Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.
Co kdyby za vámi přišel náborář a nabídl vám bonus 800 000 dolarů (zhruba 17 milionů korun), což je v Rusku čtyřnásobek ročního průměrného platu? Nebo oddlužení až ve výši 140 000 dolarů (zhruba 3 miliony korun)? Takové nabídky dostávají muži v Rusku.
Závratné částky, reklamy na billboardech a inzeráty na sociálních sítích – Moskva vynakládá na doplňování stavů na frontě velké úsilí. Kromě peněz mužům slibuje, že se „stanou hrdiny“. Nefunguje to a nábor se nedaří.
Russia’s once-significant manpower advantage is gradually fading as battlefield losses continue to mounthttps://t.co/MlWyZGZp9I
— The New Voice of Ukraine (@NewVoiceUkraine) June 15, 2026
Počet zájemců o vstup do armády v prvním letošním čtvrtletí v meziročním srovnání klesl o 20 procent. Existují známky toho, že tato hodnota stále kolísá, upozornil ruský ekonomický expert Janis Kluge. Děje se tak v době, kdy Rusko na bojišti přijde o více mužů, než kolik dokáže naverbovat.
Podle západních představitelů a analytiků se měsíční míra ruských obětí na Ukrajině pohybuje mezi 30 až 35 000. Vyčerpanost ruské armády potvrzuje i fakt, že Moskva posílá do bojů stále více vězňů a nezkušených mužů, často bez řádného výcviku.
Chybí vojáci i dělníci
Rusko již na frontu vyslalo desítky tisíc trestanců. Své jednotky navíc posílilo třemi samostatnými vlnami severokorejských vojáků a motivovat ke vstupu do armády se snaží i migranty, kterým za odměnu slibuje ruské občanství.
Budoucností Ruska jsou mladí lidé. Moskva se proto snaží sehnat posily za školními lavicemi. Na internetu se dokonce objevila videa vojáků, jak učí děti držet střelnou zbraň. Ve školách probíhá systematická manipulace s cílem poštvat mládež proti Západu.
Ruská válečná strategie staví na obrovské populaci a rozsáhlém vojenském průmyslu, což umožňuje vést vleklou válečnou kampaň. Ani velká populace však není nevyčerpatelná. Obrovské ztráty na bojišti a útěk mladých lidí ze země znamenají, že Rusko nemá muže do armády ani do vojenského a civilního průmyslu.
V zemi je obrovská poptávka po dělnících do továren. Vyčerpání kapacity mladých mužů v bojovém věku má za následek i dopady na zbytek ekonomiky, která nyní čelí krizi pracovní síly. „Nejde jen o to, že nemají lidi na frontu. Jde o to, jak najít lidi, které by mohli zaměstnat,“ upozornil Nigel Gould-Davies, vedoucí pracovník pro Rusko a Eurasii u Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).
Gould-Davies uvedl, že poprvé v historii vede Rusko válku, do které muže alespoň přímo nenutí, ale platí jim. To však zatěžuje ekonomiku.
Zoufalá situace si žádá zoufalé činy
Existuje reálná šance, že ruský prezident Vladimir Putin se uchýlí k zoufalým krokům, jako je mobilizace. Riskuje však další exodus obyvatel a sociální nepokoje. První mobilizace, což je obvykle mechanismus k obraně vlasti, byla značně nepopulární.
Nelze předpokládat, že Rusové na vstup do armády jen tak změní názor, zejména s ohledem na zprávy o špatném zacházení na frontě a nahánění vojáků před ukrajinské kulomety, dělostřelectvo a drony v sebevražedných vlnách. Vojáci dokonce podplácejí své důstojníky, aby je na tato jatka neposílali.
Zatímco Rusko čelí nedostatku vojáků a pracovních sil, Ukrajina nahradila ztráty technologickými inovacemi. Na frontě stále více spoléhá na roboty a levné i strategické drony. Válka se tak Putinovi vrací jako bumerang.
Nejpřekvapivější byl ukrajinský útok na rafinerii Gazpromu v Moskvě. Vyvolal obrovskou explozi a k nebi stoupal černý dým. Ukrajinští operátoři dronů úspěšně útočí na rafinerie v dalších velkých ruských městech, včetně Petrohradu.
Kromě toho Kyjev zintenzivnil údery na Krym, kde se povedlo výrazně omezit zásobování poloostrova.
Není cesty zpět
Ukrajinské údery na energetickou infrastrukturu zhoršují ekonomickou situaci v Rusku. To má negativní dopad i na nábor. Verbíři v chudších regionech tak jsou nuceni snižovat bonusy, což činí nabídky méně atraktivními.
Ceny ropy po znovuotevření Hormuzského průlivu opět klesají, což znamená, že doba, kdy Putin těžil z blízkovýchodního konfliktu, končí.
Inflace v zemi sice mírně klesla, stále je však vysoká a veřejnost si stěžuje na extrémní ceny základního zboží, hlavně potravin. Aby Rusko zajistilo pořádek, zavádí stále represivnější politiku. Napětí ve společnosti roste.
„Pro Rusko je to špatná doba. Počet bankrotů malých i středních podniků roste,“ uvedl Grégoire Roos, ředitel programů pro Evropu, Rusko a Eurasii u think-tanku Chatham House. Útok na rafinerii v Moskvě označil za „nejzajímavější vývoj roku“.
Kyjev podle něj pochopil, že musí útočit na místo, kde to Kreml bolí nejvíce. Současně pozoruje rostoucí sebedůvěru Ukrajiny.
Inflace v Rusku v polovině června podle oficiálních údajů meziročně dosáhla 5,6 procenta. Švédská tajná služba však nedávno varovala, že Moskva manipuluje s ekonomickými údaji. Inflace v zemi by podle ní mohla dosahovat až 15 procent.
Roos uvedl, že Putin z války i přes všechny tyto problémy nemůže vycouvat, aniž by ztratil tvář a potenciálně i moc. „Je to jako turistika ve vysoké nadmořské výšce,“ uvedl Roos. „Když se vydáte na cestu, není cesty zpět.“
Na druhou stranu, právě proto je Rusko pro Evropu nebezpečnější než dříve, míní odborník. Zraněné zvíře zahnané do kouta kouše více.
