ZprávyŘímská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Římská loď ztroskotaná před 1700 lety u Mallorky vydává poklady

Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Až donedávna zůstaly předměty netknuté a díky písku se uchovaly v mimořádně dobrém stavu. A to jen dva metry pod břichy nespočetných turistů, kteří se koupají u nejnavštěvovanějších pláží Baleárských ostrovů. Napsal to list The Guardian.

Obchodní loď byla na cestě ze Španělska do Itálie a vrak teď začíná vydávat své poklady. Na jejich vyzvednutí dohlíží místní úřady a odborníci ze tří španělských univerzit – té na Baleárách, v Barceloně a v Cádizu. Zatím vyzvedli 300 amfor a další předměty, které mají nedozírnou cenu, neboť poskytují informaci o životě ve Středomoří ve 4. století a také o posádkách lodí té doby.

Kromě hliněných nádob s dochovanými popisky obsahu se našla i kožená bota, sandál, hrnec na vaření, olejová lampa a tesařský vrták, jichž se v tomto regionu a z této doby našly dosud jen tři.

Loď dlouhá 12 metrů a široká pět až šest metrů se poprvé ukázala za letní bouře před třemi lety. Potvrdily se tím předchozí neověřené zprávy potápěčů o vraku. Úřady na Mallorce začaly jednat a po první prohlídce daly dohromady tým archeologů a odborníků na průzkum moří, takže vznikl tříletý projekt s názvem Arqueomallornauta. Jeho cílem je zachovat loď i její náklad.

„Nejde tady jen o Mallorku, ale o celé západní Středomoří. Vraků s takto zachovaným nákladem existuje velmi málo,“ řekl Jaume Cardell, který vede oddělení archeologie v radě Mallorky.

Experti se teď snaží zjistit, jak dostat bez poškození nahoru náklad vraku ležícího jen 50 metrů od pláže. Od loňského listopadu do února se u něj už pracovalo, a ti, kdo byli u toho, zůstávají nad nálezy v úžasu. „Je to tak dobře zachované, že jsme našli i kusy látek, sandál a kožený střevíc. Nejvíc překvapivá je zachovalost dřeva i trupu lodi. Můžete si na ně zaťukat, jako by bylo čerstvé,“ řekl archeolog z univerzity v Barceloně Miguel Ángel Cau.

Z rozboru minerálů v hlíně z amfor se soudí, že loď vyplula z oblasti Cartageny. Nález má význam i pro obor stavby starých lodí, protože jen málo z nich se našlo v tak dobrém stavu, uvedl Darío Bernal-Casasola z univerzity v Cádizu. „Ve Španělsku nemáme celá římská plavidla,“ sdělil. Za mimořádné je podle něj třeba považovat i to, že se našly celé amfory i s obsahem. „A to vše máte jen ve dvoumetrové hloubce, kde plavou miliony lidí,“ řekl.

Historik z univerzity na Baleárách Enrique García Riaza z nálezu vyvozuje význam Baleárských ostrovů v době Říma. „Ostrovy nebyly odříznuty, naopak – byly základním místem zastávek na trasách z Iberského poloostrova na Apeninský poloostrov. V římském období měla města na Baleárách politickou elitu spojenou s městy na středomořském pobřeží, jako je Cartagena a Tarragona,“ sdělil Riaza.

Nenašly se žádné lidské ostatky, pouze předměty, což může znamenat, že se posádce podařilo dostat se na břeh, anebo že ji z vraku smetly vlny. To, co za sebou nechala, je ale fascinující.

Například olejová lampa s pohanským symbolem bohyně Diany, a zároveň křesťanské značky na některých amforách. „Námořníci byli asi pohané, ale část zboží, které přepravovali, nese křesťanské symboly. S interpretací je třeba být opatrný, náklad mohl pocházet od církevní instituce, ale je tady důkaz o společné existenci pohanství a křesťanství,“ řekl Cau.

Něco to prozrazuje podle něj také o posádce. „Mohli říci ‚podívej, já jsem námořník a věřím v to, v co věřím, ale jestli chceš, abych vzal křesťanský náklad, nevadí mi to, pokud dostanu dobře zaplaceno‘,“ představuje si situaci před 1700 lety Cau.

Cardell řekl, že cílem je vyzvednout loď a dobře ji ošetřit. „Je třeba ji vystavit, aby ji mohla spatřit veřejnost. Nakonec my, archeologové, pracujeme pro všechny, nejen pro odborníky,“ řekl.

Od chvíle, kdy se nákladu dotkly po staletích znovu lidské ruce, nepřestávají být archeologové nadšeni. „Je to jeden z těch nálezů, kdy se nemůžete přestat smát, protože tomu nedokážete uvěřit. Stane se to jednou za profesní život. Nic podobného už nenajdeme, je to opravdu mimořádné,“ řekl Cau.

Doporučujeme

Po rozhodnutí Nawrockého odebrat řád Zelenskému vrací ocenění další Ukrajinci

Po pátečním rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání se polská ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.

Ukrajina po nočním ruském útoku hlásí mrtvého a několik zraněných

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, 92 z nich se podařilo obraně sestřelit, případně neutralizovat radioelektronickým bojem. Dnes o tom informovalo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany zase ohlásilo, že od pátečního večera do dnešního rána protivzdušné síly zachytily a zničily 187 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, vzájemné dronové útoky jsou součástí bojů.

Bolivijský prezident vyhlásil po týdnech protestů výjimečný stav

Bolivijský prezident Rodrigo Paz dnes vyhlásil po šesti týdnech protestů a blokád silnic v celé zemi výjimečný stav. Dává mu více ústavních pravomocí, umožňuje mimo jiné vyslat k prolomení blokád ozbrojené složky. Informují o tom tiskové agentury.

Izraelský útok na jihu Libanonu zabil navzdory příměří 16 lidí

Při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo den po vyhlášení příměří 16 lidí. Dalších 12 lidí bylo zraněno a převezeno do nemocnic. Podle agentury AFP to oznámila libanonská civilní obrana. Od pátku má přitom platit klid zbraní dohodnutý mezi Izraelem a libanonským proíránským hnutím Hizballáh.

Německo a Švýcarsko zasáhly bouřky, zranění utrpěly desítky lidí

Po vedrech udeřily na Německo a Švýcarsko prudké bouřky. V Rastattu na jihozápadě Německa zasáhl blesk na sportovní akci devět lidí, na severu země utrpělo kvůli bouři zranění 13 návštěvníků hudebního festivalu a ve Švýcarsku padající větev těžce zranila 16letou dívku. V německé spolkové zemi Porýní-Falc úřady v noci vydaly varování před extrémními povodněmi, hladina jedné z řek v regionu se během několika hodin zvýšila téměř o dva metry, poté ale zase rychle poklesla.

USA přestanou financovat programy proti šíření HIV v Jižní Africe, oznámila vláda

Spojené státy ukončí financování programů zaměřených na boj proti viru HIV a nemoci AIDS v Jižní Africe. Rozhodnutí se týká podpory poskytované prostřednictvím programu PEPFAR, který dosud představoval významnou součást jihoafrických výdajů na prevenci a léčbu této nemoci.

Akcie SpaceX po akvizici Anysphere oslabily

Akcie SpaceX po historickém vstupu na burzu oslabily. Investory znejistila oznámená akvizice společnosti Anysphere, která stojí za nástrojem Cursor pro programování s pomocí umělé inteligence.

Požár v hotelu v Dominikánské republice nepřežila turistka

Rozsáhlý požár zasáhl plážový hotel Viva Wyndham Dominicus Beach v letovisku Bayahibe v Dominikánské republice. Z areálu muselo být evakuováno téměř 1700 turistů a zaměstnanců, jedna žena při neštěstí zemřela.

Meloni odmítla Trumpovu historku o společné fotografii

Italská premiérka Giorgia Meloni ostře odmítla tvrzení Donalda Trumpa, že ho na summitu G7 prosila o společnou fotografii. Výrok amerického prezidenta vyvolal v Římě neobvykle tvrdou reakci a naznačil další ochlazení vztahů mezi dvěma politiky, kteří k sobě měli dříve politicky blízko.

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama