Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.
Tučňák chocholatý (Eudyptes sclateri) patří mezi nejméně prozkoumané tučňáky světa. Hnízdí na dvou odlehlých souostrovích Bounty a Antipodes, která leží přibližně 800 kilometrů jihovýchodně od novozélandského Jižního ostrova. Přestože jsou od sebe vzdálena jen asi 200 kilometrů, jejich populace se vyvíjejí zcela odlišně.
Výzkumníci z Otagské univerzity zjistili, že na malém souostroví Bounty žije přibližně 27 800 hnízdících párů, zatímco na čtyřicetkrát větším souostroví Antipodes jich napočítali asi 29 800. Výsledky překvapily i samotné odborníky, kteří Antipodes dlouhodobě považovali za hlavní útočiště tohoto druhu.
Výzkum odhalil nečekaný vývoj na ostrovech
Vědci při výzkumu v letech 2022 až 2024 využili drony, s jejichž pomocí zmapovali hnízdní kolonie na obou souostrovích. Získané snímky následně porovnali s historickými údaji. Na Bounty se počet tučňáků za posledních nejméně 25 let výrazně nezměnil, zatímco na Antipodes od roku 1995 podle dostupných odhadů poklesl přibližně o 43 %.
„Výsledky vyvracejí dlouholetý předpoklad,“ poznamenal vedoucí výzkumu Thomas Mattern z projektu Tawaki Project. Přestože jsou ostrovy Bounty mnohem menší, hostí téměř stejně početnou populaci jako rozsáhlejší Antipodes.
Jednou z možných příčin úbytku jsou chaluhy, mořští ptáci, kteří loví vejce a mláďata tučňáků. Jak se kolonie na Antipodes zmenšují, slábne jejich společná obrana. Menší skupiny jsou vůči predátorům zranitelnější, což může vést k dalšímu poklesu počtu hnízdících párů.
Situaci mohou zhoršovat také silné bouře a sesuvy půdy, které narušují hnízdiště. Významnou roli pravděpodobně hrají i rozdíly v podmínkách oceánu. Tučňáci z Antipodes podnikají po skončení hnízdní sezony dlouhé migrace směrem k antarktickým vodám, zatímco ptáci z Bounty se zdržují blíže svým ostrovům, kde mohou mít příznivější podmínky pro hledání potravy.
Nižší stupeň ohrožení může přinést nová rizika
Výsledky ukázaly, že celkové hodnocení ohrožení druhu nemusí dostatečně vystihovat situaci jednotlivých populací. Tučňák chocholatý je v současnosti veden jako ohrožený druh, jeho zařazení však vychází převážně ze starších a nadhodnocených odhadů početnosti.
Nové údaje naznačují, že by se celkový stupeň ohrožení mohl změnit z kategorie ohrožený na zranitelný. Taková změna by ovšem mohla zakrýt pokračující úbytek tučňáků na Antipodes, kde je jejich situace nadále vážná.
Podle Matterna by příznivější hodnocení mohlo oslabit snahy o ochranu stabilní populace na Bounty. Tamní tučňáci totiž čelí možným rizikům spojeným s intenzivním komerčním rybolovem v okolních vodách.
Ochrana těchto tučňáků tak bude záviset především na zachování bezpečných hnízdišť a zdravého mořského prostředí. Právě dostupnost potravy a omezení lidských zásahů mohou být klíčové pro jejich dlouhodobé přežití.


