Více
    6.8 C
    Czech
    Čtvrtek, 2 prosince, 2021

    Mnozí tropičtí ptáci se zmenšují. Na vině by mohla být klimatická změna

    Reklama

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Nedávná studie poukazovala na to, že některá zvířata si v důsledku změny klimatu přivlastňují větší zobáky či uši, aby lépe regulovala svou tělesnou teplotu. Nyní vědci upozorňují i na opačný případ, kdy dochází ke zmenšování velikosti těla. O studii publikované v Science Advances informuje server Science News.

    Klimatická změna a vyšší teploty vytvářejí na zvířata velký tlak. Pomalu se ukazuje, jak na to jednotlivé druhy reagují. Dochází například ke změnám načasování životních událostí jako je rozmnožování i k úpravě migračních tras, na které se živočichové vydávají. 

    Nedávná studie publikovaná v časopise Trends in Ecology and Evolution pak popsala, jak živočichové mění „tvar“ svého těla, aby se s teplejším podnebím vyrovnali. U několika druhů papoušků byl zaznamenán nárůst velikosti zobáků, u některých savců pak delší ocasy i nohy.

    V chladnějším klimatu se totiž vyplatí být velký, protože menší povrch v poměru k objemu snižuje tepelné ztráty kůží, připomíná Science News. „Očekávali byste, že zmenšování tělesných rozměrů pomůže organismům lépe odvádět teplo,“ dodává ekolog Vitek Jirinec z Integral Ecology Research Center.

    Tento fenomén Jirinec spolu se svými kolegy pozoroval v části amazonského deštného pralesa, která nebyla narušena silnicemi ani odlesňováním. Zde strávili vědci čtyři desetiletí (1979-2019) chytáním a měřením nestěhovavých druhů ptáků.

    Mnoho druhů ztratilo téměř 2 procenta své průměrné tělesné hmotnosti každé desetiletí. Třetina ze 77 analyzovaných druhů navíc současně zvětšila délku křídel. Celkem vědci změřili přes 11 tisíc ptáků.

    Hmotnost v různé míře ubyla během tohoto období u všech druhů. A to navzdory tomu, že někteří ptáci mají velmi rozdílné životní strategie. Mravenečíkovec rezavočapkový (Formicarius colma), jak název napovídá, loví hmyz na zemi, oproti tomu třeba momot černolící (Momotus momota) se živí plody na stromech, uvádí jako příklad Science News.

    Teplota se zvýšila až o 1,65 °C

    Změna klimatu není záležitostí budoucnosti. Děje se to nyní, děje se to a má to dopady, o kterých jsme doposud neuvažovali,“ říká pro Science News Ben Winger, ornitolog z University of Michigan, který obdobné výsledky pozoroval u severoamerických stěhovavých ptáků.

    Dle vědců by dokonce i malé zmenšení velikosti mohlo zvířatům pomoci s ochlazením organismu v oteplujícím se klimatu. Výhodu by mohli mít ptáci se štíhlejšími a efektivnějšími těly. Delší křídla totiž mohou pomáhat ptákům létat efektivněji.

    Vědci v této oblasti proto zároveň sledovali klimatická data. V období dešťů se teplota zvýšila průměrně o 1 stupeň Celsia, v období sucha dokonce o 1,65 °C. Teplota i srážky jsou navíc více proměnlivější.

    Jirinec dodává pro Science News, že období sucha je pro ptáky velmi stresující. Při analýze se tak ukázalo, že hmotnost ptáků se nejvíce snížila v té době, kdy bylo zvláště suché a horké období.

    Jelikož ke změnám dochází u druhů ptáků s rozlišnou potravou, je pravděpodobnější, že je na vině změna klimatu než snížená dostupnost potravy, dodává Jirinec.

    Sledujte nás na sítích

    NEJNOVĚJŠÍ

    Zařízení VeCare

    „Chytrá náplast“ dokáže sledovat hojení za pomoci aplikace, ukazuje tým ze Singapuru

    Někdy se vám rána dlouho nehojí a vy nevíte proč. Představte si, že byste se na to mohli podívat v aplikaci. Vědci ze Singapuru nyní testují chytrou náplast, která by to v budoucnu mohla umožnit.
    Korálový útes

    Jak Nobelova cena za ekonomii pomáhá chránit korálové útesy

    Mnohá odvětví vzájemně čerpají ze svých znalostí. Nyní vědci poukazují na to, jak moderní teorie portfolia laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Harryho Markowitze dle všeho pomáhá zachránit ohrožené korálové útesy.
    Lávový proud

    Venuše je možná vulkanicky aktivní

    Nová studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že Venuše může být vulkanicky aktivní. Pokud tomu vážně tak je, pomohlo by to vysvětlit, jak sopky ovlivňují vývoj a obyvatelnost planet ve vesmíru.
    Mláďata tuleně

    Mláďata tuleňů mohou měnit tón hlasu, to je mezi savci vzácné

    Schopnost přizpůsobit svůj hlas vzhledem k prostředí má pouze pár druhů živočichů na světě. Nová studie ukazuje, že mezi ně patří i mláďata tuleňů. Dle hlavní autorky práce by tak mohla být dobrým modelem pro studium tajemství lidské řeči.
    Mamut

    Mamutí kel nalezený na dně Tichého oceánu ohromil vědce

    Pilot Randy Prickett a vědec Steven Haddock, výzkumníci z výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI), objevili v roce 2019 mamutí kel 300 km od pobřeží Kalifornie v hloubce 3000 metrů v oceánu. Tehdy se jim podařilo odebrat jen malý kousek klu, a tak se v červenci 2021 vrátili, aby získali kompletní vzorek.
    Mise DART: NASA testuje planetární obranu

    NASA testuje planetární obranu, v rámci mise DART chce změnit dráhu letu planetky

    NASA zahájila misi DART, která zkoumá možnosti ochrany Země před případným nebezpečím srážky s dalším tělesem. Americká vesmírná agentura vyslala aparát na 11 milionů kilometrů dlouhou cestu, na jejímž konci je náraz do malého měsíce Dimorphos.
    Reklama
    Reklama
    Reklama