Švýcarští voliči podle prvních projekcí odmítli návrh, který měl zastavit růst populace na hranici 10 milionů obyvatel. Země se tak vyhnula sporu s Evropskou unií, plán by totiž mohl ohrozit volný pohyb pracovníků a tím i přístup Švýcarska na klíčový evropský trh. O předběžných výsledcích referenda informuje agentura Reuters či server BBC.
Podle předběžné projekce veřejnoprávní stanice SRF hlasovalo proti návrhu zhruba 55 procent lidí. Pro se vyslovilo asi 45 procent voličů. Iniciativu prosazovala pravicová Švýcarská lidová strana, která dlouhodobě staví svou politiku na odporu k imigraci. Chtěla, aby počet obyvatel nepřekročil před rokem 2050 hranici 10 milionů.
Switzerland: TV & Radio SSR SRG Public Group reports GfS forecast (margin of error: ±2%)
— Europe Elects (@EuropeElects) June 14, 2026
No to Switzerland of 10 Million Initiative: No 55%
Civilian Service Act: Yes 53%
NB: Initiative vote also requires double-majority (People & Cantons (Regions)) to pass.
➤… pic.twitter.com/rDPCc89K52
Hlasování s evropským dopadem
Švýcarsko má dnes 9,1 milionu obyvatel. Od roku 2002, kdy v zemi žilo 7,3 milionu lidí, počet obyvatel rychle rostl. Cizinci tvoří podle agentury Reuters téměř 28 procent populace.
Návrh počítal s tvrdým postupem. Pokud by populace překročila 10 milionů po dobu dvou let, Bern by měl vypovědět dohodu s Evropskou unií o volném pohybu osob. To byl pro řadu voličů klíčový problém. Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Švýcarska a více než polovina švýcarského zboží míří právě na unijní trh.
Podnikatelé se obávali, že by schválení návrhu narušilo přístup na jednotný evropský trh. Zároveň varovali před nedostatkem pracovníků v turismu, zdravotnictví, péči o seniory i dalších službách.
Obavy z chaosu převážily
Průzkumy před hlasováním naznačovaly těsný výsledek. Nakonec ale podle prvních odhadů převážila snaha udržet ekonomickou stabilitu a dobré vztahy s Evropskou unií.
Analytik Urs Bieri z agentury GFS Bern uvedl, že část veřejnosti sice růst populace znepokojuje, ale navržené řešení ji nepřesvědčilo. „Od začátku se o tom mluvilo jako o chaotické iniciativě,“ konstatoval.
Podle Bieriho voliči zvažovali i praktické dopady. Švýcarsko potřebuje pracovníky v sociální péči a zdravotnictví a v současném mezinárodním prostředí se mnohým nezdálo rozumné vyvolat další konflikt s Bruselem.
Odpůrci návrhu varovali, že omezení by mohlo poškodit firmy, zaměstnance i vztahy s Unií. Upozorňovali také, že Švýcarsko už loni čelilo těžkému roku kvůli americkým clům na své zboží.
Dle zastánců rychlý růst populace zvyšuje tlak na bydlení, dopravu, školy, sociální služby a životní prostředí. Jeden z mladých politiků Švýcarské lidové strany Nils Fiechter kampaň shrnul slovy: „Ztratili jsme kontrolu.“
Sociální demokratka Helin Genis naopak odmítla, že by za drahé bydlení nebo růst nákladů ve zdravotnictví mohli migranti. „Nejsou to migranti, kdo určuje nájmy,“ prohlásila.
Debatu o migraci ve Švýcarsku výsledek hlasování neukončil. Podpora návrhu kolem 45 procent ukazuje, že téma zůstává na stole. V nedělním referendu ale většina voličů dala přednost stabilitě před radikálním zásahem do vztahů s Evropou.
