-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyŘímská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Až donedávna zůstaly předměty netknuté a díky písku se uchovaly v mimořádně dobrém stavu. A to jen dva metry pod břichy nespočetných turistů, kteří se koupají u nejnavštěvovanějších pláží Baleárských ostrovů. Napsal to list The Guardian.

Obchodní loď byla na cestě ze Španělska do Itálie a vrak teď začíná vydávat své poklady. Na jejich vyzvednutí dohlíží místní úřady a odborníci ze tří španělských univerzit – té na Baleárách, v Barceloně a v Cádizu. Zatím vyzvedli 300 amfor a další předměty, které mají nedozírnou cenu, neboť poskytují informaci o životě ve Středomoří ve 4. století a také o posádkách lodí té doby.

Kromě hliněných nádob s dochovanými popisky obsahu se našla i kožená bota, sandál, hrnec na vaření, olejová lampa a tesařský vrták, jichž se v tomto regionu a z této doby našly dosud jen tři.

Loď dlouhá 12 metrů a široká pět až šest metrů se poprvé ukázala za letní bouře před třemi lety. Potvrdily se tím předchozí neověřené zprávy potápěčů o vraku. Úřady na Mallorce začaly jednat a po první prohlídce daly dohromady tým archeologů a odborníků na průzkum moří, takže vznikl tříletý projekt s názvem Arqueomallornauta. Jeho cílem je zachovat loď i její náklad.

„Nejde tady jen o Mallorku, ale o celé západní Středomoří. Vraků s takto zachovaným nákladem existuje velmi málo,“ řekl Jaume Cardell, který vede oddělení archeologie v radě Mallorky.

Experti se teď snaží zjistit, jak dostat bez poškození nahoru náklad vraku ležícího jen 50 metrů od pláže. Od loňského listopadu do února se u něj už pracovalo, a ti, kdo byli u toho, zůstávají nad nálezy v úžasu. „Je to tak dobře zachované, že jsme našli i kusy látek, sandál a kožený střevíc. Nejvíc překvapivá je zachovalost dřeva i trupu lodi. Můžete si na ně zaťukat, jako by bylo čerstvé,“ řekl archeolog z univerzity v Barceloně Miguel Ángel Cau.

Z rozboru minerálů v hlíně z amfor se soudí, že loď vyplula z oblasti Cartageny. Nález má význam i pro obor stavby starých lodí, protože jen málo z nich se našlo v tak dobrém stavu, uvedl Darío Bernal-Casasola z univerzity v Cádizu. „Ve Španělsku nemáme celá římská plavidla,“ sdělil. Za mimořádné je podle něj třeba považovat i to, že se našly celé amfory i s obsahem. „A to vše máte jen ve dvoumetrové hloubce, kde plavou miliony lidí,“ řekl.

Historik z univerzity na Baleárách Enrique García Riaza z nálezu vyvozuje význam Baleárských ostrovů v době Říma. „Ostrovy nebyly odříznuty, naopak – byly základním místem zastávek na trasách z Iberského poloostrova na Apeninský poloostrov. V římském období měla města na Baleárách politickou elitu spojenou s městy na středomořském pobřeží, jako je Cartagena a Tarragona,“ sdělil Riaza.

Nenašly se žádné lidské ostatky, pouze předměty, což může znamenat, že se posádce podařilo dostat se na břeh, anebo že ji z vraku smetly vlny. To, co za sebou nechala, je ale fascinující.

Například olejová lampa s pohanským symbolem bohyně Diany, a zároveň křesťanské značky na některých amforách. „Námořníci byli asi pohané, ale část zboží, které přepravovali, nese křesťanské symboly. S interpretací je třeba být opatrný, náklad mohl pocházet od církevní instituce, ale je tady důkaz o společné existenci pohanství a křesťanství,“ řekl Cau.

Něco to prozrazuje podle něj také o posádce. „Mohli říci ‚podívej, já jsem námořník a věřím v to, v co věřím, ale jestli chceš, abych vzal křesťanský náklad, nevadí mi to, pokud dostanu dobře zaplaceno‘,“ představuje si situaci před 1700 lety Cau.

Cardell řekl, že cílem je vyzvednout loď a dobře ji ošetřit. „Je třeba ji vystavit, aby ji mohla spatřit veřejnost. Nakonec my, archeologové, pracujeme pro všechny, nejen pro odborníky,“ řekl.

Od chvíle, kdy se nákladu dotkly po staletích znovu lidské ruce, nepřestávají být archeologové nadšeni. „Je to jeden z těch nálezů, kdy se nemůžete přestat smát, protože tomu nedokážete uvěřit. Stane se to jednou za profesní život. Nic podobného už nenajdeme, je to opravdu mimořádné,“ řekl Cau.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama