Věda a TechnikaStačilo málo a dnes tady nejsme. Před 900 tisíci lety žilo na...

Stačilo málo a dnes tady nejsme. Před 900 tisíci lety žilo na planetě jen přes tisíc lidí, ukázala studie

Dnes bychom tu klidně nemuseli být. Za svou existenci vděčíme odolnosti našich předků, kteří dokázali v minimálním počtu odolat tvrdým klimatickým podmínkám. Podle nové studie, na kterou upozornil The Guardian, prošli populačním „úzkým hrdlem“. Dle vědců mohlo jít o událost, která vedla k diverzifikaci této skupiny na denisovany a Homo sapiens.

Nová studie amerických vědců ukázala, na jak křehkých základech je lidská civilizace postavena. Před tisíci a tisíci let stačilo málo a žádná neexistovala. Ve vývoji moderního člověka máme pořád značné mezery kvůli nedostatku fosilií z doby před 300 tisíci lety a starší.

Tehdy se vyvinuli moderní lidé v Africe a změnili svět, do něhož expandovali. Vědci chtěli pochopit období blízké jejich vývoji. Použili proto nový nástroj k analýze genomu více než 3 150 současně žijících lidí z deseti afrických a čtyřiceti neafrických populací.

Tento analytický nástroj svede odvodit velikost populace předků lidí na základě rozmanitosti genetických sekvencí u potomků, píše list The Guardian. Výsledky ukázaly významný úbytek počtu jedinců v populaci před 813 tisíci až 930 tisíci lety.

Počet rozmnožujících se předků moderních lidí klesl v období středního pleistocénu o 98,7 procenta na úroveň téměř 1 300 jedinců. Populace našich předků přežila v tomto počtu více než 100 tisíc let, vyplynulo z výsledků publikovaných v časopise Science.

„Tímto úzkým populačním hrdlem ve starší době kamenné lze vysvětlit mezeru v afrických a eurasijských fosilních záznamech. Shoduje se to s tímto navrhovaným časovým obdobím významné ztráty fosilních důkazů,“ uvedl antropolog Giorgio Manzi.

Boj o přežití, který vše změnil

„Naši předkové procházeli úzkým populačním hrdlem po opravdu dlouhou dobu. Je zřejmé, že čelili vysokému riziku vyhynutí,“ dodal podle webu ScienceAlert spoluautor studie Wangj Hu z Icahnovy lékařské fakulty v New Yorku.

Podle studie se tento populační úpadek shoduje s výrazným ochlazením klimatu. Prudce klesly povrchové teploty oceánů, vznikly ledovce a Afriku i Eurasii zasáhla velká sucha. Jak to tuto skupinu našich předků ovlivnilo jasné není.

Společný předek moderních lidí, tedy Homo sapiens a denisovanů, žil před 765 tisíci až 550 tisíci lety, tedy krátce poté, co lidé prošli tímto úzkým populačním hrdlem. Vědci spekulují, že právě tento boj o přežití mohl vést ke vzniku našeho posledního předka.

Chris Stringer, paleoantropolog z Přírodovědného muzea v Londýně uvedl, že tato malá skupina se mohla rozdělit do více útvarů, které se od sebe natolik odlišily, že daly vzniknout odděleným populacím denisovanů a Homo sapiens.

Kromě toho ScienceAlert připomněl sloučení dvou chromozomů před 900 tisíci až 740 tisíci lety, které tvoří u moderních lidí chromozom 2. Podle Stringer se to shoduje s „blízkým vyhynutím“ a úbytek v populaci může mít se změnou v lidském genomu souvislost.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama