo toho jednat o aktualizaci programového prohlášení a případných personálních změnách, které by měly stabilizovat vedení kraje.
Ve Smržovce na Jablonecku se ve čtvrtek odehrála tragédie. Dva lidé ve středním věku přišli o život po střelbě, kterou podle policie spáchal jednaosmdesátiletý muž. Ten se s oběťmi znal a podle sousedů šlo o rodinné příslušníky. Sám skončil s těžkým zraněním v nemocnici.
Andrej Babiš se v pátek sešel se zástupci ekologických organizací a vědci. Řekl, že jejich obavám rozumí, zároveň ale dodal, že v tuto chvíli nedokáže zajistit, aby ministerstvo životního prostředí vedl někdo jiný než Motoristé. Schůzka navázala na veřejnou výzvu desítek organizací a stovek odborníků, kteří varují před svěřením resortu této straně.
Piráti kritizují plánované jmenování bývalého šéfa Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martina Šebestyána, kandidáta SPD, na post ministra zemědělství. Podle nich se právě on v minulosti podílel na vyplácení nezákonných dotací holdingu Agrofert v době, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Upozorňují, že Šebestyán nyní působí v lobbistické organizaci zastupující největší agrofirmy včetně Agrofertu.
Americké akciové trhy se v pondělí zotavují po několika dnech nejistoty, kdy investoři s napětím očekávají výsledky velkých společností a zpožděná data o inflaci. V předobchodní fázi vzrostl index Dow E-minis o 124 bodů, tedy o 0,27 %, zatímco Nasdaq 100 E-minis přidal 0,77 %.
Cla amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalená na všechny filmy vyrobené v zahraničí by mohla rozvrátit globální filmový průmysl a zasadit těžkou ránu už tak křehkému odvětví. Obzvláště zranitelná je Velká Británie, jejíž filmová studia jsou na USA závislá.
Francouzská luxusní skupina Kering, vlastník značky Gucci, se podle několika zdrojů chystá uzavřít prodej své kosmetické divize společnosti L’Oréal za zhruba čtyři miliardy eur. Nový generální ředitel Luca de Meo tak zahajuje zásadní restrukturalizaci skupiny, která v posledních letech bojuje s poklesem prodejů a zadlužením.
Americký ministr financí Scott Bessent a jeho čínský protějšek Che Li-fen se během pátečního videohovoru dohodli na pokračování rozhovorů o obchodu a clech a na osobním setkání. Země G7 budou proti čínskému omezení exportu vzácných zemin postupovat koordinovaně s USA.
Pražská burza uzavřela páteční obchodování výrazně v minusu. Index PX klesl o 1,6 procenta na 2340 bodů, což je nejnižší hodnota od konce září. Ztrácela většina titulů, jedinou výjimkou zůstala Moneta Money Bank, která jako jediná uzavřela v zisku.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes nastoupí do pařížské věznice La Santé, aby si odpykal pětiletý trest kvůli podílu na zločineckém spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně penězi z Libye.
V pondělí ráno zažil svět další rozsáhlý internetový výpadek. Klíčová cloudová služba Amazon Web Services (AWS), která pohání velkou část online infrastruktury, byla několik hodin mimo provoz. Problémy zasáhly nejen americké uživatele, ale i miliony lidí po celém světě.
Španělsko podle premiéra Pedra Sáncheze navrhne, aby se v Evropě už neměnil čas na letní a zimní. Návrh dnes Španělsko předloží na zasedání unijních ministrů energetiky, uvedla agentura EFE. Sánchez to odůvodnil tím, že měnit čas odmítá většina Evropanů včetně Španělů a že tato změna má negativní dopad na lidské zdraví.
Po nedělní loupeži vzácných šperků pařížské muzeum Louvre ani dnes obnoví provoz. Muzeum to oznámilo dnes dopoledne, ačkoliv dříve podle médií tvrdilo, že se jeho brány návštěvníkům otevřou. Policie stále pátrá nejméně po čtyřech pachatelích, kteří cennosti z muzea v centru Paříže odnesli. Muzeum je uzavřené od nedělního dopoledne, kdy se loupež krátce po zahájení provozu v 09:00 stala.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzké setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně Ukrajiny se komplikuje. Přípravná schůzka ministrů zahraničí se tento týden nejspíše neuskuteční, uvedla dnes stanice CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven zúčastnit se plánovaného summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Maďarsku, pokud bude pozván. Summit, který by se měl uskutečnit v Budapešti během několika týdnů, má přispět k ukončení války na Ukrajině.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu více než 60 dronů, z toho asi dvě třetiny se podařilo protivzdušné obraně zneškodnit. Vyplývá to z dnešního pravidelného hlášení ukrajinského letectva. Vzdušné útoky nepřítele dnes oznámila také Moskva, podle ministerstva obrany bylo zničeno 45 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zachytila 136 ruských dronů ze 164 vypuštěných na Ukrajinu. Dnes o tom informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo. Noční ruský útok mířil na sever, jih, východ i střed země. Rusko ráno zaútočilo také na Poltavskou oblast, jejíž guvernér uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti. Server The Kyiv Independent napsal, že ukrajinské drony v noci zaútočily na elektrickou rozvodnu v ruské Uljanovské oblasti. Rusko podle agentury Reuters hlásí dva mrtvé civilisty z okupované části Chersonské oblasti.
Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná oznámila, že dává svou funkci k dispozici. O jejím dalším působení ve vedení rozhodne mimořádný sjezd, který se uskuteční v prosinci tohoto roku. Rozhodnutí padlo po neúspěchu komunistů ve sněmovních volbách, kde kandidovali v rámci hnutí Stačilo! a získali pouze 4,3 procenta hlasů.
Hejtman Martin Půta (SLK) čelí novému obvinění z neoznámení nabídky úplatku, kvůli kterému se v pondělí sešla krajská koalice Starostů pro Liberecký kraj a SPOLU. Oba partneři se shodli, že situaci považují za vážnou, avšak odvolání hejtmana zatím navrhovat nebudou. Koalice chce místo toho jednat o aktualizaci programového prohlášení a případných personálních změnách, které by měly stabilizovat vedení kraje.
Ve Smržovce na Jablonecku se ve čtvrtek odehrála tragédie. Dva lidé ve středním věku přišli o život po střelbě, kterou podle policie spáchal jednaosmdesátiletý muž. Ten se s oběťmi znal a podle sousedů šlo o rodinné příslušníky. Sám skončil s těžkým zraněním v nemocnici.
Andrej Babiš se v pátek sešel se zástupci ekologických organizací a vědci. Řekl, že jejich obavám rozumí, zároveň ale dodal, že v tuto chvíli nedokáže zajistit, aby ministerstvo životního prostředí vedl někdo jiný než Motoristé. Schůzka navázala na veřejnou výzvu desítek organizací a stovek odborníků, kteří varují před svěřením resortu této straně.
Piráti kritizují plánované jmenování bývalého šéfa Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martina Šebestyána, kandidáta SPD, na post ministra zemědělství. Podle nich se právě on v minulosti podílel na vyplácení nezákonných dotací holdingu Agrofert v době, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Upozorňují, že Šebestyán nyní působí v lobbistické organizaci zastupující největší agrofirmy včetně Agrofertu.
Americké akciové trhy se v pondělí zotavují po několika dnech nejistoty, kdy investoři s napětím očekávají výsledky velkých společností a zpožděná data o inflaci. V předobchodní fázi vzrostl index Dow E-minis o 124 bodů, tedy o 0,27 %, zatímco Nasdaq 100 E-minis přidal 0,77 %.
Cla amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalená na všechny filmy vyrobené v zahraničí by mohla rozvrátit globální filmový průmysl a zasadit těžkou ránu už tak křehkému odvětví. Obzvláště zranitelná je Velká Británie, jejíž filmová studia jsou na USA závislá.
Francouzská luxusní skupina Kering, vlastník značky Gucci, se podle několika zdrojů chystá uzavřít prodej své kosmetické divize společnosti L’Oréal za zhruba čtyři miliardy eur. Nový generální ředitel Luca de Meo tak zahajuje zásadní restrukturalizaci skupiny, která v posledních letech bojuje s poklesem prodejů a zadlužením.
Americký ministr financí Scott Bessent a jeho čínský protějšek Che Li-fen se během pátečního videohovoru dohodli na pokračování rozhovorů o obchodu a clech a na osobním setkání. Země G7 budou proti čínskému omezení exportu vzácných zemin postupovat koordinovaně s USA.
Pražská burza uzavřela páteční obchodování výrazně v minusu. Index PX klesl o 1,6 procenta na 2340 bodů, což je nejnižší hodnota od konce září. Ztrácela většina titulů, jedinou výjimkou zůstala Moneta Money Bank, která jako jediná uzavřela v zisku.
Drony s neznámým, avšak podezřelým původem v evropském vzdušném prostoru, vyvolaly na sociálních sítích paniku ze třetí světové války. Podle expertů bezprostřední hrozba ozbrojeného konfliktu nehrozí a evropští lídři uklidňují, že se v něm nenacházíme. Nežijeme však ani v době míru. Vítejte v „šedé zóně“.
Většina ruských občanů, zejména mladých lidí, se netají tím, že jít bojovat na frontu není zrovna součástí jejich životních plánů. Mnoho z nich přitom ruskou agresi podporuje. A Moskva nemá problém s nedostatkem rekrutů. Jak je to možné? Odpověď se skrývá v sociální propasti Ruska.
Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.
Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.
Ukrajina má obavy z letní ofenzívy. Již před několika týdny zaznamenala zintenzivnění ruských útoků hlavně na východě a severovýchodě. Ruský postup je ale extrémně pomalý. Podle výpočtu by postupovali rychleji i šneci – navíc je vykoupený obrovskými ztrátami. Ukrajinci zastavili nepřítele v Sumské oblasti a stále se je úplně nepodařilo vytlačit z Kurské oblasti. Situace na bojišti není pro Moskvu optimální.
Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.
Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.
Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.
Ruská armáda na začátku války šokovala katastrofálními chybami a nedostatky způsobenými sovětskou strukturou velení a způsobem vedení boje i technologickou zaostalostí. To vedlo k prozření, že není tak nebezpečná, jak se myslelo. Na bojišti se však učí a přizpůsobuje. Přestože se můžeme jen stěží bavit o dokonalém fungování ruských sil, v některých ohledech se jejich schopnosti zlepšují, což by neměla brát Severoatlantická aliance (NATO) na lehkou váhu.
Rusko nemá dostatek sil, aby na Ukrajině zvítězilo a obsadilo ji. Nedisponuje totiž dostatkem vojáků a hlavně obrněné techniky. Ruská armáda je zdecimovaná a dochází jí dech, míní americký reportér a dokumentarista David Axe. Jeho tvrzení se shoduje s názory vojenských odborníků a dalších pozorovatelů. Rusko má problémy i na východě země, a to i přes pokračující vojenskou podporu Severní Koreje.
Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.
Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.
Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.
Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.
Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.
Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.
Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.
Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.
Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.
Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.
Ruská ekonomika si dva roky od začátku války na Ukrajině vedla i přes mezinárodní izolaci země a západní sankce překvapivě dobře. Je však rok 2025 a karty se obrací. Příliš vysoká inflace a úrokové sazby mohou v Rusku spustit vlnu bankrotů, oligarchové i politické elity pociťují zklamání z nedosaženého vítězství na bitevním poli a nálada v Kremlu se zhoršuje. Prezident Vladimir Putin dokázal svou „speciální vojenskou operací“ jedinou věc. Vrátit ekonomiku své země zpátky do pomyslného středověku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?
Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.
Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.
Situace na jihozápadní části fronty je kritická. Rusové postupují nehledě na obrovské denní ztráty. Už jsou jen šest kilometrů od strategicky důležitého Pokrovsku. Jenom za listopad dobyli na Ukrajině oblast o rozloze New Yorku. Dobrou zprávou je, že zatím obsadili převážně bezvýznamnou půdu. Ukrajina však bude potřebovat vojenskou pomoc, jinak hrozí zhroucení fronty a taktické úspěchy Ruska.
Válka na Ukrajině téměř po třech letech trvání opakovaně došla do stádia sice nebezpečné eskalace, kterou by nebylo moudré podcenit, ale i do situaci neodpovídající a přehnané paniky ze třetí světové války. Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že Rusku se takto rozsáhlý konflikt nevyplatí a nemůže si ho dovolit. Snaží se zastrašit Západ a vyvolat v západních obyvatelích nejistotu. V tomto ohledu Rusko zvítězilo. Vojensky ani ekonomicky však nemá ani na dobytí celé Ukrajiny.
Rusko oznámilo dobytí další ukrajinské vsi, tentokrát obce Kopanky v Charkovské oblasti. Podle agentury Reuters postupuje ruská armáda v dobývání ukrajinského území nejrychlejším tempem od prvních dní své invaze do země v roce 2022 a za poslední týden obsadila téměř 235 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: rozloha Brna činí přibližně 230 kilometrů čtverečních.
Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na muniční sklad hluboko na ruském území. Stalo se tak poté, co americký prezident Joe Biden povolil ukrajinské armádě používat tento typ střel k útokům v ruském vnitrozemí, což vyvolalo ostrou reakci ze strany Ruska. Biden tak rozvázal obráncům ruce. Rakety sice pravděpodobně průběh války významně neovlivní, ruské armádě však zkomplikují život.
Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.
Ukrajina čelí od května problémům hlavně v Doněcké oblasti. Rusové postupují stále rychleji nehledě na obrovské ztráty. Rusko si přitom pozvalo severokorejské posily a do prezidentského křesla v USA usedne Donald Trump. Ukrajina je nyní nucena čelit této brutální realitě. Co bude dál? Od Trumpa může čekat cokoli. Mohl by zavařit Rusku nebo zastavit pomoc Ukrajině.
Plošná dovozní cla ve výši deseti procent, jak je v případě vítězství v prezidentských volbách plánuje zavést kandidát Republikánské strany Donald Trump, by znamenala zvýšení cen, jež by americkou domácnost stálo až 1700 USD (39.600 Kč) ročně. Zátěž pro domácnosti by odpovídala 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).
Ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu možná více ztratil, než získal. Rusku se sice dařilo a stále částečně daří obcházet západní sankce, jeho ekonomika však ztrácí pevnou půdu pod nohama a nehledě na zdánlivý růst se řítí do propasti. Před Moskvou leží krátkodobé i dlouhodobé výzvy, Ukrajina se přitom už dva a půl roku brání ruské agresi.