Analýzy

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

Jemenští povstalci zasáhli raketami výcvikový a vojenský tábor a letiště v Jemenu. Provládním silám se sice podařilo dobýt zpět území na pobřeží Rudého moře, tvrdé boje však zuří v okolí města Taiz a v severních provinciích Marib a Al-Džauf. Hútíové rovněž udeřili na cíle v Saúdské Arábii. Válka vstupuje do kritické fáze. Prostor pro diplomacii se zúžil. Obě strany tentokrát bojují o svou existenci. I přes úspěchy provládních sil je jemenská vláda v ohrožení.

Představte si, že jste ukrajinský voják a zrovna ovládáte dron, s nímž musíte zachytit útok nepřítele. Dron je ve vzduchu, cíl se blíží, ale najednou se přeruší spojení. Ne proto, že by Rusové váš dron sestřelili nebo zničili komunikační věž. Důvodem je omezení, které zasáhlo technologii udržující s dronem spojení.

Doprava v Hormuzském průlivu je ochromená. Jemenští povstalci ohrožují tranzity v průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Ceny pohonných hmot v USA rostou a Američané jsou stále frustrovanější. Blíží se listopadové volby v Kongresu a republikáni si nevedou zrovna dobře. I přes to všechno prezident Donald Trump reagoval na íránské mírové požadavky slovy: „Odmítám jejich návrh“.

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem. Od letošního jara zuří konflikt na Blízkém východě a nyní se objevila hrozba, že se ve světě rozhoří další velký konflikt. Ten by mohl destabilizovat Africký roh a přispět k další nestabilitě v Perském zálivu. Obavy vzbuzují boje v severní Etiopii, které mohou sloužit jako rozbuška k rozhoření širší a krvavější války a vážné humanitární krizi.

Ukrajina na jaře oznámila, že osvobodila více území, než kolik Rusko dobylo. V posledních měsících se objevovaly informace, že okupanti mají obrovské ztráty zastiňující výsledky náborů. Situace je ale vážná na východě Ukrajiny. Nepřítel postupně ukusuje z opevněného pásu na Donbasu. Podle analytiků nehrozí, že v dohledné době linii prorazí. I tak je to ale problém.

Na jedné straně stojí zdánlivě špatně vyzbrojená skupina bojovníků v sandálech z chudého Jemenu a na druhé moderní armáda z bohatého saúdského království. Přesto Hútíové rychle postupují podél Rudého moře a Rijád má svázané ruce. Přímé zapojení do války by totiž mohlo situaci na Blízkém východě nebezpečně eskalovat. Přesto hrozí, že ho nakonec konflikt vtáhne spolu s USA.

Zima se blíží a válka na Ukrajině nebere konce. Ruská armáda přitom čelí bezprecedentním ztrátám na bojišti a nedostatečnému zájmu mužů ve vojenském věku o vstup do armády. V posledních týdnech se objevují zprávy o možné mobilizaci. Desítky tisíc Rusů v odvodovém věku prchají ze země.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov v šokujícím úterním prohlášení vyzval k uspořádání prezidentských voleb, ačkoli to ukrajinská ústava za válečného stavu neumožňuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že během probíhajícího konfliktu se volby neuskuteční. Výzva k volbám nepřišla v pravou chvíli a může Zelenskému ztížit pozici.

Představte si velké roje dronů útočící na sklady Amazonu v USA. Zaměstnanci jsou zabíjeni, dochází k narušení dodavatelských řetězců a ke značným finančním ztrátám a obyčejní spotřebitelé si nemohou rychle objednat produkty denní potřeby za přijatelnou cenu. Podobná situace nyní panuje v Rusku.

Zatímco konflikt mezi USA a Íránem opět eskaluje, na Blízkém východě může brzy vypuknout další válka. Křehké příměří mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci trvá od roku 2022 a nyní je ohroženo rostoucím napětím. Zhroucení tohoto klidu zbraní by mohlo region uvrhnout do ještě větší nestability a vést k zablokování námořní dopravy v Rudém moři. Znamenalo by to další růst cen ropy.

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Svět očekává rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zavřel se svými poradci v situační místnosti Bílého domu, aby dospěl ke konečnému rozhodnutí ohledně Íránu. Bez ohledu na výsledek konflikt s islámskou republikou nikdy neskončí. Samotné sankce nebo vojenský nátlak ji mohou oslabit vojensky a ekonomicky, ale ne ideologicky.

Zatímco svět napjatě sleduje nestabilní situaci na Blízkém východě, proměnil se poměr sil na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin by jednoho dne mohl invaze na Ukrajinu litovat, měl v Pekingu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi oznámit Si Ťin-pching. Nové trendy na bojišti naznačují, že měl pravdu.

Situace kolem Hormuzského průlivu skončila v patové situaci. Prezident Donald Trump odmítá odvolat americkou blokádu íránských přístavů a Írán blokuje plavidla ze zemí, které považuje za nepřátelské. Přítomnost amerických válečných lodí přitom ukazuje na hluboké nepochopení toho, jak íránské síly operují na moři.

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Americko-izraelská válka s Íránem trvá více než měsíc a riziko pozemních operací roste. Na stole jsou „nájezdy“ speciálních jednotek, ale také invaze na pevninu, konkrétně na ostrov Charg. Jak moc by bylo dobytí ropného srdce islámské republiky riskantní a vyplatilo by se vůbec?

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.

Pro Kyjev je válka prokletím, noční můrou, která ne a ne skončit. Ukrajinská společnost se musela adaptovat, aby přežila a ochránila evropské hranice před nepřítelem. Spojence tím zbavila povinnosti podnikat další významnější kroky. Problém je, že nějaké kroky učinit musí. Čtyři roky války na Ukrajině totiž přinesly světu několik změn, které otřásly světovým řádem.