ZprávyV Německu obvinili sedmadvacet radikálů z plánování násilného převratu

V Německu obvinili sedmadvacet radikálů z plánování násilného převratu

Německá prokuratura obvinila 27 podezřelých krajně pravicových extremistů z plánování násilného převratu a svržení vlády. Informuje o tom Deutsche Welle, BBC a další servery.

Poprvé po sérii loňských razií vznesli v úterý federální prokurátoři v Německu obvinění ze spiknutí za účelem státního převratu. Podle Deutsche Welle jej zosnovali členové radikálního hnutí Reichsbürger, neboli Občané říše.

Úřady v západním městě Karlsruhe uvedly, že obvinily 26 podezřelých členů teroristické organizace a jednu ruskou státní příslušnici, která tuto organizaci podporovala. Součástí obvinění, uvedených na internetových stránkách prokuratury, byla příprava činu vlastizrady.

Obvinění jsou silně podezřelí z členství v teroristické organizaci a také z přípravy vlastizrady,“ uvedla prokuratura v prohlášení.

V prosinci loňského roku policie v několika německých spolkových zemích zatkla 25 podezřelých při první z řady razií. Podle prokurátorů se okruh podezřelých stále rozšiřuje, přičemž řada z nich je již ve vazbě.

Mezi obviněnými je nyní Birgit Malsack-Winkemannová, bývalá poslankyně německého parlamentu za populistické hnutí Alternativa pro Německo (AfD).

Obviněn byl také podnikatel a aristokrat Heinrich XIII. princ Reuss, který měl být vůdcem skupiny.

Rozdělili si ministerská křesla

Plány na převrat se dle médií vyvinuly do té míry, že si spiklenci už rozdělovali vládní posty. Do čela ministerstva spravedlnosti byl určen Malsack Winkemann, v době zatčení úřadující berlínský soudce. Reuss se měl stát hlavou německého státu.

Obvinění, mezi nimiž byl i bývalý voják speciálních jednotek, chtěli podle prokuratury svrhnout německé politické uspořádání. Byli i smířeni s tím, že to bude znamenat násilí a možné oběti na životech.

Podle prokuratury skupina navázala kontakty s ruskými představiteli, kteří usilovali o nastolení nového pořádku v Německu po svržení berlínské vlády. Začali také shromažďovat zásoby zbraní.

Prokurátoři uvedli, že podezřelí plánovali po celém Německu zřídit 280 ozbrojených jednotek, které by měly za úkol „zatýkat a popravovat“ lidi po převratu. Plánovali ozbrojeni vniknout do budovy Říšského sněmu v Berlíně a zatknout členy Bundestagu.

Podle BBC si skupina vypracovala seznamy nepřátel. Její členové museli podepsat prohlášení o mlčenlivosti, kdyby jej porušili, čekala by je poprava.

Skupina provedla řadu konkrétních příprav na převrat a následné zajištění moci. „Rada“ měla sloužit jako ústřední orgán přechodné správy, podobně jako kabinet regulérní vlády. Jejím úkolem bylo vyjednávat se spojeneckými vítěznými mocnostmi druhé světové války o novém státním uspořádání v Německu.

Ve spolkových zemích Sasko, Durynsko a Bádensko-Württembersko již probíhaly konkrétní přípravy.

Současné Německo neuznávali

Prokurátoři uvedli, že případy budou projednávány u vyšších zemských soudů ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově a Stuttgartu. Významnější případy by měly být projednávány ve Frankfurtu.

Členové hnutí věří hluboce státním konspiračním teoriím, které popírají existenci Spolkové republiky Německo po druhé světové válce a odmítají autoritu německé vlády. Tvrdí, že hranice německé říše z roku 1937 stále existují.

Přesvědčily je proto různé konspirační mýty, například že Německu v současnosti vládnou příslušníci tzv. deep state. To je vágní označení pro nevolené mocenské struktury, které podle konspiračních teoretiků tahají v pozadí za nitky. Do tohoto imaginárního spolku údajně patří vlády, zpravodajské služby a armády různých států, včetně Ruské federace a USA.

Členové věřili, že budou osvobozeni tajnou aliancí, která s nimi bude spolupracovat a dá jim signál ke „dni X“, kdy bude zahájen převrat.

Doporučujeme

Útočník na Židy v Londýně byl evidován v protiteroristickém programu, potvrdila policie

Muž podezřelý z antisemitského teroristického útoku v severním Londýně byl již dříve evidován v britském protiteroristickém programu Prevent. Potvrdila to britská policie.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

Ukrajina požádá USA o podrobnosti ohledně ruského návrhu příměří

Ukrajina požádá tým amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyjasnění podrobností ohledně ruského návrhu krátkodobého příměří. V příspěvku na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po telefonátech mezi americkým a ruským prezidentem zůstává mnoho otázek nezodpovězených, řekla dnes podle agentury Reuters šéfka diplomacie EU Kaja Kallas.

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Fed nechal sazby beze změny. Je nejrozpolcenější od roku 1992

Americký Federální rezervní systém (Fed) je nejrozpolcenější od roku 1992. Rada guvernérů většinově hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, čtyři její členové ale z různých důvodů hlasovali proti. Zatímco trh práce zůstává stabilní, obavy vzbuzuje rostoucí inflace kvůli válce v Íránu.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku.

Ruské drony zasáhly v noci na dnešek ukrajinskou Oděsu, zranily 18 lidí

Nejméně 18 zraněných si v noci na dnešek vyžádal útok ruských dronů na jihoukrajinské město Oděsa. Útok poškodil obytné budovy, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele. Byl to druhý ruský útok na Oděsu za tento týden.

Republikáni překreslují volební mapy. Ve hře jsou výsledky voleb

Republikáni se usilovně snaží překreslit mapy volebních obvodů ve svůj prospěch. Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, které se uskuteční letos v listopadu, a Nejvyšší soud zrušil v Louisianě klíčové ustanovení zákona o volebních právech.

Izrael u Řecka zasáhl proti flotile plující do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než 20 lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.

Indické svátky sklizně čelí tlaku klimatu

Jaro v Indii tradičně hýří barvami, hudbou a tancem. Vesnice ožívají slavnostmi spojenými se sklizní. Letos se ale do radosti míchá nejistota. Počasí se mění a zemědělci to cítí na vlastní kůži.

Cena ropy vyskočila nejvýš od roku 2022

Cena ropy prudce roste a světové trhy začínají naplno počítat s tím, že konflikt kolem Íránu jen tak neskončí. Severomořská ropa Brent se dostala nad 122 dolarů za barel, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2022. Důvodem je patová situace mezi Spojenými státy a Íránem a téměř uzavřený Hormuzský průliv, kterým běžně proudí významná část světové ropy.

Muž s nožem útočil v Londýně na členy židovské komunity, dva zranil

Útočník v severním Londýně pobodal dva členy židovské komunity, policie jej zadržela. Incident přišel po sérii žhářských útoků na židovské objekty v této oblasti.

Trump tlačí na Írán kvůli dohodě, zvažuje další možnosti

Americký prezident Donald Trump zvažuje další postup v oblasti Hormuzského průlivu, přičemž vyzval Írán k uzavření dohody. Pokračující blokáda ochromuje globální obchodní trasy i energetické trhy už dva měsíce.

Spojené arabské emiráty opouštějí ropný kartel OPEC

Spojené arabské emiráty po téměř šedesáti letech opouštějí OPEC. Rozhodnutí má začít platit 1. května a znamená citelnou ránu pro organizaci, která se dlouhodobě snaží ovlivňovat světové ceny ropy pomocí těžebních limitů. SAE byly jedním z jejích největších producentů.

KOMENTÁŘ: Rozpadá se ropný kartel? Takto trh ovlivní, že Emiráty opouštějí OPEC

Spojené arabské emiráty už v pátek oficiálně vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Překvapivé rozhodnutí může vést k větším cenovým výkyvům komodity a také ke snížení vlivu celé organizace. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama