Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.
Klauni očkatí patří mezi ryby, které jsou na svém prostředí mimořádně závislé. Žijí mezi žahavými chapadly mořských sasanek, kde nacházejí bezpečný úkryt. Na oplátku sasanky chrání před predátory, čistí je a svým pohybem pomáhají okysličovat vodu v jejich okolí. Toto soužití je výhodné pro oba druhy, při oteplování oceánu však čelí stále většímu tlaku.
Vědci z Newcastle University zkoumali chování těchto ryb během mořské vlny veder, která od března do července 2023 zasáhla záliv Kimbe Bay v Papui-Nové Guineji. Výzkum probíhal v období čtvrté celosvětové události hromadného bělení korálů, která trvala od roku 2023 do poloviny roku 2025.
Výzkumný tým pomocí podvodních kamer zaznamenával chování ryb a rozlišoval pět kategorií, včetně obrany sasanky, péče o ni a vzájemných sociálních kontaktů. Některé sasanky během sledovaného období vybledly, zatímco jiné si zachovaly původní zbarvení. Vědci tak mohli porovnat přímé účinky vysokých teplot se změnami způsobenými zhoršeným stavem sasanek.
Blednutí sasanek zvyšuje agresivitu ryb
Bělení nastává, když sasanky vlivem stresu, například zvýšené teploty vody, ztrácejí symbiotické řasy. Ty jim poskytují důležitý zdroj energie. Sasanky následně mohou zesvětlat, zbělat nebo se stát téměř průhlednými. Změna jejich stavu ovlivňuje také ryby, které v nich žijí.
Výsledky ukázaly, že u klaunů žijících ve vybledlých sasankách vzrostla četnost agresivního chování vůči ostatním členům skupiny o 215 %. Ryby zároveň častěji bránily svůj úkryt. Běžná péče o sasanky, například jejich čištění a okysličování, přitom zůstala na podobné úrovni.
„Odhalili jsme, že klauni v období environmentálního stresu upřednostňují obranu a péči o svůj domov a upevňování svého dominantního postavení ve skupině,“ vysvětluje hlavní autor studie Fletcher Noble, doktorand Newcastle University.
Zajímavé je, že samotná zvýšená teplota vody neměla na celkovou aktivitu ryb významný vliv. Výraznější změny se objevily až v souvislosti s bělením sasanek. Ryby tak reagovaly především na zhoršující se stav svého úkrytu, nikoliv pouze na oteplení okolní vody.
Ochrana domova může pomoci s obnovou sasanek
Klauni žijí ve skupinách s jasně stanoveným pořadím jednotlivých členů. Jejich vzájemné vztahy pomáhají udržovat stabilitu celé skupiny. Pokud se však podmínky v sasance zhorší, roste soupeření mezi rybami a jejich soužití může být narušeno.
Zvýšená obranná aktivita přitom může prospívat samotným sasankám. Klauni je chrání před predátory a pokračují v péči, která může přispívat k jejich zotavení po bělení. Zda tato změna chování skutečně zlepšuje jejich schopnost obnovy, však musí potvrdit další výzkum.
Odbornice na tropické mořské ekosystémy Theresa Rueger z Newcastle University upozorňuje, že při zkoumání dopadů změn životního prostředí je důležité sledovat také vztahy mezi jednotlivými druhy. Změny jejich chování totiž mohou ovlivnit nejen samotné živočichy, ale i organismy, na kterých jsou závislí.
Vědci se chtějí podrobněji zaměřit na to, jak obranné chování klaunů ovlivňuje obnovu vybledlých sasanek. Zajímají je také dlouhodobé důsledky zvýšené agresivity pro stabilitu rybích skupin.
