menu

7.3 C
Czech
Sobota 22. března 2025

Tisíce lidí protestují v Jeruzalémě opět proti izraelské vládě

Tisíce lidí se účastní v Jeruzalémě demonstrace proti záměru izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odvolat z funkce šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara a proti obnovení izraelských útoků v Pásmu Gazy. Informoval o tom server The Times o Israel (ToI), podle něj účastníci protestu zablokovali hlavní silnici do Jeruzaléma.

Moskva hlásí sestřelení 31 ukrajinských dronů nad Ruskem

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzdušných útocích, které způsobily zranění a škody, napsala dnes ráno agentura Reuters s odvoláním na místní činitele. Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 31 ukrajinských dronů během noci nad čtyřmi ruskými oblastmi. Ukrajinské letectvo, které obvykle informuje o rozsahu ruského úderu na Ukrajinu, zatím svou bilanci ruských úderů nezveřejnilo.

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.

Moskva nám to opakuje jako pohádku na dobrou noc. Ruská ekonomika od začátku války na Ukrajině odolává západním sankcím.

Ruský premiér Michail Mišustin před několika dny uklidňoval prezidenta Vladimira Putina, že HDP země v loňském roce vzrostlo o 4,1 procenta. To je více, než se čekalo. Ruská centrální banka například očekávala růst o 3,5 procenta, píše agentura Reuters. O takovém ekonomickém růstu se Evropské unii (EU) ani nesnilo.

Tyto zveřejněné statistiky posílají veřejnosti doma i v zahraničí jasný vzkaz, myslí si Elina Ribakova, vedoucí výzkumná pracovnice na Peterson Institute for International Economics (PIIE). „Stále stojíme. Můžeme vás přežít“. A jak upozornila televize CNN, skutečně to má v západním světě negativní vliv.

„Opravdu mají naše sankce takový dopad?“ Takové otázky v poslední době zaznívají mezi západními tvůrci politik. Pokud nedokážou pokořit ruskou ekonomiku a válečný potenciál a Putin je považuje jen za logistické překážky, tak proč se vůbec obtěžovat? Putin zasévá mezi západní země nejistotu a snaží se je demotivovat v pokračující ekonomické válce.

Ekonomika na kokainu

Řada expertů nicméně upozorňuje, že se jedná o přelud – iluzi pečlivě promyšlenou Kremlem, aby ošálil nepřátele. Jak se válka blíží k třetímu roku trvání, ruská ekonomika na tom začíná být natolik bídně, že se tento přelud začíná rozpadat a ukazuje hospodářství země a společnost v ruinách. A Putina jako člověka, který obětoval ruské občany a jejich životní úroveň mocenským choutkám.

Odborníci popisují ruskou ekonomiku jako na steroidech. Rostou jí svaly velice rychle, ale nepřirozeně a neudržitelně. I když, Ribakova by používala raději termín ekonomika na kokainu, po steroidech totiž alespoň nějaké svaly rostou.

Že je stav ruské ekonomiky opravdu vážný, dokazuje i skutečnost, že Kreml postupně problémy opatrně přiznává. Opatrně, protože riskuje mohutnou občanskou nespokojenost. A nejen tu. Nespokojení jsou hlavně ruské politické elity a oligarchové, kteří si chtějí žít hezky a válka, kterou se nedaří vyhrát, už jim je na obtíž. Kdy bude na obtíž i Putin? Situace se mu může vymknout z rukou.

Navíc se dostal do pasti, a to proto, že si nemůže dovolit válku ani prohrát, ani vyhrát. Ideální stav pro něj je konflikt zmrazit a dál ládovat obranný průmysl rubly. Obavy západních lídrů z dohody s USA výhodné pro ruského diktátora jsou na místě. Mají strach z toho, že Rusko využije příměří jen jako pauzu, přeskupí a přezbrojí své síly a získá čas na výcvik nových vojáků. Nakonec zaútočí znovu.

Ruská ekonomika je válečná ekonomika. Zemi trápí vysoká inflace, což podle exilového serveru The Moscow Times přiznal dokonce i Putin, a nedostatek lidí v průmyslových odvětvích s výjimkou toho obranného. Kreml na vojenském komplexu opravdu nešetří, právě on mohutně stimuluje růst ruského HDP. Neudržitelně.

Závislost na zbrojení

To potvrzuje i americký think-tank Institut pro studium války (ISW). Podle něj chce Moskva skutečně domácí i zahraniční publikum přesvědčit o tom, že válka na Ukrajině a západní sankce ruskou ekonomiku nepoškozují. Mišustin podle institutu zdůraznil růst v automobilovém průmyslu, strojírenství a v produkci počítačů.

ISW však také upozornil, že se jedná skutečně jen o divadlo pro publikum, nikoli realitu. Například inflace se podle Kremlu pohybuje na úrovni 9,9 procenta. Podle analytiků však bude ve skutečnosti zhruba dvojnásobná. Opravdové problémy však ruskou ekonomiku teprve čekají, shodují se odborníci z různých institucí.

Projeví se, až válka skončí, domnívá se finanční analytik a bývalý viceprezident banky Credit Suisse Alexander Kolyandr, který o tom hovořil se serverem Business Insider. Důvodem je podle něj právě extrémní závislost ruské ekonomiky na zbrojní výrobě a vojenských výdajích, které rok od roku rostou. Putinova ekonomika je jinými slovy závislá na válce jako bezdomovec na kokainu, stimulantu, po kterém svaly nerostou.

Co bude, až válka skončí? „I bez probíhajících bojů by musely vojenské výdaje zůstat vysoké,“ upozornil Kolyandr.

Ruské výdaje na obranu jsou monstrózní. Pro tento rok počítá ruský rozpočet s výdaji na armádu 13,5 bilionu rublů (3,4 bilionu korun). Loni to bylo 10,8 bilionu rublů (2,7 bilionu korun). Právě ohromné výdaje na obranu stojí za růstem ruského HDP. Ty současně souvisejí s budováním nové vojenské infrastruktury a nových bojových útvarů, což vzbuzuje u ukrajinských i západních představitelů obavy z toho, že Putin poruší možné příměří na Ukrajině nebo zaútočí po dalších prezidentských volbách v USA. Případně, že zaútočí na Polsko nebo Pobaltí.

Možný kolaps už letos

V kombinaci s nadopovaným obranným průmyslem bude na Rusko tlačit demografická krize. Začátkem roku 2022 uprchlo ze země obrovské množství kvalifikovaných mozků, v roce 2023 chybělo na ruském trhu práce pět milionů lidí. Muži buď uprchli v obavách z mobilizace, nebo padli na bojišti. Nejde přitom jen o ledajakou pracovní sílu. Z Ruska uprchli vzdělaní lidé, kteří se budou nahrazovat velice obtížně, i kdyby se soustředilo na nabídky pro lidi ze zahraničí.

S tím souvisí i zaostalost Ruska v technologickém sektoru a v odvětví umělé inteligence (AI), které dnes dominuje v růstu firem a významně přispívá k růstu světových ekonomik. Rusko tak ztrácí konkurenceschopnost nejen vůči západnímu světu, ale i vůči svému největšímu partnerovi – Číně.

„Kombinace demografického propadu, odlivu mozků a vysoké poptávky ze strany obranného průmyslu a armády bude dále tlačit na pracovní trh. Kreml to donutí, aby zvolil mezi dovozem zahraničních pracovníků nebo zvýšeným rizikem sociální nespokojenosti,“ uvedl Kolyandr. Nejen že však bude ekonomický růst Ruska nadále brzdit upadající technologický sektor, někteří experti předpovídají ještě „závažnější problémy“.

Bývalý vysoce postavený britský vojenský zpravodajec Philip Ingram pro server Express upozornil, že ruská ekonomika se letos ocitla v těžké krizi kvůli západním sankcím omezujícím prodej ruské ropy, což je její hlavní příjem. „Zasáhne to ruskou ekonomiku takovým způsobem, že bude mít velmi reálné potíže s pokračováním války proti Ukrajině,“ uvedl Ingram. „Rusko čeká ekonomicky velmi těžký rok. Můžeme být svědky úplného kolapsu ruské ekonomiky,“ myslí si Ingram.

Západ podle něj může ještě přitvrdit. Tvrdí, že skutečná krize přijde, až se západním zemím podaří zastavit pašování ruské ropy prostřednictvím takzvané stínové flotily – lodí s nejasným vlastnictvím, s jejichž pomocí Kreml obchází západní sankce. Evropské státy v současnosti skutečně řeší, jak proti této flotile zasáhnout. Obávají se přitom zásahu do citlivých míst (hrozba ekologických katastrof a sabotáží). Chtějí tyto lodě zabavovat.

Pokud by navíc odmítl Putin usednout k jednacímu stolu s Trumpem, ruská ekonomika, včetně ropného sektoru, by čelila dalším americkým sankcím. Putinovi zbývá jediná možnost. Zmrazit konflikt, vyjednat, že si Rusko ponechá obsazená ukrajinská území a jejich anexi prodat domácímu publiku jako vítězství.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Sudánská armáda ovládla centrální banku i prezidentský palác

Sudánská armáda zaznamenala výrazné úspěchy v pokračujícím konfliktu s polovojenskými jednotkami RSF. V hlavním městě převzala kontrolu nad centrální bankou a den předtím obsadila prezidentský palác. Boje trvají už téměř dva roky a hrozí, že rozdělí zemi na dvě části.

Po chaosu způsobeném výpadkem proudu obnovilo letiště Heathrow provoz

Londýnské letiště Heathrow v sobotu obnovilo plný provoz. O den dříve požár vyřadil z provozu dodávky elektřiny a uzavřel nejrušnější evropské letiště, což způsobilo celosvětový cestovní chaos.

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki začala chrlit popel, narušila lety

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki za poslední den třikrát vybuchla a vyvrhla sloup popela vysoký osm kilometrů. Informovala o tom zahraniční média. Aerolinky musely zrušit několik mezinárodních letů, další spoje měly zpoždění. Evakuovány byly podle agentury AFP tisíce lidí.

Kdo bude s Íránem jednat ve zlém, dostane facku, řekl vůdce Chameneí

Výhrůžkami vůči Íránu Spojené státy ničeho nedosáhnou, řekl dnes íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Zároveň varoval, že na případný vojenský útok Írán tvrdě odpoví, píše agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento měsíc zaslal Chameneímu dopis vyzývající k uzavření nové jaderné dohody. Dopis byl podle Íránu spíše výhrůžkou a odpověď na něj teprve připravuje. Moskva mezitím dala najevo, že uznává íránské právo na mírové využití jaderné energie

Potřebujeme více času. Evropská komise odkládá odvetná cla vůči USA

Evropská komise (EK) odložila do poloviny dubna zavedení odvetných cel naplánovaných k uvalení na americký dovoz. Chce tak získat čas na jednání s USA i mezi členskými státy Evropské unie (EU) a pochopit dopad recipročních cel. Očekává se, že americký prezident Donald Trump je oznámí 2. dubna.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu

Súdánská armáda dnes dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě, píše agentura AP. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Byl příliš měkký. Izraelská vláda odvolala šéfa kontrarozvědky Šin Bet

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Netanjahu ho označil za příliš „měkkého“ a prohlásil, že v něj ztratil důvěru. Viní ho z útoku teroristického palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Jeho odvolání zdvihlo vlnu kritiky, v Izraeli se protestovalo.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

ANALÝZA: Rozhovory o ukončení války mohou skončit čtyřmi možnými scénáři

Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.

ANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.

ANALÝZA: Putin poslal Rusko do ekonomické pasti, z níž není návratu

Ruská ekonomika si dva roky od začátku války na Ukrajině vedla i přes mezinárodní izolaci země a západní sankce překvapivě dobře. Je však rok 2025 a karty se obrací. Příliš vysoká inflace a úrokové sazby mohou v Rusku spustit vlnu bankrotů, oligarchové i politické elity pociťují zklamání z nedosaženého vítězství na bitevním poli a nálada v Kremlu se zhoršuje. Prezident Vladimir Putin dokázal svou „speciální vojenskou operací“ jedinou věc. Vrátit ekonomiku své země zpátky do pomyslného středověku.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Sudánská armáda ovládla centrální banku i prezidentský palác

Sudánská armáda zaznamenala výrazné úspěchy v pokračujícím konfliktu s polovojenskými jednotkami RSF. V hlavním městě převzala kontrolu nad centrální bankou a den předtím obsadila prezidentský palác. Boje trvají už téměř dva roky a hrozí, že rozdělí zemi na dvě části.

Po chaosu způsobeném výpadkem proudu obnovilo letiště Heathrow provoz

Londýnské letiště Heathrow v sobotu obnovilo plný provoz. O den dříve požár vyřadil z provozu dodávky elektřiny a uzavřel nejrušnější evropské letiště, což způsobilo celosvětový cestovní chaos.

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki začala chrlit popel, narušila lety

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki za poslední den třikrát vybuchla a vyvrhla sloup popela vysoký osm kilometrů. Informovala o tom zahraniční média. Aerolinky musely zrušit několik mezinárodních letů, další spoje měly zpoždění. Evakuovány byly podle agentury AFP tisíce lidí.

Svět se topí stále hlouběji do klimatické krize, loni dosáhl dalšího temného milníku

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.

Kdo bude s Íránem jednat ve zlém, dostane facku, řekl vůdce Chameneí

Výhrůžkami vůči Íránu Spojené státy ničeho nedosáhnou, řekl dnes íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Zároveň varoval, že na případný vojenský útok Írán tvrdě odpoví, píše agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento měsíc zaslal Chameneímu dopis vyzývající k uzavření nové jaderné dohody. Dopis byl podle Íránu spíše výhrůžkou a odpověď na něj teprve připravuje. Moskva mezitím dala najevo, že uznává íránské právo na mírové využití jaderné energie

Potřebujeme více času. Evropská komise odkládá odvetná cla vůči USA

Evropská komise (EK) odložila do poloviny dubna zavedení odvetných cel naplánovaných k uvalení na americký dovoz. Chce tak získat čas na jednání s USA i mezi členskými státy Evropské unie (EU) a pochopit dopad recipročních cel. Očekává se, že americký prezident Donald Trump je oznámí 2. dubna.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu

Súdánská armáda dnes dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě, píše agentura AP. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Byl příliš měkký. Izraelská vláda odvolala šéfa kontrarozvědky Šin Bet

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Netanjahu ho označil za příliš „měkkého“ a prohlásil, že v něj ztratil důvěru. Viní ho z útoku teroristického palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Jeho odvolání zdvihlo vlnu kritiky, v Izraeli se protestovalo.

Slintavka a kulhavka potvrzena na jihu Slovenska. Česko zavedlo kontroly

Po více než padesáti letech se na Slovensku znovu objevila slintavka a kulhavka. Nákaza byla potvrzena ve třech chovech skotu v okresech Dunajská Streda a Komárno, tedy v regionech poblíž maďarských hranic, kde se choroba objevila už začátkem března.

Ukrajina hlásí devět zraněných po ruských útocích na Oděsu a Záporožskou oblast

Nejméně devět zraněných si vyžádaly útoky, které ruská armáda podnikla v noci na dnešek na ukrajinskou Oděsu a Záporožskou oblast. Informovaly o tom úřady země, které se více než tři roky brání ruské agresi. Na návštěvě Kyjeva je český prezident Petr Pavel.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás