Julie Šenkeříková

Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček

Ekologie
Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.

Osiky si pamatují období sucha

Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.

Rostliny považované za plevel lákají nejvíce opylovačů

Rostliny, které zahrádkáři často považují za plevel, patří mezi nejvyhledávanější zdroje potravy pro opylující hmyz. Osmiletý průzkum ve Velké Británii ukázal, že včely, motýli a další druhy hmyzu nejčastěji navštěvují květy břečťanu, bolševníku a ostružiníku. Výsledky zároveň upozorňují na význam zahrad pro zachování rozmanitosti opylovačů.

I malé přírodní rezervace mohou chránit vzácné druhy

K ochraně ohrožených živočichů nejsou vždy potřeba rozsáhlé přírodní rezervace. Nový výzkum v Austrálii ukázal, že i malé plochy zachovalé přírody mohou být důležitým útočištěm vzácných druhů. Příkladem je nově popsaný druh sarančete, který přežívá v izolovaných oblastech mezi zemědělskou půdou.

Husté keře mohou pomoci obnovit populace křepelek

Křepelky virginské v některých oblastech Spojených států výrazně ubývají. Nový výzkum vědců z Georgijské univerzity ukázal, že důležitou roli v jejich přežití hraje hustá keřová vegetace. Ptáci, kteří si vybírají místo k nočnímu odpočinku v blízkosti křovin a mladých stromů, mají přibližně dvojnásobnou šanci na přežití než jedinci nocující na méně chráněných místech.

Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv

Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.

Lesní půda se po těžbě může obnovovat desítky let

Způsob těžby dřeva má zásadní vliv na množství uhlíku uloženého v lesní půdě. Dvacetiletý výzkum v kanadské Britské Kolumbii ukázal, že zachování vrstvy organického materiálu na povrchu půdy výrazně omezuje ztráty uhlíku. Pokud je tato vrstva odstraněna, může návrat půdy do původního stavu trvat desítky let.

V deltě Nigeru se díky obnově vracejí mangrovové lesy

Rozsáhlé mangrovové lesy, které po desetiletí ničily úniky ropy, se v Nigérii postupně obnovují. Místní ženy vysazují nové stromy a pomáhají vracet život do poškozených mokřadů, na kterých závisí řada živočišných druhů i místních obyvatel. Od roku 2018 se jim podařilo vysadit už tři miliony mangrovů.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Největší kolonie tučňáků na světě přišla o dvě třetiny populace

Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.

Pobřežní lesy v Severní Karolíně mizí stále rychleji

Pobřežní lesy v Severní Karolíně rychle ustupují. Od poloviny 80. let zmizela více než pětina jejich rozlohy a tempo úbytku se v posledních letech zrychluje. Hlavní příčinou je stoupající hladina moře, která přivádí slanou vodu dál do vnitrozemí.
Reklama

Yosemitské louky čeká obnova na desítky let

Ekologie
Louky v Národním parku Yosemite se ani více než sto let po ukončení intenzivní pastvy nedokázaly samy obnovit. Vědci se je nyní snaží obnovit výsadbou původních ostřic, které mají pomoci zlepšit stav půdy a postupně obnovit její schopnost ukládat uhlík.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Proředění australského lesa podpořilo růst stromů i ukládání uhlíku

Třicet let starý experiment v australském státě Victoria ukázal, že výrazné proředění lesa nemusí znamenat dlouhodobou ztrátu uhlíku ani horší podmínky pro volně žijící živočichy. Stromy ponechané na místě vyrostly do větších rozměrů a proředěné porosty postupně obnovily zásoby uhlíku odebraného při těžbě.

Na jihu USA vědci objevili pět nových druhů sladkovodních mlžů

Výzkumníci na jihu Spojených států rozpoznali pět dosud neznámých druhů sladkovodních mlžů. Živočichové z rodu Obovaria žijí jen v konkrétních oblastech a jejich přesné určení může pomoci lépe chránit říční ekosystémy i samotné vzácné druhy.

Jaguáři mají v Jižní Americe rozsáhlé propojené území

Rozsáhlé oblasti Jižní Ameriky stále umožňují jaguárům pohyb mezi jednotlivými populacemi. V jiných částech jejich výskytu se však vhodná krajina rozpadá na izolované části. Nový výzkum ukázal, které oblasti a přírodní koridory jsou pro propojení těchto šelem nejdůležitější.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Přírodní zahrady ve městě výrazně zvyšují počet hmyzu

Obyčejné travnaté pásy mezi chodníkem a silnicí mohou ve městech získat mnohem větší význam pro přírodu. Výzkum v australském Melbourne ukázal, že po vysazení původních rostlin na těchto místech výrazně přibylo hmyzu a zvýšil se také počet zaznamenaných druhů.

Mořské želvy na Galapágách zůstávají překvapivě poblíž pobřeží

Mořské želvy jsou známé dlouhými cestami napříč oceánem. Skupina karet obrovských žijících u Galapág ale vědce překvapila. Během satelitního sledování neopustila ani jedna z nich tamní souostroví a většina se držela poblíž pobřeží.

Pobřežní sekvoje při vysokých teplotách zpomalují fotosyntézu

Pobřežní sekvoje patří k nejvyšším stromům světa a běžně rostou v chladnějších oblastech kalifornského pobřeží. Nový výzkum ale ukazuje, že při vysokých teplotách výrazně zpomalují fotosyntézu. Problém se objevuje už při teplotách nad 30 stupňů Celsia a horko může omezit i jejich schopnost ukládat uhlík.

Veverky v Montrealu mění zbarvení podle klimatu a městské zeleně

Veverky v Montrealu ukazují, že i v rámci jednoho města mohou místní podmínky výrazně souviset s tím, jak zvířata vypadají. Černé zbarvení se častěji objevuje v chladnějších oblastech s hustším stromovým porostem. Svou roli zřejmě hrají také řeky, které mohou omezovat pohyb zvířat mezi jednotlivými částmi města.

Tropické stromy přijímají oxid uhličitý v noci a šetří vodu

Některé tropické stromy si vytvořily neobvyklý způsob, jak lépe zvládat nedostatek vody. Oxid uhličitý přijímají hlavně v noci, zatímco přes den mohou mít průduchy v listech zavřené a omezit tak ztráty vody. Vědci nyní podrobněji popsali, jak se tato schopnost u různých druhů vyvíjela a proč může být důležitá v podmínkách častějšího sucha.
Reklama

Vědci objevili nový druh tučňáka po více než sto letech

Ekologie
Na odlehlých Kerguelenských ostrovech byl rozpoznán nový druh tučňáka oslího, který dostal vědecké jméno Pygoscelis kerguelensis. Genetické výsledky zároveň ukázaly, že tučňáci oslí netvoří jediný druh, jak se dlouho předpokládalo, ale čtyři samostatné druhy. Některé z nich přitom mohou v příštích desetiletích přijít o značnou část vhodného prostředí.

Volně žijící včely medonosné v EU se dostaly na Červený seznam

Včela medonosná je běžně spojována především s úly a včelaři. Část těchto včel ale žije zcela bez lidské péče v dutinách stromů, skalních štěrbinách nebo dutých zdech. Právě tyto volně žijící populace v Evropské unii nyní čelí výraznému úbytku a byly zařazeny mezi ohrožené.

Bobři pomáhají rašeliništím zadržet vodu a lépe zvládat sucho

Bobří hráze dokážou výrazně změnit hospodaření krajiny s vodou. Výzkum z anglického hrabství Cheshire ukázal, že díky nim zůstává v poškozených rašeliništích více vody a mokřady mohou lépe odolávat dlouhým obdobím sucha.

V Bolívii objevili nový druh divoké kočky

V bolivijských horských lesích Yungas vědci potvrdili nový druh...

Třetina amerických řek může pomoci zachovat sladkovodní biodiverzitu

Rozsáhlá síť řek a potoků napříč Spojenými státy může hrát zásadní roli v ochraně sladkovodních druhů před úbytkem jejich přirozeného prostředí i změnou klimatu. K zachování velké části biodiverzity by podle nového výzkumu mohla stačit ochrana a obnova přibližně 35 % vodních toků.

Erupce Etny mohou vznikat během týdnů i několika hodin

Etna se při silných erupcích nechová pokaždé stejně. Magma může několik týdnů postupovat vzhůru a zůstat těsně pod povrchem, jindy se ale dokáže z velké hloubky dostat ven během několika hodin. Rozdíl souvisí především s množstvím oxidu uhličitého a vody v magmatu. Díky lepšímu pochopení těchto procesů mohou vědci přesněji odhadnout, jaká rizika mohou budoucí erupce Etny přinést.

Globální oteplování narušuje klimatickou vazbu mezi dvěma oceány

Tichý a Indický oceán se po staletí navzájem ovlivňovaly. Když se měnila teplota vody nebo proudění vzduchu nad Tichým oceánem, podobné změny zpravidla následovaly také v Indickém oceánu. V posledních desetiletích však toto propojení slábne a oba oceány se začínají chovat odlišně. Současná změna je výraznější než narušení způsobená silnými sopečnými erupcemi v minulosti. Vědcům proto může ztížit předpovídání srážek a dalšího vývoje klimatu v tropických oblastech. tropických oblastech.

Komunity v Panamě hledají nový způsob ochrany pralesa

Domorodé komunity v panamském regionu Darién začaly podrobně sledovat život ve svých lesích. Kamery a zvukové rekordéry odhalily stovky druhů ptáků a dalších živočichů včetně jaguárů a tapírů. Získaná data teď mohou pomoci zajistit peníze na další ochranu přírody.

Pestřejší lesy lépe odolávají extrémům klimatu

Pestrost druhů stromů může lesům výrazně pomoci v době, kdy se častěji potkávají horka, sucho i nadbytek vláhy. Nový výzkum ukazuje, že smíšené lesy zvládají podobné výkyvy lépe než porosty s menším počtem druhů.

Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic

Samice želvy mapové během léta využívají otevřené vody Erijského jezera, ještě před vrcholem škodlivého květu sinic se ale přesouvají do přítoků a okolních mokřadů. Díky tomu se pravděpodobně vyhýbají období, kdy je riziko kontaktu s toxiny nejvyšší.

Kojotům se v Seattlu daří lépe než ve volné přírodě

Kojoti v Seattlu žijí v mnohem vyšší hustotě než v přírodních oblastech amerického státu Washington. Nová studie ukazuje, že město jim nabízí dostatek potravy, méně přirozených nepřátel a prostředí, kterému se dokázali překvapivě dobře přizpůsobit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama