ZprávyŘímská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Až donedávna zůstaly předměty netknuté a díky písku se uchovaly v mimořádně dobrém stavu. A to jen dva metry pod břichy nespočetných turistů, kteří se koupají u nejnavštěvovanějších pláží Baleárských ostrovů. Napsal to list The Guardian.

Obchodní loď byla na cestě ze Španělska do Itálie a vrak teď začíná vydávat své poklady. Na jejich vyzvednutí dohlíží místní úřady a odborníci ze tří španělských univerzit – té na Baleárách, v Barceloně a v Cádizu. Zatím vyzvedli 300 amfor a další předměty, které mají nedozírnou cenu, neboť poskytují informaci o životě ve Středomoří ve 4. století a také o posádkách lodí té doby.

Kromě hliněných nádob s dochovanými popisky obsahu se našla i kožená bota, sandál, hrnec na vaření, olejová lampa a tesařský vrták, jichž se v tomto regionu a z této doby našly dosud jen tři.

Loď dlouhá 12 metrů a široká pět až šest metrů se poprvé ukázala za letní bouře před třemi lety. Potvrdily se tím předchozí neověřené zprávy potápěčů o vraku. Úřady na Mallorce začaly jednat a po první prohlídce daly dohromady tým archeologů a odborníků na průzkum moří, takže vznikl tříletý projekt s názvem Arqueomallornauta. Jeho cílem je zachovat loď i její náklad.

„Nejde tady jen o Mallorku, ale o celé západní Středomoří. Vraků s takto zachovaným nákladem existuje velmi málo,“ řekl Jaume Cardell, který vede oddělení archeologie v radě Mallorky.

Experti se teď snaží zjistit, jak dostat bez poškození nahoru náklad vraku ležícího jen 50 metrů od pláže. Od loňského listopadu do února se u něj už pracovalo, a ti, kdo byli u toho, zůstávají nad nálezy v úžasu. „Je to tak dobře zachované, že jsme našli i kusy látek, sandál a kožený střevíc. Nejvíc překvapivá je zachovalost dřeva i trupu lodi. Můžete si na ně zaťukat, jako by bylo čerstvé,“ řekl archeolog z univerzity v Barceloně Miguel Ángel Cau.

Z rozboru minerálů v hlíně z amfor se soudí, že loď vyplula z oblasti Cartageny. Nález má význam i pro obor stavby starých lodí, protože jen málo z nich se našlo v tak dobrém stavu, uvedl Darío Bernal-Casasola z univerzity v Cádizu. „Ve Španělsku nemáme celá římská plavidla,“ sdělil. Za mimořádné je podle něj třeba považovat i to, že se našly celé amfory i s obsahem. „A to vše máte jen ve dvoumetrové hloubce, kde plavou miliony lidí,“ řekl.

Historik z univerzity na Baleárách Enrique García Riaza z nálezu vyvozuje význam Baleárských ostrovů v době Říma. „Ostrovy nebyly odříznuty, naopak – byly základním místem zastávek na trasách z Iberského poloostrova na Apeninský poloostrov. V římském období měla města na Baleárách politickou elitu spojenou s městy na středomořském pobřeží, jako je Cartagena a Tarragona,“ sdělil Riaza.

Nenašly se žádné lidské ostatky, pouze předměty, což může znamenat, že se posádce podařilo dostat se na břeh, anebo že ji z vraku smetly vlny. To, co za sebou nechala, je ale fascinující.

Například olejová lampa s pohanským symbolem bohyně Diany, a zároveň křesťanské značky na některých amforách. „Námořníci byli asi pohané, ale část zboží, které přepravovali, nese křesťanské symboly. S interpretací je třeba být opatrný, náklad mohl pocházet od církevní instituce, ale je tady důkaz o společné existenci pohanství a křesťanství,“ řekl Cau.

Něco to prozrazuje podle něj také o posádce. „Mohli říci ‚podívej, já jsem námořník a věřím v to, v co věřím, ale jestli chceš, abych vzal křesťanský náklad, nevadí mi to, pokud dostanu dobře zaplaceno‘,“ představuje si situaci před 1700 lety Cau.

Cardell řekl, že cílem je vyzvednout loď a dobře ji ošetřit. „Je třeba ji vystavit, aby ji mohla spatřit veřejnost. Nakonec my, archeologové, pracujeme pro všechny, nejen pro odborníky,“ řekl.

Od chvíle, kdy se nákladu dotkly po staletích znovu lidské ruce, nepřestávají být archeologové nadšeni. „Je to jeden z těch nálezů, kdy se nemůžete přestat smát, protože tomu nedokážete uvěřit. Stane se to jednou za profesní život. Nic podobného už nenajdeme, je to opravdu mimořádné,“ řekl Cau.

Doporučujeme

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.

Hasiči u elektrárny v Černobylu bojují s rozsáhlým lesním požárem

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení banky v Sinzigu na západě Německa

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení pobočky banky Volksbank ve městě Sinzig ve spolkové zemi Porýní-Falc na západě Německa. Na místě zasahuje velký počet bezpečnostních složek, píše agentura DPA s odvoláním na policii. Ta se domnívá, že mezi rukojmími nejsou klienti banky. Nic podle policie nenaznačuje, že jsou na místě mrtví či zranění. Jedním ze zajatých je řidič vozidla, které převáželo peníze.

V Realu Madrid vypukl konflikt mezi Valverdem a Tchouaménim

Atmosféra v Realu Madrid houstne. Podle informací ze Španělska se během posledních dnů dostali do ostrého konfliktu Federico Valverde a Aurélien Tchouaméni. Napětí mělo vyvrcholit dvěma potyčkami na tréninku, po kterých skončil uruguayský záložník v nemocnici s poraněním hlavy. Klub už zahájil disciplinární řízení a situaci řeší interně.

Rusko podle Kyjeva útočilo na frontě, Moskva ohlásila stovky ukrajinských dronů

Rusko v noci útočilo na ukrajinské pozice na frontě a vyslalo nad Ukrajinu drony, napsal dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něj zasáhly mimo jiné ropné zařízení v ruské Jaroslavli. Obě země se navzájem obviňují z porušení příměří, které Moskva jednostranně vyhlásila v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Rusko ohlásilo stovky sestřelených ukrajinských dronů, Kyjev podle něj útočil na vojenské i civilní cíle.

Tři turisté zahynuli a po deseti se pátrá po výbuchu sopky ve východní Indonésii

Tři turisté zahynuli a po dalších deseti se dále pátrá po dnešním výbuchu sopky na ostrově Halmanera ve východní Indonésii. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na policii. Záchranáři původně uváděli, že hledají 20 pohřešovaných turistů, z nichž devět je singapurské národnosti. Oblak dýmu po ranní erupci vulkánu stoupá kilometry vysoko.

WHO: Letuška hospitalizovaná v Amsterdamu měla negativní test na hantavirus

V Amsterodamu hospitalizovaná letuška, která vykazovala možné příznaky nákazy hantavirem, na něj měla negativní test, oznámila dnes podle tiskových agentur Světová zdravotnická organizace (WHO). Nizozemka zaměstnaná u letecké společnosti KLM přišla do kontaktu s infikovanou 69letou ženou z výletní lodi MV Hondius, na níž nákaza v Atlantickém oceánu vypukla. Nakažená žena, rovněž Nizozemka, později zemřela v johannesburské nemocnici. Na nákazu dosud zemřeli tři cestující výletní lodi.

Soud rozhodl, že Trumpova nejnovější cla jsou nezákonná, částečně je zablokoval

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru americkým prezidentem Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.

Trump dal EU ultimátum, aby schválila obchodní dohodu s USA

Donald Trump pohrozil Evropské unii výrazným zvýšením cel, pokud do začátku července nesplní podmínky obchodní dohody se Spojenými státy. Nový termín stanovil na 4. července, tedy den amerického státního svátku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama