Věda a TechnikaJaponsko chce vyslat člověka na Měsíc do konce dvacátých let

Japonsko chce vyslat člověka na Měsíc do konce dvacátých let

Vesmírné závody panují mezi miliardáři, ale i mezi zeměmi. Ambiciózní plány se však přesouvají a NASA musela upravit svůj harmonogram výzkumu vesmíru, což ovlivnilo i program Japonska. Informuje o tom agentura Reuters.

Japonsko v úterý upravilo harmonogram svých plánů na výzkum vesmíru. Na Měsíc se nyní země chystá vyslat Japonce v druhé polovině dvacátých let tohoto století.

Vesmír je nejen hranicí, která dává lidem naději a sny, ale také poskytuje zásadní základ naší ekonomické společnosti s ohledem na naši ekonomickou bezpečnost, sdělil dle agentury Reuters premiér Fumio Kišida (Fumio Kishida).

Vyslat člověka na Měsíc, a to jako prvního neamerického astronauta, by chtělo Japonsko dle návrhu harmonogramu v rámci kosmického programu Artemis amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Budeme podporovat projekt Artemis, jehož cílem je provádět na Měsíci aktivity s lidskou posádkou, a koncem dvacátých let se pokusíme uskutečnit přistání japonských astronautů na Měsíci, dodal dle SpaceNews dále premiér.

Úřad ale termín první mise Artemis, jež bude bez posádky, posunul nejméně na únor roku 2022. A to v důsledku pandemie, ale i dalších faktorů jako jsou přírodní katastrofy či právní spory.

Artemis 1 by měla položit základ pro budoucí let s posádkou, tedy Artemis 2, který ale kolem Měsíce pouze proletí. Termín vrátit člověka na Měsíc v rámci mise Artemis 3 pak na konci listopadu NASA prodloužila nejdříve na rok 2025

CNN uvedla, že po měsíčním povrchu se navíc poprvé projde žena a člověk jiné barvy pleti.

Japonsko v rámci plánu zveřejněného v úterý také cílí na to vyslat v roce 2024 sondu k průzkumu Marsu a najít způsoby, jak ve vesmíru vyrábět solární energii, dodává agentura Reuters.

Před více než týdnem, 20. prosince, se vrátil na Zemi japonský miliardář Jusaku Maezawa (Yusaku Maezawa), který strávil 12 dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Stal se tak prvním vesmírným turistou, který na ISS cestoval po více než deseti letech.

Své sledující na sociálních sítích dle serveru Al Jazeera bavil tím, že jim ukazoval, jak si čistit zuby a vařit čaj ve stavu beztíže. V roce 2023 se chystá vydat na let kolem Měsíce.

Asijské vesmírné závody?

Sousední Čína nelení a chce se dle agentury Reuters do roku 2030 stát významnou kosmickou velmocí. Server deníku South China Morning Post uvedl, že Čína v rámci vesmírného závodu s USA urychluje plán výstavby lunární základny.

Výzkumnou základnu na Měsíci chce země zřídit o osm let dříve, než bylo původně plánováno, a to již v roce 2027.

V květnu se Čína stala druhou zemí, která vyslala vozítko na Mars.

Doporučujeme

Nenápadná, ale drsná slova: Karel III. poslal Trumpovi jasný vzkaz

Britský král Karel III. se v americkém Kongresu vyjádřil ke směřování americké politiky strategicky umírněně, přímočaře, ale kriticky. Slova znepokojení zabalil do úcty k hostitelům takovým způsobem, že se nedostal do křížku s americkou administrativou ani samotným prezidentem. Král zdůraznil důležitost pomoci Ukrajině a sounáležitosti Severoatlantické aliance (NATO).

Cena benzinu v USA je nejvýše od začátku války s Íránem, činí 4,18 USD za galon

Cena benzinu ve Spojených státech se vyšplhala nejvýše od začátku války s Íránem. Galon, který má téměř 3,8 litru, se v úterý prodával v průměru za 4,18 dolaru (87 Kč). To je po přepočtu 22,89 Kč za litr. Před válkou stál méně než tři dolary za galon, vyplývá z údajů automobilového svazu AAA. Za podobně vysoké ceny se benzin prodával naposledy po začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022, uvedla agentura DPA.

Trump na státní večeři s Karlem III. řekl, že USA vojensky porazily Írán

Americký prezident Donald Trump na státní večeři s britským králem Karlem III. a dalšími hosty řekl, že Spojené státy vojensky porazily Írán. Informovala o tom agentura AFP s tím, že šlo o Trumpovo první veřejné vyjádření k této citlivé věci během Karlovy nynější návštěvy USA. Karel III. se ve svém projevu zaměřil na přetrvávající význam vztahu mezi Londýnem a Washingtonem.

Ariana Grande chystá nové album Petal

Ariana Grande se vrací s novou hudbou a otevírá další kapitolu své kariéry. Po období věnovaném filmům i osobnímu vývoji představuje album, které má naznačit změnu směru.

Orbán nabídl rezignaci z vedení strany, rozhodne o ní sněm

Končící maďarský premiér Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany, Erik Banki.

Katar varoval před zamrzlým konfliktem v Perském zálivu

Katar dnes varoval před možností zamrzlého konfliktu v Perském zálivu. Prohlášení katarské diplomacie přichází v době, kdy se mírové rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy zdají být ve slepé uličce, píše agentura AFP. V saúdskoarabské Džiddě se dnes koná mimořádný summit Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Ten je prvním setkáním lídrů arabských monarchií od propuknutí regionální války, kterou zažehly americko-izraelské útoky na Írán.

Obžalovaný z teroru ve Vídni se přiznal, chtěl útočit na fanoušky

Stín terorismu nad vídeňskou zastávkou turné Eras Tour začíná mít u soudu jasnější obrysy. Jednadvacetiletý rakouský občan, který se hlásil k radikálnímu Islámskému státu, se v úterý na začátku hlavního líčení doznal k přípravě útoku. Mladík plánoval zmasakrovat tisíce fanoušků před stadionem Ernsta Happela, což loni v srpnu vedlo k náhlému zrušení tří vyprodaných vystoupení americké popové hvězdy.

Česko se podle Sybihy připojilo k dohodě o zvláštním tribunálu pro Rusko

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha dnes na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.

Zelenskyj kritizuje Izrael za přijímání ruských lodí s kradeným obilím

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar obvinění odmítl, píše server The Times of Israel (TOI). Zelenskyj podle ministra ke svým tvrzením nepředložil žádné důkazy.

Soud mezi Muskem a Altmanem může ovlivnit budoucnost AI

Dlouholetý spor dvou technologických miliardářů se přesouvá ze sociálních sítí do soudní síně. Výsledek může zasáhnout nejen OpenAI, ale i celé odvětví umělé inteligence.

OpenAI nenaplnila očekávání investorů

Investoři do umělé inteligence právě zažívají studenou sprchu. Naděje vkládané do raketového růstu OpenAI dostaly trhlinu, když vyšlo najevo, že ambiciózní startup v letošním roce zaostává za svými plány. Firma nedokázala naplnit stanovené cíle v oblasti prodejů ani počtu nových uživatelů, což na burzách okamžitě vyvolalo nervozitu.

Islámský stát zabíjel v Nigérii. Vláda slíbila odvetu

Ozbrojení útočníci zabili nejméně 29 lidí při brutálním útoku na vesnici Guyaku v nigerijském státě Adamawa, uvedly místní úřady i svědci. Útok trval několik hodin a zanechal za sebou spálené domy, zničené motocykly i místa modliteb. Podle výpovědí obyvatel ozbrojenci přepadli fotbalové hřiště, kde se lidé shromáždili, a začali bezhlavě střílet. Za útokem stál Islámský stát (IS).

Svět hladoví. Potravinovou bezpečnost zhoršují změny klimatu a války

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Ruské drony na Ukrajině zabily nejméně dva lidi a dalších deset zranily

Ruské noční vzdušné útoky na Ukrajinu si vyžádaly nejméně dva mrtvé a deset zraněných. Informovaly o tom dnes ukrajinské úřady. Rusko zase po ukrajinských dronových úderech oznámilo tři mrtvé. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou i noční dronové a raketové útoky. S pomocí dronů a raket útočí na Rusko také Ukrajina, která tvrdí, že tak chce zničit vojenská a energetická zařízení používaná Ruskem k podpoře invaze.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama