Čína dnes obvinila Filipíny, že si hrají s ohněm. Učinila to kvůli prohlášení filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího, podle něhož by byl souostrovní stát vtažen do jakéhokoli konfliktu Číny a Spojených států o Tchaj-wan. Marcos to zdůvodnil přítomností Filipínců na ostrově a nutností spoluobčany zachránit. Uvedla to agentura Reuters, podle níž Marcos tyto poznámky učinil ve středu na státní návštěvě Indie.
„Pokud dojde k plnohodnotné válce, budeme do ní vtaženi. Na Tchaj-wanu je mnoho filipínských občanů, a to by hned představovalo humanitární problém. Museli bychom tam jít, najít cestu, jak se tam dostat, i způsob, jak přivést naše občany domů,“ citoval Reuters Marcosova slova.
China warns Philippines to stop ‘playing with fire’ over President Ferdinand Marcos Jr's Taiwan remarks amid rising tensions https://t.co/OIzHwTPtEY pic.twitter.com/UsoS8HPYGl
— Al Jazeera English (@AJEnglish) August 8, 2025
Čínské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení odmítlo, aby jakákoliv země pod záminkou geografické blízkosti nebo přítomnosti jejích občanů v zahraničí zasahovala do vnitřních záležitostí jiných států. Takové argumenty podle něj porušují mezinárodní právo a chartu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož jsou Filipíny součástí, a podkopávají regionální mír, stabilitu a zájmy Filipínců.
„Vyzýváme Filipíny, aby se upřímně držely principu jedné Číny a nezahrávaly si s ohněm v otázkách, které se týkají jejích klíčových zájmů,“ dodal resort. Filipínská ambasáda v Pekingu na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagovala.
Když Čína na začátku dubna prováděla rozsáhlé manévry kolem Tchaj-wanu, šéf filipínské armády prohlásil, že jeho země by se při možném útoku na ostrov „nevyhnutelně zapojila“. V této souvislosti přikázal armádě, aby začala plánovat operace pro případ invaze na Tchaj-wan, kvůli čemuž čínské ministerstvo zahraničí Filipíny upozornilo, že kdo si hraje s ohněm, ten se také spálí.
Peking považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Čína označuje za separatistu, nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Číně opakovaně nabídl jednání, která je ale odmítla. Peking také v posledních letech zvyšuje vojenský tlak na ostrov, včetně téměř každodenních přeletů stíhaček v okolí ostrova.
