1.2 C
Czech
Úterý 27. ledna 2026
ZprávyŘímská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Až donedávna zůstaly předměty netknuté a díky písku se uchovaly v mimořádně dobrém stavu. A to jen dva metry pod břichy nespočetných turistů, kteří se koupají u nejnavštěvovanějších pláží Baleárských ostrovů. Napsal to list The Guardian.

Obchodní loď byla na cestě ze Španělska do Itálie a vrak teď začíná vydávat své poklady. Na jejich vyzvednutí dohlíží místní úřady a odborníci ze tří španělských univerzit – té na Baleárách, v Barceloně a v Cádizu. Zatím vyzvedli 300 amfor a další předměty, které mají nedozírnou cenu, neboť poskytují informaci o životě ve Středomoří ve 4. století a také o posádkách lodí té doby.

Kromě hliněných nádob s dochovanými popisky obsahu se našla i kožená bota, sandál, hrnec na vaření, olejová lampa a tesařský vrták, jichž se v tomto regionu a z této doby našly dosud jen tři.

Loď dlouhá 12 metrů a široká pět až šest metrů se poprvé ukázala za letní bouře před třemi lety. Potvrdily se tím předchozí neověřené zprávy potápěčů o vraku. Úřady na Mallorce začaly jednat a po první prohlídce daly dohromady tým archeologů a odborníků na průzkum moří, takže vznikl tříletý projekt s názvem Arqueomallornauta. Jeho cílem je zachovat loď i její náklad.

„Nejde tady jen o Mallorku, ale o celé západní Středomoří. Vraků s takto zachovaným nákladem existuje velmi málo,“ řekl Jaume Cardell, který vede oddělení archeologie v radě Mallorky.

Experti se teď snaží zjistit, jak dostat bez poškození nahoru náklad vraku ležícího jen 50 metrů od pláže. Od loňského listopadu do února se u něj už pracovalo, a ti, kdo byli u toho, zůstávají nad nálezy v úžasu. „Je to tak dobře zachované, že jsme našli i kusy látek, sandál a kožený střevíc. Nejvíc překvapivá je zachovalost dřeva i trupu lodi. Můžete si na ně zaťukat, jako by bylo čerstvé,“ řekl archeolog z univerzity v Barceloně Miguel Ángel Cau.

Z rozboru minerálů v hlíně z amfor se soudí, že loď vyplula z oblasti Cartageny. Nález má význam i pro obor stavby starých lodí, protože jen málo z nich se našlo v tak dobrém stavu, uvedl Darío Bernal-Casasola z univerzity v Cádizu. „Ve Španělsku nemáme celá římská plavidla,“ sdělil. Za mimořádné je podle něj třeba považovat i to, že se našly celé amfory i s obsahem. „A to vše máte jen ve dvoumetrové hloubce, kde plavou miliony lidí,“ řekl.

Historik z univerzity na Baleárách Enrique García Riaza z nálezu vyvozuje význam Baleárských ostrovů v době Říma. „Ostrovy nebyly odříznuty, naopak – byly základním místem zastávek na trasách z Iberského poloostrova na Apeninský poloostrov. V římském období měla města na Baleárách politickou elitu spojenou s městy na středomořském pobřeží, jako je Cartagena a Tarragona,“ sdělil Riaza.

Nenašly se žádné lidské ostatky, pouze předměty, což může znamenat, že se posádce podařilo dostat se na břeh, anebo že ji z vraku smetly vlny. To, co za sebou nechala, je ale fascinující.

Například olejová lampa s pohanským symbolem bohyně Diany, a zároveň křesťanské značky na některých amforách. „Námořníci byli asi pohané, ale část zboží, které přepravovali, nese křesťanské symboly. S interpretací je třeba být opatrný, náklad mohl pocházet od církevní instituce, ale je tady důkaz o společné existenci pohanství a křesťanství,“ řekl Cau.

Něco to prozrazuje podle něj také o posádce. „Mohli říci ‚podívej, já jsem námořník a věřím v to, v co věřím, ale jestli chceš, abych vzal křesťanský náklad, nevadí mi to, pokud dostanu dobře zaplaceno‘,“ představuje si situaci před 1700 lety Cau.

Cardell řekl, že cílem je vyzvednout loď a dobře ji ošetřit. „Je třeba ji vystavit, aby ji mohla spatřit veřejnost. Nakonec my, archeologové, pracujeme pro všechny, nejen pro odborníky,“ řekl.

Od chvíle, kdy se nákladu dotkly po staletích znovu lidské ruce, nepřestávají být archeologové nadšeni. „Je to jeden z těch nálezů, kdy se nemůžete přestat smát, protože tomu nedokážete uvěřit. Stane se to jednou za profesní život. Nic podobného už nenajdeme, je to opravdu mimořádné,“ řekl Cau.

Reklama

Doporučujeme

Rusko zaútočilo na infrastrukturu ve Lvovské oblasti, nikdo nebyl zraněn

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na zařízení infrastruktury ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. Na síti Telegram o tom informoval šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj, který neupřesnil, o jaké zařízení se jedná. Podle prvních informací nebyl při útoku nikdo zraněn, dodal Kozyckyj s tím, že na místě zasahují všechny relevantní služby, napsala agentura Reuters.

Británie chystá zahrady na budoucí nedostatek vody

Britská Royal Horticultural Society (RHS) mění přístup k vodě. Po extrémním roce investuje hlavně do jejího zachytávání a ukládání. Organizace zároveň vyzývá miliony zahrádkářů, aby se připravili na sušší budoucnost.

Portugalská policie zabavila rekordních 9 tun kokainu z „narko-ponorky“ u Azor

Portugalská policie popisuje zásah jako největší záchyt kokainu v historii země. Úřady zastavily poloponorné plavidlo u Azor a z moře vytáhly balíky drogy v celkovém objemu zhruba devíti tun. Podle vyšetřovatelů mohl náklad vynést organizovaným skupinám stovky milionů eur.

Bovino byl odvolán z funkce velitele americké pohraniční stráže, vláda to popírá

Greg Bovino byl v pondělí odvolán z funkce velitele v terénu americké pohraniční stráže a odvelen do Kalifornie, kde by měl brzy odejít do důchodu. S odvoláním na server Atlantic, zástupce ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) a dva další zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Jde o reakci na sobotní zastřelení 37letého zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu příslušníkem federálního Úřadu pro imigraci a cla (ICE), o němž Bovino šířil sporná tvrzení. DHS jeho odvolání podle agentury AFP popřelo.

Aktivisté hlásí přes 6 tisíc mrtvých při potlačování protestů v Íránu

Aktivisté tvrdí, že při zásahu proti celostátním protestům v Íránu zemřely tisíce lidí a další se stále pohřešují. Teherán uvádí výrazně nižší čísla. Do regionu mezitím dorazila americká letadlová loď a dvě Íránem podporované skupiny naznačily možnost nových útoků.

Francie varuje před krypto firmami bez licence. Regulátor jich řeší 90

Francouzský regulátor AMF upozornil, že před koncem přechodného období je ve Francii stále zhruba 90 krypto firem, které fungují bez potřebného povolení. Úřad tím znovu připomněl, že evropská regulace MiCA postupně utahuje podmínky pro burzy a další poskytovatele krypto služeb.

Schumacher už není upoután na lůžko, píše britský deník

Britský Daily Mail přišel s tvrzením, že Michael Schumacher už není jen trvale připoután na lůžko a může se s pomocí okolí pohybovat na vozíku. Rodina dlouhodobě drží jeho zdravotní stav pod pokličkou, takže jakákoli nová informace okamžitě vyvolá velký zájem i pochybnosti.

Izrael získal ostatky posledního rukojmího z Gazy

Izraelská armáda oznámila, že v Pásmu Gazy našla a získala ostatky posledního rukojmího, který tam zůstával. Jde o policistu Rana Gviliho, zabitého 7. října 2023, jehož tělo bylo od té doby drženo v Gaze. Návrat jeho ostatků má podle Izraele otevřít cestu k dalším krokům plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro poválečné uspořádání Pásma Gazy.

KOMENTÁŘ: Trump, cla a strach, který trvá. Proč zlato stojí tolik, kolik stojí?

Člověk by musel hodně pátrat v historii, aby našel etapu, ve které by se zlatu tak dařilo. Po bezprecedentních výkonech v minulém roce má drahý kov zjevně dost sil pro další růst. Katalyzátory tohoto růstu totiž nikam neodešly. Naopak jsou ještě silnější.

KOMENTÁŘ: Trump si dělá, co chce, a Putin to vidí. Útok na NATO je však nepravděpodobný

Zatímco válka na Ukrajině probíhá už čtyři roky, americký prezident Donald Trump nedokázal vyjednat slibovaný mír, a místo toho si dělá, co chce, bez ohledu na světový řád. Posílá tím jasný vzkaz Číně a Rusku. „Můžete si taky dělat, co chcete“. Evropští představitelé hovoří o existenční hrozbě pro Severoatlantickou alianci (NATO) a nebezpečí rozpadu světového řádu.

Zimní bouře v USA si vyžádala devět mrtvých, zrušeny byly tisíce letů

Devět mrtvých si vyžádala zimní bouře, která nyní sužuje značnou část Spojených států, informuje zpravodajský server NBC News. Zrušeno podle něj v neděli bylo ve Spojených státech přes 12.000 letů, dnes se očekává zrušení dalších více než 3500 leteckých spojení a zpoždění dalších 645. S výpadky elektřiny se stále potýká více než 820.000 odběratelů, z toho přes 250.000 v Tennessee, uvádí monitorovací server PowerOutage.us.

Indie sníží cla na automobily dovážené z EU

Vláda indického premiéra Naréndry Módího oznámila snížení cel na dovoz automobilů z Evropské unie (EU). Místo současných až 110 procent mají klesnout na 40 procent. Indický trh se tak otevírá zahraničnímu automobilovému průmyslu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama