Jaro v Indii tradičně hýří barvami, hudbou a tancem. Vesnice ožívají slavnostmi spojenými se sklizní. Letos se ale do radosti míchá nejistota. Počasí se mění a zemědělci to cítí na vlastní kůži.
V Paňdžábu vrcholí svátek Vaisakhi. Připomíná úspěšné dozrání zimní pšenice i dalších plodin. Farmáři se scházejí, modlí se a slaví konec jedné sezóny. „Když je úroda připravená ke sklizni, všichni farmáři se sejdou a slaví,“ popisuje Ashwani Ghudda.
“It is not the rain that causes so much damage, but the hail,” said Charanpreet Singh, a farmer and the district coordinator of Bharat Kisan Union. “With hail, nothing is left of the crop. It is not even worth giving it to cattle.”https://t.co/Xj3Kh0kTHO
— Scroll.in (@scroll_in) April 21, 2026
Report by Vaishnavi…
Tradice pevně spojené s přírodou
Paňdžáb patří mezi klíčové zemědělské oblasti Indie. Produkuje zhruba desetinu pšenice a patnáct procent rýže. Zemědělství tu formovalo kulturu po generace. „Spousta folkloru a slavností z toho vyrostla,“ říká Harindar Grewal.
Podobný obraz nabízí Assam na východě země. Svátek Bohag Bihu zahajuje nový zemědělský cyklus. Lidé zpívají, tančí a pečují o dobytek. Rituály mají hluboké kořeny. Podle Chandana Sarma jde o kalendářní symbol ekologické obnovy, kde se propojuje zemědělství, sexualita i společenský život.
Tyto slavnosti ukazují silnou vazbu mezi lidmi a krajinou. Příroda určuje rytmus života. Jenže právě ten se začíná rozpadat.
Klima mění pravidla hry
Letos zasáhly úrodu extrémy počasí. V Assamu zničily záplavy a krupobití asi 20 tisíc akrů plodin. Od roku 2020 se škody vyšplhaly na 1,32 milionu akrů. V Paňdžábu poškodily nečekané deště a kroupy více než 135 tisíc akrů pšenice.
Zemědělci ztrácejí jistotu. Déšť nepřichází v zimě, kdy by pomohl růstu. Naopak dorazí ve chvíli zrání. „Přináší to spoustu trápení,“ říká Grewal. Počasí je méně předvídatelné a riziko roste.
Problémy ale nejsou jen klimatické. V Paňdžábu dlouhodobě vyčerpává půdu střídání pšenice a rýže. Nadměrné čerpání vody situaci zhoršuje. „Paňdžáb nikdy nebyl přirozenou oblastí pro pěstování rýže,“ upozorňuje Grewal.
Assam čelí opačnému extrému. Patří k nejdeštivějším regionům, ale srážky jsou čím dál prudší a nepravidelné. Teploty rostou a zemědělci hledají nové cesty.
Hledání řešení a nejistá budoucnost
Někteří farmáři mění odrůdy plodin a zlepšují zavlažování. Přesto narážejí na limity. Chybí finance, půda i dostatečná podpora státu. Adaptace postupuje pomalu.
Úřady reagují. V Assamu a Paňdžábu uvolnily stovky milionů dolarů na pomoc po katastrofách. Experti ale volají po systémových změnách. Pomoci by mohly lepší podmínky na trzích nebo přístřešky pro skladování úrody.
Dlouhodobě se mluví o diverzifikaci. Méně rýže, více různorodých plodin, lesnictví či skleníkové pěstování. „Zemědělci v Paňdžábu jsou podnikaví,“ říká Grewal. Teď je potřeba silný záměr.
Navzdory tlaku klima slavnosti pokračují. Jejich role se ale mění. Bohag Bihu už není jen zemědělský rituál. „Funguje spíš jako kulturní rámec,“ vysvětluje Sarma. Tradice tak drží kontinuitu i ve světě, kde se pravidla rychle mění.


