Hluk z dopravy, lodní přepravy a průmyslu zasahuje do života zvířat mnohem výrazněji, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum ukázal, že u 80 % zkoumaných živočišných druhů ovlivňuje jejich chování, vývoj nebo fungování organismu. Hlukové znečištění tak může narušovat vztahy mezi druhy a měnit rovnováhu celých ekosystémů.
Zvuky způsobené lidskou činností se šíří nejen ve městech, ale také v přírodních oblastech a oceánech. Nadměrný hluk může zvířatům způsobovat stres, narušovat jejich komunikaci nebo ztěžovat hledání potravy. Dosavadní výzkumy se zaměřovaly především na jednotlivé druhy, zatímco dopady na celé populace a potravní řetězce zůstávaly méně prozkoumané.
Změny v chování a vývoji zvířat
Vědci z Queen’s University Belfast proto analyzovali výsledky 214 experimentálních studií zahrnujících 177 živočišných druhů. Zkoumali, jak hluk ovlivňuje jejich tělesné funkce, vývoj, chování, přežití, rozmnožování i vztahy mezi predátory a kořistí.
Výsledky ukázaly, že u 80 % sledovaných druhů hluk změnil alespoň jednu z těchto oblastí, konkrétně tělesné funkce, vývoj nebo chování. U některých zvířat vyvolával zvýšenou buněčnou zátěž a vyšší hladiny stresových hormonů. V dalších případech zasahoval do jejich tělesného vývoje.
Vědci porovnávali reakce zvířat vystavených hluku s reakcemi těch, která žila v klidnějším prostředí. Při vyhodnocování zároveň zohlednili příbuznost jednotlivých druhů, protože blízce příbuzná zvířata mohou na stejné podněty reagovat podobným způsobem.
Hluk mění vztahy mezi predátory a kořistí
Dopady hlukového znečištění se neprojevují u všech zvířat stejně. Některým druhům ztěžuje přežití, zatímco jiným může za určitých okolností přinášet výhodu. Tyto rozdílné reakce mohou měnit vzájemné vztahy mezi druhy a ovlivňovat fungování ekosystémů.
Například predátoři mohou mít kvůli hluku potíže při lovu, protože hůře zaznamenávají svou kořist. Jiným naopak může prospívat situace, kdy hluk vyžene drobnější živočichy z úkrytů na otevřená prostranství. Tam se mohou stát snadnějším cílem.
Takové změny mohou ovlivňovat početnost jednotlivých druhů i jejich vzájemné vztahy. Přestože některá zvířata mohou z hlučnějšího prostředí těžit, celkové výsledky ukazují především na nepříznivé dopady na živočišné populace a fungování ekosystémů.
Odborníci proto upozorňují na potřebu omezovat hluk také v přírodních oblastech. Jednou z možností je vytváření klidových zón, které by zvířatům poskytovaly útočiště před nadměrným hlukem. Ochrana přirozeného zvukového prostředí by se tak mohla stát důležitou součástí ochrany přírody vedle zachování samotných stanovišť.
