Rozšiřování měst výrazně snižuje rozmanitost ptačích druhů po celém světě. Největší ztráty přitom zaznamenávají tropické oblasti, které patří k nejbohatším ekosystémům planety. Nový výzkum ukazuje, že městská zástavba ohrožuje především ptáky závislé na specifickém přírodním prostředí.
Tropické oblasti jsou známé mimořádným množstvím rostlinných a živočišných druhů. S přibývajícími městy však jejich přirozené prostředí ustupuje silnicím, budovám a dalším stavbám. Původní mokřady, lesy nebo travnaté plochy nahrazuje zástavba, která výrazně mění podmínky pro život ptáků.
Vědci analyzovali údaje o více než 10 000 ptačích druzích z pěti kontinentů. Zjistili, že ve městech žije v průměru o 32 % méně druhů než v přírodních oblastech. Nejvýraznější rozdíly se přitom projevují v blízkosti rovníku, kde je ptačí rozmanitost přirozeně nejvyšší.
Tropická města přicházejí o nejvíce druhů
Výzkum odhalil, že tropická města ztrácejí přibližně třikrát větší podíl ptačích druhů než města ve vyšších zeměpisných šířkách. Zatímco v blízkosti rovníku žije ve městech v průměru o 42 % méně druhů než v okolní přírodě, v oblastech kolem 65. stupně zeměpisné šířky činí rozdíl pouze 12 %.
Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že mnoho tropických ptáků potřebuje k životu velmi specifické podmínky. Některé druhy jsou úzce vázané na určitý typ prostředí, a proto se obtížně přizpůsobují jeho změnám. Ve městech naopak častěji přežívají přizpůsobivější ptáci, například vrány, kterým vyhovuje širší škála životních podmínek.
Rozšiřování měst tak mění nejen počet druhů, ale i celkové rozložení ptačí rozmanitosti na planetě. Za běžných okolností počet druhů směrem k rovníku výrazně roste. Ve městech je však tento nárůst oproti přírodním oblastem třikrát slabší.
Výzkumníci při analýze využili také záznamy z platformy eBird, kam pozorovatelé ptáků z celého světa přidávají svá pozorování. Díky rozsáhlé databázi mohli porovnat výskyt jednotlivých druhů ve městech, na předměstích i v přírodních oblastech. Území rozdělili na čtverce o rozloze jednoho kilometru čtverečního a vyhodnocovali pouze místa s dostatečným množstvím údajů.
Více zeleně může pomoci chránit ptáky
Výsledky zároveň naznačují, že negativní dopady urbanizace lze částečně zmírnit. Města s větším množstvím zelených ploch vykazovala při srovnání ve stejných zeměpisných šířkách vyšší rozmanitost ptačích druhů než města s menším podílem zeleně.
Zachování přírodních ploch a jejich začlenění do městského plánování tak může pomoci vytvořit vhodnější podmínky pro život ptáků. Městská zeleň je zvlášť důležitá v tropických oblastech, kde rozšiřování zástavby zasahuje velké množství druhů citlivých na změny prostředí.
Vědci se nyní chtějí zaměřit také na to, jak proměny ptačích společenstev ovlivňují vztahy mezi jednotlivými druhy, například opylování nebo vztahy mezi predátory a jejich kořistí. Další výzkum by měl pomoci lépe pochopit, jak mohou města zachovat biologickou rozmanitost i při pokračující urbanizaci.
