Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby poprvé od roku 2023. Reaguje tak na dražší energie a nové inflační tlaky, které v eurozóně vyvolala válka na Blízkém východě. Zároveň zhoršila výhled hospodářského růstu.
Rada guvernérů Evropské centrální banky ve čtvrtek rozhodla o zvýšení tří hlavních sazeb o 0,25 procentního bodu. Depozitní sazba se od 17. června zvýší na 2,25 procenta, hlavní refinanční sazba na 2,40 procenta a mezní zápůjční sazba na 2,65 procenta.
ECB krok zdůvodnila tlakem na ceny, který souvisí s válkou na Blízkém východě. „Válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a rozhodnutí zvýšit sazby je robustní napříč řadou scénářů,“ stojí v prohlášení banky.
Centrální banka zároveň zvýšila odhad inflace. V roce 2026 má celková inflace v eurozóně dosáhnout v průměru tří procent. V roce 2027 má zpomalit na 2,3 procenta a v roce 2028 se má vrátit ke dvěma procentům, tedy k cíli ECB.
Vyšší ceny energií se podle ECB mohou promítnout i do cen potravin, zboží a služeb. Banka proto změnila i výhled růstu ekonomiky. Eurozóna má letos růst jen o 0,8 procenta, v roce 2027 o 1,2 procenta a v roce 2028 o 1,5 procenta.
Prezidentka ECB Christine Lagarde po jednání připustila, že další vývoj zůstává nejistý. „Výhled zůstává nejistý, s riziky vyšší inflace a slabšího hospodářského růstu. Nezavazujeme se k žádné konkrétní trajektorii sazeb,“ prohlásila.
Válka mezi USA a Íránem podle CNBC způsobila globální energetický šok. Uzavření Hormuzského průlivu a ničení energetické infrastruktury na Blízkém východě vedly k výraznému omezení dodávek. Křehké příměří sice trvá, napětí mezi Washingtonem a Teheránem ale v posledních dnech znovu zesílilo.
Ekonom Deutsche Bank Mark Wall označil rozhodnutí ECB za významný moment. „Není to jen první zvýšení sazeb ECB od roku 2023, ale také první zvýšení sazeb jednou z hlavních světových centrálních bank v reakci na energetický šok,“ míní.
Podle investičního ředitele společnosti Premier Miton Neila Birrella nebyl krok ECB vzhledem k inflaci překvapivý. Očekává, že letos mohou přijít další zvýšení sazeb, pokud to potvrdí nová data. Výnos desetiletého německého dluhopisu po rozhodnutí mírně klesl a euro zůstalo vůči dolaru i libře bez větší změny.
