Tvůrci politik Evropské centrální banky (ECB) čelí dilematu – zvyšovat úrokové sazby pod hrozbou recese, nebo je nechat stabilní a riskovat nekontrolovaný růst inflace. Nakonec možná nebude třeba rychle měnit měnovou politiku díky očekáváním na trzích, tvrdí televize CNBC. Server Cyprus Mail upozornil na zprávu ECB, kde banka varuje před finanční zranitelností eurozóny.
Válka na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení ropy, zemního plynu a dalších komodit, což se začíná propisovat do cen základního zboží a služeb v eurozóně. Inflace v bloku v dubnu vyskočila na 3 procenta.
V prvním čtvrtletí eurozóna vykázala ekonomický růst o 0,1 procenta. Zrychlující inflace a pomalý růst hrubého domácího produktu (HDP) staví ECB do těžké situace. Banka se ocitá pod tlakem a riskuje svou pověst.
Geopolitical shocks influence consumer expectations about inflation and growth.
— European Central Bank (@ecb) May 29, 2026
This ECB Blog post shows how the wars in Ukraine and Iran affect households’ economic beliefs, and how past experiences amplify reactions to subsequent geopolitical conflicts https://t.co/duHUxQwgqo pic.twitter.com/3oBqU2mYyH
„ECB se potýká s odkazem dřívějších politických chyb, kdy úrokové sazby držela příliš nízko, a to příliš dlouho po pandemii,“ uvedl Filippo Alloatti, vedoucí oddělení financí pro úvěry ve společnosti Federated Hermes.
„V důsledku toho je centrální banka pod rostoucím tlakem, aby rozhodně reagovala na inflační tlaky a sekundární efekty. Prvořadým se stalo ukotvení inflačních očekávání, což naznačuje potřebu zvýšit sazbu o 25 bazických bodů již v červnu,“ dodal.
„Jakýmkoli váháním banka riskuje podkopání důvěry ve své schopnosti udržovat cenovou stabilitu, která by se po její ztrátě jen těžko obnovovala. ECB musí vyvažovat rizika růstu s inflačními tlaky a zároveň posílit svůj závazek k finanční a měnové stabilitě v nejistém globálním prostředí,“ pokračoval Hermes.
Očekávání trhu
Trhy s pravděpodobností 91 procent očekávají zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů po zasedání banky 11. června. Pravděpodobnost dalšího zvýšení koncem letošního roku činí 50 procent.
ECB ale nakonec možná nebude muset měnovou politiku zpřísňovat tak rychle díky očekáváním na trhu.
Analytici Goldman Sachs upozorňují, že část práce za ECB již odvádějí finanční trhy. Investoři očekávají růst sazeb, což nutí banky zpřísňovat úvěrové podmínky a přispívat k ochlazení ekonomiky ještě před samotným rozhodnutím centrální banky.
„Přísnější politika už probíhá,“ vyjádřil se k tomu evropský ekonom Goldman Sachs Alexandre Stott s tím, že zpřísňování bude pokračovat.
ECB ve středu varovala před finanční křehkostí eurozóny. V této souvislosti zmiňuje geopolitický tlak a narušení energetického trhu. Konečná závažnost dopadů a jejich trvání přitom označila za „nejisté“.
„Současný šok v dodávkách energií představuje riziko růstu inflace a riziko poklesu hospodářského růstu,“ uvedl viceprezident ECB Luis de Guindos.
