Kolumbie si v neděli zvolí nového prezidenta. Volby se proměnily v souboj mezi stoupenci levicového kurzu současné vlády a politiky, kteří slibují tvrdší postup proti násilí, nižší daně a podporu ekonomiky. Průzkumy zatím nenaznačují jasného vítěze. Informují o tom agentury Reuters a AP News.
Více než 41 milionů Kolumbijců může v neděli hlasovat v prezidentských volbách. Hlasování mnozí vnímají jako referendum o politice odcházejícího prezidenta Gustava Petra. Ten během svého mandátu prosazoval sociální reformy, mírová jednání s ozbrojenými skupinami a změny v hospodářské politice.
Na hlasovacím lístku se objeví celkem čtrnáct kandidátů. Předvolební průzkumy ale ukazují, že o vítězství bojují především tři jména. Největší podporu si zatím drží levicový kandidát Iván Cepeda, který zastupuje vládní koalici Historický pakt.
Colombia heads to elections on Sunday in the shadow of surging rebel violence https://t.co/kIj8TqLcFM
— Miami Herald (@MiamiHerald) May 29, 2026
Souboj o bezpečnost a ekonomiku
Třiašedesátiletý filozof a dlouholetý senátor slibuje pokračování Petrových sociálních programů. Chce rozšířit pomoc chudším vrstvám, zvýšit příjmy státu prostřednictvím daňových změn a pokračovat v jednáních s ozbrojenými skupinami. Nevylučuje ani debatu o změně ústavy, pokud by se na reformách nepodařilo najít širší politickou shodu.
Nejvýraznějším soupeřem je nezávislý kandidát Abelardo de la Espriella. Sedmačtyřicetiletý právník, kterému příznivci přezdívají Tygr, postavil kampaň na bezpečnosti, omezení státních výdajů a podpoře ekonomiky. Slibuje tvrdší postup proti drogovým kartelům i ozbrojeným skupinám a chce posílit armádu.
Silnou podporu si drží také senátorka Paloma Valencia z Demokratického centra bývalého prezidenta Álvara Uribeho. Také ona zdůrazňuje boj proti kriminalitě a ekonomické oživení. Prosazuje nižší daně pro firmy, reformy zdravotnictví, justice i důchodového systému a odmítá pokračování mírových rozhovorů se vzbouřeneckými organizacemi.
Průzkumy naznačují, že žádný kandidát v prvním kole pravděpodobně nezíská nadpoloviční většinu hlasů. O novém prezidentovi tak zřejmě rozhodne až druhé kolo plánované na 21. června.
Země řeší násilí i chudobu
Budoucí prezident převezme zemi v komplikované situaci. Kolumbie se stále potýká s násilím spojeným s dlouholetým vnitřním konfliktem. Přestože mírová dohoda s guerillou FARC z roku 2016 vedla k odzbrojení tisíců bojovníků, část skupin pokračuje v činnosti a soupeří o kontrolu nad venkovskými oblastmi.
Kritici současné vlády tvrdí, že některé ozbrojené organizace využily mírová jednání k posílení svého vlivu. Podle údajů Červeného kříže dosáhly humanitární dopady konfliktu loni nejhorší úrovně za posledních deset let. Počet vysídlených lidí se meziročně zdvojnásobil a přibylo také obětí min a dalších výbušných zařízení.
Vedle bezpečnosti bude muset nová vláda řešit i stav veřejných financí, chudobu a sociální nerovnost. Volby tak mohou rozhodnout nejen o dalším směřování Kolumbie, ale i o tom, zda země naváže na reformní kurz posledních let, nebo se vrátí k tradičnější politice zaměřené především na bezpečnost a ekonomický růst.
