3.7 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyNejvětší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Kdo...

Největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Kdo jsou propuštění?

Vězněný reportér amerického deníku Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý americký mariňák Paul Whelan byli mezi více než dvěma desítkami vězňů ze Spojených států, Ruska a řady jejich spojenců, kteří byli ve čtvrtek propuštěni v rámci největší výměny vězňů od dob studené války. O totožnosti propuštěných informovala agentura Reuters či server BBC.

Bílý dům uvedl, že USA vyjednaly složitou výměnu s Ruskem a dalšími zeměmi. Osm vězňů zadržovaných na Západě bylo posláno zpět do Ruska. Německo potvrdilo, že mezi nimi je i Vadim Krasikov, odsouzený za vraždu exilového disidenta v Berlíně.

Turecko, které výměnu koordinovalo, uvedlo, že 10 vězňů, včetně dvou nezletilých, bylo přesunuto do Ruska. 13 vězňů pak do Německa a tři do Spojených států. Na výměně se podílely také Polsko, Slovinsko, Norsko a Bělorusko.

„Po dokončení ratifikačních procedur stran, zdravotních prohlídek … byli vězni umístěni do letadel zemí, do kterých budou cestovat se souhlasem a pokyny MIT,“ uvedla Národní zpravodajská služba (MIT) v prohlášení.

    Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výměnu konkrétně nepotvrdil. Státní tisková agentura TASS však citovala jeho slova, že v zásadě „všichni naši nepřátelé by tam (v zahraničí) měli zůstat a všichni, kteří nejsou našimi nepřáteli, by se měli vrátit“.

    Při poslední velké výměně v roce 2010 bylo vyměněno 14 vězňů.

    Koho propustil Západ

    Krasikov je plukovník ruské bezpečnostní služby FSB. V Německu si odpykával doživotní trest za vraždu čečensko-gruzínského exilového disidenta v berlínském parku. Prezident Vladimir Putin naznačil, že ho chce zpět.

    Právník Alexandra Vinnika, Rusa zadržovaného ve Spojených státech, odmítl ve středu státní tiskové agentuře RIA potvrdit, kde se jeho klient nachází, „dokud nedojde k výměně“.

    RIA rovněž informovala, že z databáze vězňů provozované americkým Federálním úřadem pro vězeňství zmizeli čtyři Rusové věznění ve Spojených státech. Jmenovala je jako Vinnika, Maxima Marčenka, Vadima Konoščenka a Vladislava Kljušina.

    Slovinský soud ve středu odsoudil dva Rusy k trestům za špionáž a používání falešných identit. Uvedl, že budou deportováni, což slovinská televize označila za součást širší výměny.

    Záběry agentury Reuters ukázaly ruské vládní letadlo na zemi v tureckém hlavním městě Ankaře.

    Ruští disidenti zmizeli z dohledu

    Čtyřiapadesátiletý Paul Whelan byl v roce 2020 odsouzen k 16 letům vězení poté, co byl v roce 2018 zatčen v Moskvě pro podezření ze špionáže, připomíná jednoho z nejznámějších vězňů BBC. Whelan a Vladimir Kara-Murza, rusko-britský disident, oba věznění v Rusku, podle jejich právníků v posledních dnech náhle zmizeli z dohledu. Nejméně sedm ruských disidentů bylo nečekaně přemístěno ze svých věznic.

    Mezi disidenty uvnitř Ruska, jejichž příznivci tvrdí, že jim bylo v posledních dnech sděleno, že byli náhle přemístěni, patří aktivista za lidská práva Oleg Orlov a Daniil Krinari, odsouzený za tajnou spolupráci se zahraničními vládami.

    Na Západě jsou tito disidenti vládami a aktivisty považováni za neprávem zadržované politické vězně. Všichni byli z různých důvodů Moskvou označeni za nebezpečné extremisty.

    Propuštěna byla i novinářka žijící v Praze

    Americký novinář Evan Gershkovich byl tento měsíc odsouzen k 16 letům vězení v přísně střežené trestanecké kolonii poté, co byl obviněn ze špionáže.

    Ve stejný den, kdy byl Gershkovich odsouzen, byla v tajném procesu odsouzena rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová k šesti a půl letům vězení se středním stupněm ostrahy. Byla redaktorkou Rádia Svobodná Evropa, které je financováno vládou USA. Obvinění znělo na šíření nepravdivých informací o ruské armádě.

    Kurmaševová má americké a ruské občanství a žila v Praze se svým manželem a dvěma dcerami. Zadržena byla v červnu 2023 při návštěvě své matky v Rusku.

    Rico Krieger, Němec odsouzený v Bělorusku k trestu smrti za terorismus, byl v úterý omilostněn prezidentem Alexandrem Lukašenkem, blízkým Putinovým spojencem. Byl také mezi propuštěnými spolu s ruským opozičním politikem Iljou Jašinem, uvedlo Turecko.

    Reklama

    Doporučujeme

    Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

    Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

    Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

    Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

    Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

    Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

    Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

    Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

    Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

    Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

    Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

    Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

    Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

    Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

    Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

    Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

    Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

    Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

    Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

    Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

    Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

    Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

    Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

    Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

    Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

    Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

    Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

    Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama