menu

7.3 C
Czech
Sobota 22. března 2025

Spojené státy ukončují financování Rádia Svobodná Evropa

Americká vláda zastavila finanční podporu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Rozhodnutí souvisí s nařízením prezidenta Donalda Trumpa omezit Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM) na zákonem stanovené minimum.

Kousek naděje. Telefonát mezi Zelenským a Trumpem se nesl v přátelském duchu

Americký prezident Donald Trump po středečním telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině pomoc v protivzdušné obraně a navrhl, že by USA mohly spravovat ukrajinské elektrárny, protože by to zajistilo jejich bezpečnost. Telefonát si obě hlavy států pochvalovaly.

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Sudánská armáda ovládla centrální banku i prezidentský palác

Sudánská armáda zaznamenala výrazné úspěchy v pokračujícím konfliktu s polovojenskými jednotkami RSF. V hlavním městě převzala kontrolu nad centrální bankou a den předtím obsadila prezidentský palác. Boje trvají už téměř dva roky a hrozí, že rozdělí zemi na dvě části.

Po chaosu způsobeném výpadkem proudu obnovilo letiště Heathrow provoz

Londýnské letiště Heathrow v sobotu obnovilo plný provoz. O den dříve požár vyřadil z provozu dodávky elektřiny a uzavřel nejrušnější evropské letiště, což způsobilo celosvětový cestovní chaos.

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki začala chrlit popel, narušila lety

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki za poslední den třikrát vybuchla a vyvrhla sloup popela vysoký osm kilometrů. Informovala o tom zahraniční média. Aerolinky musely zrušit několik mezinárodních letů, další spoje měly zpoždění. Evakuovány byly podle agentury AFP tisíce lidí.

Kdo bude s Íránem jednat ve zlém, dostane facku, řekl vůdce Chameneí

Výhrůžkami vůči Íránu Spojené státy ničeho nedosáhnou, řekl dnes íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Zároveň varoval, že na případný vojenský útok Írán tvrdě odpoví, píše agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento měsíc zaslal Chameneímu dopis vyzývající k uzavření nové jaderné dohody. Dopis byl podle Íránu spíše výhrůžkou a odpověď na něj teprve připravuje. Moskva mezitím dala najevo, že uznává íránské právo na mírové využití jaderné energie

Potřebujeme více času. Evropská komise odkládá odvetná cla vůči USA

Evropská komise (EK) odložila do poloviny dubna zavedení odvetných cel naplánovaných k uvalení na americký dovoz. Chce tak získat čas na jednání s USA i mezi členskými státy Evropské unie (EU) a pochopit dopad recipročních cel. Očekává se, že americký prezident Donald Trump je oznámí 2. dubna.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu

Súdánská armáda dnes dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě, píše agentura AP. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Byl příliš měkký. Izraelská vláda odvolala šéfa kontrarozvědky Šin Bet

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Netanjahu ho označil za příliš „měkkého“ a prohlásil, že v něj ztratil důvěru. Viní ho z útoku teroristického palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Jeho odvolání zdvihlo vlnu kritiky, v Izraeli se protestovalo.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.

ANALÝZA: Evropa má ekonomický potenciál Rusko odstrašit i bez USA

Zatímco ukrajinští a ruští vojáci si už třetím rokem vyměňují kulky na bojišti, prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump si v pátek vyměnili v Oválné pracovně ostrá slova. Ta pokropila Evropu studenou sprchou, a to již několikátou od 20. ledna, kdy republikán usedl do Bílého domu. I přes zhoršené vztahy mezi Evropou a USA zatím nezůstal starý kontinent sám. A i kdyby ho Spojené státy úplně opustily, Rusko by mohl odstrašit i bez nich. Je hospodářsky silnější a má lepší ekonomické vyhlídky do budoucna i přes přetrvávající problémy.

ANALÝZA: Rozhovory o ukončení války mohou skončit čtyřmi možnými scénáři

Celý svět se zatajeným dechem sleduje začátek mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o válce na Ukrajině a budoucnosti Evropy, která však nebyla pozvána k jednacímu stolu (tedy o nás bez nás). Zatímco na bezpečnostní mnichovské konferenci šokovala vyjádření amerických představitelů o Evropě, o týden později prezident Donald Trump dokonal „dílo zkázy“ komentáři na účet ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Jednání však teprve začínají a prozatím nelze odhadnout, jak pro Ukrajinu skončí. Možné jsou čtyři scénáře konce války.

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.

ANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Sudánská armáda ovládla centrální banku i prezidentský palác

Sudánská armáda zaznamenala výrazné úspěchy v pokračujícím konfliktu s polovojenskými jednotkami RSF. V hlavním městě převzala kontrolu nad centrální bankou a den předtím obsadila prezidentský palác. Boje trvají už téměř dva roky a hrozí, že rozdělí zemi na dvě části.

Po chaosu způsobeném výpadkem proudu obnovilo letiště Heathrow provoz

Londýnské letiště Heathrow v sobotu obnovilo plný provoz. O den dříve požár vyřadil z provozu dodávky elektřiny a uzavřel nejrušnější evropské letiště, což způsobilo celosvětový cestovní chaos.

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki začala chrlit popel, narušila lety

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki za poslední den třikrát vybuchla a vyvrhla sloup popela vysoký osm kilometrů. Informovala o tom zahraniční média. Aerolinky musely zrušit několik mezinárodních letů, další spoje měly zpoždění. Evakuovány byly podle agentury AFP tisíce lidí.

Svět se topí stále hlouběji do klimatické krize, loni dosáhl dalšího temného milníku

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.

Kdo bude s Íránem jednat ve zlém, dostane facku, řekl vůdce Chameneí

Výhrůžkami vůči Íránu Spojené státy ničeho nedosáhnou, řekl dnes íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Zároveň varoval, že na případný vojenský útok Írán tvrdě odpoví, píše agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento měsíc zaslal Chameneímu dopis vyzývající k uzavření nové jaderné dohody. Dopis byl podle Íránu spíše výhrůžkou a odpověď na něj teprve připravuje. Moskva mezitím dala najevo, že uznává íránské právo na mírové využití jaderné energie

Potřebujeme více času. Evropská komise odkládá odvetná cla vůči USA

Evropská komise (EK) odložila do poloviny dubna zavedení odvetných cel naplánovaných k uvalení na americký dovoz. Chce tak získat čas na jednání s USA i mezi členskými státy Evropské unie (EU) a pochopit dopad recipročních cel. Očekává se, že americký prezident Donald Trump je oznámí 2. dubna.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu

Súdánská armáda dnes dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě, píše agentura AP. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Byl příliš měkký. Izraelská vláda odvolala šéfa kontrarozvědky Šin Bet

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Netanjahu ho označil za příliš „měkkého“ a prohlásil, že v něj ztratil důvěru. Viní ho z útoku teroristického palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Jeho odvolání zdvihlo vlnu kritiky, v Izraeli se protestovalo.

Slintavka a kulhavka potvrzena na jihu Slovenska. Česko zavedlo kontroly

Po více než padesáti letech se na Slovensku znovu objevila slintavka a kulhavka. Nákaza byla potvrzena ve třech chovech skotu v okresech Dunajská Streda a Komárno, tedy v regionech poblíž maďarských hranic, kde se choroba objevila už začátkem března.

Ukrajina hlásí devět zraněných po ruských útocích na Oděsu a Záporožskou oblast

Nejméně devět zraněných si vyžádaly útoky, které ruská armáda podnikla v noci na dnešek na ukrajinskou Oděsu a Záporožskou oblast. Informovaly o tom úřady země, které se více než tři roky brání ruské agresi. Na návštěvě Kyjeva je český prezident Petr Pavel.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás