Rostoucí teploty mohou výrazně ovlivnit každodenní život ještěrek perlových, které obývají středomořské oblasti. Někteří jedinci se dokážou vyšším teplotám přizpůsobit lépe než jiní. Změny klimatu tak mohou rozhodovat o tom, jak snadno si ještěrky najdou potravu, dostanou se do úkrytu nebo uniknou predátorům.
Ještěrka perlová (Timon lepidus) patří mezi největší ještěrky Pyrenejského poloostrova. Stejně jako ostatní plazi je závislá na teplotě okolního prostředí, protože si nedokáže udržovat stálou tělesnou teplotu jako savci nebo ptáci. Oteplování proto může přímo ovlivňovat její pohyblivost i schopnost přežít v přirozeném prostředí.
Vědci z Barcelonské univerzity zjistili, že jednotlivé ještěrky reagují na změny teplot rozdílně. Některé si zachovávají dobrou pohyblivost v širokém rozmezí teplot, zatímco jiné dosahují nejlepších výkonů pouze za určitých podmínek. Tyto rozdíly mohou ovlivnit jejich schopnost přizpůsobit se dalšímu oteplování.
Některé ještěrky zvládají vyšší teploty lépe
Výzkumníci rozlišili dva základní způsoby přizpůsobení teplotám. První skupinu tvoří jedinci, kteří se dokážou pohybovat při různých teplotách, i když nedosahují nejvyšší možné rychlosti. Druhou skupinu představují ještěrky, které se za příznivých podmínek pohybují rychleji, ale jejich výkonnost výrazněji klesá, pokud se teplota odchýlí od jejich optimálních podmínek.
Právě první skupina by mohla mít při postupném oteplování výhodu. Ještěrky schopné pohybu v širším teplotním rozmezí mohou zůstat déle aktivní, snadněji vyhledávat potravu a přesouvat se mezi jednotlivými úkryty. Ani vyšší pohyblivost však nepřináší pouze výhody. Častější pohyb v otevřeném prostředí totiž může zvýšit riziko, že se stanou kořistí predátorů.
Vědci také zkoumali, zda pohyb ještěrek ovlivňuje velikost jejich těla. Za současných klimatických podmínek významnou souvislost nezjistili. Počítačové simulace však naznačily, že při výrazném oteplení by větší jedinci mohli zaznamenat výraznější nárůst pohyblivosti než menší ještěrky.
Výsledky pomohou předvídat dopady oteplování
Vědecký tým při výzkumu využil malé přístroje zaznamenávající pohyb zvířat a počítačové modely, které umožnily odhadovat jejich tělesnou teplotu. Ještěrky sledoval v podmínkách napodobujících jejich přirozené prostředí. Díky tomu mohl porovnávat, jak se jejich aktivita mění v závislosti na teplotě a individuálních vlastnostech.
Barcelonská univerzita upozornila také na širší význam výsledků. Podobné rozdíly v reakci na oteplování se mohou projevovat i u dalších živočichů, jejichž tělesná teplota závisí na okolním prostředí.
Nové poznatky mohou vědcům pomoci lépe předvídat, jak oteplování ovlivní život ještěrek a dalších plazů. Ukazují také, že ne všichni jedinci se dokážou vyšším teplotám přizpůsobit stejně dobře. Zohlednění těchto rozdílů může přispět k účinnější ochraně plazů a jejich přirozeného prostředí v době klimatických změn.
