-4.7 C
Czech
Neděle 18. ledna 2026
ZprávyNejvětší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Kdo...

Největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Kdo jsou propuštění?

Vězněný reportér amerického deníku Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý americký mariňák Paul Whelan byli mezi více než dvěma desítkami vězňů ze Spojených států, Ruska a řady jejich spojenců, kteří byli ve čtvrtek propuštěni v rámci největší výměny vězňů od dob studené války. O totožnosti propuštěných informovala agentura Reuters či server BBC.

Bílý dům uvedl, že USA vyjednaly složitou výměnu s Ruskem a dalšími zeměmi. Osm vězňů zadržovaných na Západě bylo posláno zpět do Ruska. Německo potvrdilo, že mezi nimi je i Vadim Krasikov, odsouzený za vraždu exilového disidenta v Berlíně.

Turecko, které výměnu koordinovalo, uvedlo, že 10 vězňů, včetně dvou nezletilých, bylo přesunuto do Ruska. 13 vězňů pak do Německa a tři do Spojených států. Na výměně se podílely také Polsko, Slovinsko, Norsko a Bělorusko.

„Po dokončení ratifikačních procedur stran, zdravotních prohlídek … byli vězni umístěni do letadel zemí, do kterých budou cestovat se souhlasem a pokyny MIT,“ uvedla Národní zpravodajská služba (MIT) v prohlášení.

    Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výměnu konkrétně nepotvrdil. Státní tisková agentura TASS však citovala jeho slova, že v zásadě „všichni naši nepřátelé by tam (v zahraničí) měli zůstat a všichni, kteří nejsou našimi nepřáteli, by se měli vrátit“.

    Při poslední velké výměně v roce 2010 bylo vyměněno 14 vězňů.

    Koho propustil Západ

    Krasikov je plukovník ruské bezpečnostní služby FSB. V Německu si odpykával doživotní trest za vraždu čečensko-gruzínského exilového disidenta v berlínském parku. Prezident Vladimir Putin naznačil, že ho chce zpět.

    Právník Alexandra Vinnika, Rusa zadržovaného ve Spojených státech, odmítl ve středu státní tiskové agentuře RIA potvrdit, kde se jeho klient nachází, „dokud nedojde k výměně“.

    RIA rovněž informovala, že z databáze vězňů provozované americkým Federálním úřadem pro vězeňství zmizeli čtyři Rusové věznění ve Spojených státech. Jmenovala je jako Vinnika, Maxima Marčenka, Vadima Konoščenka a Vladislava Kljušina.

    Slovinský soud ve středu odsoudil dva Rusy k trestům za špionáž a používání falešných identit. Uvedl, že budou deportováni, což slovinská televize označila za součást širší výměny.

    Záběry agentury Reuters ukázaly ruské vládní letadlo na zemi v tureckém hlavním městě Ankaře.

    Ruští disidenti zmizeli z dohledu

    Čtyřiapadesátiletý Paul Whelan byl v roce 2020 odsouzen k 16 letům vězení poté, co byl v roce 2018 zatčen v Moskvě pro podezření ze špionáže, připomíná jednoho z nejznámějších vězňů BBC. Whelan a Vladimir Kara-Murza, rusko-britský disident, oba věznění v Rusku, podle jejich právníků v posledních dnech náhle zmizeli z dohledu. Nejméně sedm ruských disidentů bylo nečekaně přemístěno ze svých věznic.

    Mezi disidenty uvnitř Ruska, jejichž příznivci tvrdí, že jim bylo v posledních dnech sděleno, že byli náhle přemístěni, patří aktivista za lidská práva Oleg Orlov a Daniil Krinari, odsouzený za tajnou spolupráci se zahraničními vládami.

    Na Západě jsou tito disidenti vládami a aktivisty považováni za neprávem zadržované politické vězně. Všichni byli z různých důvodů Moskvou označeni za nebezpečné extremisty.

    Propuštěna byla i novinářka žijící v Praze

    Americký novinář Evan Gershkovich byl tento měsíc odsouzen k 16 letům vězení v přísně střežené trestanecké kolonii poté, co byl obviněn ze špionáže.

    Ve stejný den, kdy byl Gershkovich odsouzen, byla v tajném procesu odsouzena rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová k šesti a půl letům vězení se středním stupněm ostrahy. Byla redaktorkou Rádia Svobodná Evropa, které je financováno vládou USA. Obvinění znělo na šíření nepravdivých informací o ruské armádě.

    Kurmaševová má americké a ruské občanství a žila v Praze se svým manželem a dvěma dcerami. Zadržena byla v červnu 2023 při návštěvě své matky v Rusku.

    Rico Krieger, Němec odsouzený v Bělorusku k trestu smrti za terorismus, byl v úterý omilostněn prezidentem Alexandrem Lukašenkem, blízkým Putinovým spojencem. Byl také mezi propuštěnými spolu s ruským opozičním politikem Iljou Jašinem, uvedlo Turecko.

    Reklama

    Doporučujeme

    V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

    Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

    Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

    Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

    Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

    Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

    Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

    Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

    Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

    Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

    Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

    Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

    Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

    Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

    Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

    Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

    Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

    Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.

    Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje guvernéra Walze a starostu Freye

    Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Představitelé administrativy prezident Donalda Trumpa označili tři střely do hlavy za nutnou sebeobranu.

    Trump zvažuje nařídit strop u úroků na kreditních kartách exekutivním příkazem

    Bílý dům zvažuje vydání exekutivního příkazu, který by zastropoval úrokové sazby na kreditních kartách na deset procent. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

    Bílý dům představil tým pro obnovu Gazy

    Bílý dům oznámil složení týmu, který má dohlížet na další kroky v Pásmu Gazy po uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. Americká administrativa zároveň počítá s tím, že část procesu převezme palestinský technokratický výbor, který se už sešel v Káhiře.

    Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, chystá jednání se spojenci

    Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

    Fico se při návštěvě USA podle Bratislavy sejde s americkým prezidentem Trumpem

    Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval ČTK úřad slovenské vlády. Ficova pracovní cesta do USA byla původně oznámena jen v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice. Slovenská opozice opět kritizovala, že vláda si připravuje půdu k tomu, aby mnohamiliardovou zakázku na výstavbu nové jaderné elektrárny na Slovensku zadala americké firmě Westinghouse bez vypsání mezinárodní soutěže. Fico v reakci slovně na opozici zaútočil.
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama