Vojáci, kteří přežili nejsmrtelnější útok na americké síly od začátku války s Íránem, zpochybnili vyjádření amerického ministra obrany Peta Hegsetha o tom, že protivzdušnou obranou náhodně pronikl dron. Podle nich byla základna v Kuvajtu špatně zabezpečená, přičemž jednotka nebyla na hrozby připravená. Informují o tom servery CBS a The Independent.
Šest mrtvých a dvacet zraněných. To byla temná bilance íránského úderu na americké operační středisko v areálu přístavu Šaíba, nacházejícího se mimo hlavní armádní základny. Smrtící útok byl pro USA drtivou ranou hned na začátku války.
Army survivors say the Kuwait unit hit by Iran "was unprepared" to defend itself, disputing the Pentagon’s account. https://t.co/TND0762qZr
— CBS News (@CBSNews) April 9, 2026
Protivzdušnou obranou dokázal proniknout projektil, uvedl v prohlášení Hegseth. Podle něj tedy objekt chránila protivzdušná obrana. Jeho mluvčí Sean Parnell zdůraznil, že americká armáda disponuje „nejrozsáhlejším deštníkem protivzdušné obrany na světě“ a kontrola nad vzdušným prostorem se neustále zlepšuje.
O den později Pentagon upřesnil, že šlo o dron. Rychle se objevily zprávy o nesmyslném přesunu amerických vojáků na dostřel íránských dronů a raket a o nedostatečně zabezpečené základně proti útokům ze vzduchu.
Podle satelitních snímků základnu tvořila konstrukce ve stylu obytného přívěsu, která postrádá jakékoli letecké kapacity a chránily ji pouze betonové bloky, takzvané T-zdi. Ty poskytují ochranu před výbuchy granátů z minometu nebo raket, ale ne před přímými údery ze vzduchu.
„Nebyli jsme připraveni“
O útoku teď pod podmínkou anonymity promluvili přeživší vojáci. Vyvrátili tvrzení Hegsetha o tom, že protivzdušnou obranou pronikl jeden dron. „Malovat obraz, že se skrze ni jeden proškrábal, je lež. Chci, aby lidé věděli, že jednotka… nebyla připravena zajistit si jakoukoli obranu. Nebyla to opevněná pozice,“ uvedl jeden z 60 Američanů, kteří se na základně nacházeli.
Samotné operační středisko podle tohoto zdroje působilo jako zastaralá základna z období válek v Iráku a Afghánistánu, tedy z doby, kdy se ve válkách nepoužívaly útočné drony. Stavby obklopovalo betonové zdivo, již zmíněné T-zdi. Žádnou jinou ochranu zařízení nemělo. „Je to prostě taková ta klasická, starší vojenská základna,“ vzpomínal další z mužů. „Nějaké malé bariéry. Spousta malých plechových budov, kde si můžete zřídit provizorní kanceláře.“
Asi hodinu před útokem se rozezněl alarm s výzvou k přesunu do betonového bunkru. Nad základnou prolétla balistická střela. Nebezpečí pominulo, vojáci si sundali přilby a vrátili se ke svým pracovním stolům ve stavbě ze dřeva a plechu. Asi o 30 minut později se všechno otřáslo. Prostě jen tak, uvedl jeden z mužů.
„Bylo to jako ve filmu. Zvoní vám v uších. Všechno je mlhavé. Máte rozmazané vidění. Točí se vám hlava a všude je kouř,“ popsal situaci příslušník amerických ozbrojených sil, který si prohlížel hrůznou scénu. „Zranění na hlavě, silné krvácení, spousta perforovaných ušních bubínků a pak všude jen šrapnely, takže lidem krvácí břicho, paže, nohy.“
Zveřejněná videa ukázala kouř valící se z budovy a doutnající požár. Šlo o přímý zásah, bez varování. Popis odpovídá dřívějším zprávám, že před útokem se nerozezněla siréna, vojáci tedy neměli čas dostat se do bunkru.
„Byl to chaos,“ popsal útok další přeživší. Samotní vojáci třídili zraněné a ošetřovali je provizorními obvazy, ortézami a škrtidly. Sami se museli zmocnit civilních vozidel, aby je dopravili do dvou nedalekých kuvajtských nemocnic.
Co tam vůbec dělali?
Další otázky vzbuzuje přesunutí vojáků ze základny Arifjan, jižně od města Kuvajt. Sloužila jako předsunutá logistická základna, hangár a opravárenské depo. Několik dní před útokem přišel rozkaz k přesunu do 16 kilometrů vzdáleného operačního střediska v přístavu Šaíba. Zatímco většina evakuovaných mířila na základny do Jordánska a Saúdské Arábie, vojáci z Arifjanu dostali rozkaz k přesunu na menší základnu u jižního pobřeží v Kuvajtu.
Vojáci mají podle svých slov otázky ohledně toho, proč museli zůstat na dostřel íránských dronů a raket. Jeden z nich přiznal, že viděl zpravodajské informace, podle nichž bylo operační středisko na seznamu potenciálních íránských cílů.
„Přiblížili jsme se k Íránu, do velmi nebezpečné oblasti, která byla známým potenciálním cílem,“ řekl jeden z Američanů. „Nemyslím si, že k tomu byl někdy formulován dobrý důvod.“
