3.1 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyNejvětší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Kdo...

Největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Kdo jsou propuštění?

Vězněný reportér amerického deníku Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý americký mariňák Paul Whelan byli mezi více než dvěma desítkami vězňů ze Spojených států, Ruska a řady jejich spojenců, kteří byli ve čtvrtek propuštěni v rámci největší výměny vězňů od dob studené války. O totožnosti propuštěných informovala agentura Reuters či server BBC.

Bílý dům uvedl, že USA vyjednaly složitou výměnu s Ruskem a dalšími zeměmi. Osm vězňů zadržovaných na Západě bylo posláno zpět do Ruska. Německo potvrdilo, že mezi nimi je i Vadim Krasikov, odsouzený za vraždu exilového disidenta v Berlíně.

Turecko, které výměnu koordinovalo, uvedlo, že 10 vězňů, včetně dvou nezletilých, bylo přesunuto do Ruska. 13 vězňů pak do Německa a tři do Spojených států. Na výměně se podílely také Polsko, Slovinsko, Norsko a Bělorusko.

„Po dokončení ratifikačních procedur stran, zdravotních prohlídek … byli vězni umístěni do letadel zemí, do kterých budou cestovat se souhlasem a pokyny MIT,“ uvedla Národní zpravodajská služba (MIT) v prohlášení.

    Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výměnu konkrétně nepotvrdil. Státní tisková agentura TASS však citovala jeho slova, že v zásadě „všichni naši nepřátelé by tam (v zahraničí) měli zůstat a všichni, kteří nejsou našimi nepřáteli, by se měli vrátit“.

    Při poslední velké výměně v roce 2010 bylo vyměněno 14 vězňů.

    Koho propustil Západ

    Krasikov je plukovník ruské bezpečnostní služby FSB. V Německu si odpykával doživotní trest za vraždu čečensko-gruzínského exilového disidenta v berlínském parku. Prezident Vladimir Putin naznačil, že ho chce zpět.

    Právník Alexandra Vinnika, Rusa zadržovaného ve Spojených státech, odmítl ve středu státní tiskové agentuře RIA potvrdit, kde se jeho klient nachází, „dokud nedojde k výměně“.

    RIA rovněž informovala, že z databáze vězňů provozované americkým Federálním úřadem pro vězeňství zmizeli čtyři Rusové věznění ve Spojených státech. Jmenovala je jako Vinnika, Maxima Marčenka, Vadima Konoščenka a Vladislava Kljušina.

    Slovinský soud ve středu odsoudil dva Rusy k trestům za špionáž a používání falešných identit. Uvedl, že budou deportováni, což slovinská televize označila za součást širší výměny.

    Záběry agentury Reuters ukázaly ruské vládní letadlo na zemi v tureckém hlavním městě Ankaře.

    Ruští disidenti zmizeli z dohledu

    Čtyřiapadesátiletý Paul Whelan byl v roce 2020 odsouzen k 16 letům vězení poté, co byl v roce 2018 zatčen v Moskvě pro podezření ze špionáže, připomíná jednoho z nejznámějších vězňů BBC. Whelan a Vladimir Kara-Murza, rusko-britský disident, oba věznění v Rusku, podle jejich právníků v posledních dnech náhle zmizeli z dohledu. Nejméně sedm ruských disidentů bylo nečekaně přemístěno ze svých věznic.

    Mezi disidenty uvnitř Ruska, jejichž příznivci tvrdí, že jim bylo v posledních dnech sděleno, že byli náhle přemístěni, patří aktivista za lidská práva Oleg Orlov a Daniil Krinari, odsouzený za tajnou spolupráci se zahraničními vládami.

    Na Západě jsou tito disidenti vládami a aktivisty považováni za neprávem zadržované politické vězně. Všichni byli z různých důvodů Moskvou označeni za nebezpečné extremisty.

    Propuštěna byla i novinářka žijící v Praze

    Americký novinář Evan Gershkovich byl tento měsíc odsouzen k 16 letům vězení v přísně střežené trestanecké kolonii poté, co byl obviněn ze špionáže.

    Ve stejný den, kdy byl Gershkovich odsouzen, byla v tajném procesu odsouzena rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová k šesti a půl letům vězení se středním stupněm ostrahy. Byla redaktorkou Rádia Svobodná Evropa, které je financováno vládou USA. Obvinění znělo na šíření nepravdivých informací o ruské armádě.

    Kurmaševová má americké a ruské občanství a žila v Praze se svým manželem a dvěma dcerami. Zadržena byla v červnu 2023 při návštěvě své matky v Rusku.

    Rico Krieger, Němec odsouzený v Bělorusku k trestu smrti za terorismus, byl v úterý omilostněn prezidentem Alexandrem Lukašenkem, blízkým Putinovým spojencem. Byl také mezi propuštěnými spolu s ruským opozičním politikem Iljou Jašinem, uvedlo Turecko.

    Reklama

    Doporučujeme

    Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

    Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

    Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

    Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

    Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

    Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

    Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

    Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

    Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

    Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

    Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

    Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

    Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

    Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

    Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

    Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

    Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

    Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

    Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

    Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

    Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

    Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

    Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

    Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

    Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

    Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

    Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

    Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama