ZajímavostiZakarpatští Maďaři se odvracejí od Viktora Orbána

Zakarpatští Maďaři se odvracejí od Viktora Orbána

Hrad Svatý Mikuláš v nejzápadnějším ukrajinském okrese roky pořádal středověká představení s rytířskými souboji s dřevci, aby posílil identitu etnických Maďarů, kteří tu žili po staletí. Ale poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, cítí se být maďarská menšina v Zakarpatské oblasti sousedící s Maďarskem blíže ke Kyjevu než k Budapešti, kde premiér Viktor Orbán ještě utužil své vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše to deník Financial Times.

Maďaři jsou největší z desítek etnických menšin, které žijí v historicky rozmanitém regionu vklíněném v Karpatech mezi Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Maďarská komunita, kdysi téměř 150.000 lidí, nyní čítá zhruba 70.000 až 80.000 příslušníků.

„Tady nejsou žádní Maďaři, jen já. Ostatní se asimilovali… nebo odešli,“ řekl kastelán hradu József Bartos. „Pocítili jsme důsledky“ nynější animozity mezi Budapeští a Kyjevem, dodal.

Status Maďarů – zvláště právo na vzdělávání v jejich vlastním jazyce – byl dlouho jablkem sváru mezi Maďarskem a Ukrajinou. Orbán letos ve svém projevu popisujícím jeho politickou vizi obvinil Kyjev z „hungarofobie“. Opakovaně také hrozil blokováním přihlášek Kyjeva do EU a NATO kvůli právům menšin.

Poté, co Rusko po roce 2014 anektovalo Krym a části východní Ukrajiny, Kyjev usiloval o posílení národní identity a v roce 2017 přijal zákon omezující práva menšin, a to i ve školství. To pohněvalo maďarskou komunitu a přimělo ji podporovat Orbána. Ale po loňské plnohodnotné invazi většina Maďarů na Zakarpatské Ukrajině změnila názor.

„Dříve jsem se cítil jako Maďar s ukrajinským občanstvím,“ řekl György Buleca, ředitel firmy dovážející zboží z Maďarska. „To se změnilo, když Orbán řekl, že toto není jeho válka a že bychom se měli dohodnout na příměří. To, co dělá Orbán, dává smysl pouze jako agenda někoho jiného,“ řekl Buleca s odkazem na Putina. „Válka změnila všechno. Maďaři v Zakarpatí už Orbána nepodporují,“ dodal s tím, že práva menšin už nejsou tématem.

Školy mohou nadále vyučovat vše v maďarštině děti do deseti let, poté musí postupně zavádět ukrajinštinu. „Zákon je zákon. Jsme na Ukrajině. Je v pořádku, pokud nemluvíte ukrajinsky? Ne,“ řekl Buleca. „Celé toto téma zneužili Rusové; Orbán je jejich figurka,“ dodal.

Moskva se skutečně snažila podněcovat etnické napětí, řekl Jaroslav Galas, který byl zástupcem gubernátora Zakarpatské oblasti, než se loni v březnu připojil k ukrajinským silám bojujícím na frontě.

Jedno maďarské kulturní centrum v Zakarpatské oblasti se v roce 2018 stalo dvakrát terčem útoku. Ačkoli nebyl nikdo zraněn, ukrajinská tajná služba SBU zahájila rozsáhlé vyšetřování. Galas řekl, že s vyšetřovateli úzce spolupracoval a dozvěděl se, že první explozi spáchala skupina Poláků s vazbami na Rusko. Druhý výbuch byl podle Galase čistě ruskou záležitostí.

„Moskva chtěla přilít olej do ohně, který zažehl školský zákon,“ řekl Galas. V době útoků Ukrajina podle Galase měla informace, že Rusko identifikovalo Zakarpatskou Ukrajinu jako zranitelné místo vhodné ke zneužití etnického napětí a případně i k odštěpení regionu od Ukrajiny. „Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem byly napjaté a Rusko vidělo příležitost do toho vstoupit,“ dodal Galas.

Po loňské invazi se však Rusové na Zakarpatskou Ukrajinu tolik nezaměřují. Podobně jako Galas se stovky etnických Maďarů zapojily do války a pomohly 23. října osvobodit vesnici Ambarne v Charkovské oblasti, což se časově shodovalo s maďarským svátkem připomínajícím protisovětskou revoltu z roku 1956.

V té době se internetem šířilo video zachycující poručíka Sándora Fegyira, jak se dvěma spolubojovníky drží ukrajinské a maďarské vlajky a volají „Maďarsko vpřed!“. Fegyir brzy dostal od maďarských občanů stovky nabídek pomoci a během dvou týdnů jeho jednotce začalo přicházet nezbytné vybavení, včetně nabíječek, dronů a vysílaček.

Podle Fegyirových údajů je na frontě 374 Maďarů a 31 jich v boji padlo. Kyjev navrhl Fegyira na svého příštího velvyslance v Budapešti. Maďarsko ho ještě nepřijalo, ale on věří, že se funkce ujme. „Maďarsko je v našich srdcích a myslích jako vlast, ale žijeme na Ukrajině, jsme Ukrajinci maďarského původu,“ řekl Fegyir.

Maďarskojazyčná média na Ukrajině jsou také v rozporu s oficiální maďarskou linií. „Informujeme o obětech Maďarů,“ řekl Gábor Fehér, editor maďarského zpravodajství v ukrajinských státních médiích v největším zakarpatském městě Užhorodě. „Ale Orbán pak tvrdí něco v tom smyslu, že se nemůže vzdát ruské energie, a lidé nás zase zaplavují nenávistnými komentáři. ‚Běžte zpátky do Maďarska, kam patříte‘ je z nich ještě nejmírnější,“ říká Fehér.

Fehér tvrdí, že nedostává instrukce z Kyjeva – na rozdíl od maďarských státních médií, která jsou k dostání na Zakarpatské Ukrajině a která papouškují Orbána. Blíže k hranicím, kde žije více Maďarů a státní média jsou hojně sledována, mají Orbánovy vzkazy svou odezvu. Obyvatelé si dokonce nařizují hodinky o hodinu zpět, podle budapešťského času.

„Lidé tady říkají, že to není naše válka,“ řekl vysoce postavený duchovní, který si přál zůstat v anonymitě ze strachu z následků. Dodal, že dějiny tohoto příhraničního regionu, který byl během jednoho století součástí Rakouska-Uherska, Rumunska, Československa, Sovětského svazu a Ukrajiny – mají za následek jeho slabší naladění na vlastenecké cíle Kyjeva oproti zbytku země. „Zakarpatí je naše vlast, ale Ukrajina ne,“ vysvětlil. „Můj dědeček se narodil v Maďarsku, vyrůstal v Československu, žil v SSSR a zemřel na Ukrajině, aniž kdy opustil tuto vesnici. Politické systémy přicházejí a odcházejí a my tu jen chceme žít,“ dodal muž.

Orbánova vláda maďarskou komunitu deset let kulturně a finančně podporovala a umožňovala i rychlé získávání občanství a unijních pasů díky kontroverznímu programu. To mnohé přimělo k opuštění Zakarpatska a hledání lepšího života v jiných evropských zemích.

Když loni Rusko zahájilo invazi, vůdcové maďarské komunity vyzvali mladé muže, aby okamžitě odešli do Maďarska. Celé vesnice se vyprázdnily ve dnech před tím, než Ukrajina zakázala mužům ve vojenském věku opustit zemi. Náboženský vůdce tyto včasné evakuace ocenil jako „velmi prozíravé kroky, které nám umožnily ušetřit životy“.

To povede k omezení maďarského politického a školského života, obává se László Zubánics, šéf strany zakarpatských Maďarů UMDSZ. „Nakonec se staneme menší, méně silnou komunitou,“ soudí Zubánics.

Během poslední prohlídky hradu sv. Mikuláše se Bartos oblékl do rytířského a pózoval se skupinou převážně ženských návštěvnic z regionu. „Maďarská komunita se zmenšuje a to už nelze zvrátit,“ řekl Bartos.

Doporučujeme

Největší požár v USA se dál šíří, Utah vyhlásil stav nouze

Americký stát Utah vyhlásil stav nouze a před oslavami Dne nezávislosti omezil používání ohňostrojů. Na jihu státu se dál šíří požár Cottonwood Fire, který je nyní největším aktivním lesním požárem ve Spojených státech a komplikuje ho suché, větrné počasí.

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.

Král Karel III. nebude bydlet v Buckinghamském paláci

Král Karel III. se po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Buckinghamského paláce nepřestěhuje do jeho obytných prostor. S královnou Camillou zůstane v nedalekém Clarence House, zatímco palác má dál sloužit hlavně jako ceremoniální a pracovní centrum monarchie a více se otevřít veřejnosti.

Počet utonulých při vlně veder ve Francii vzrostl na 55

Počet utonulých ve Francii, kteří se v současné vlně veder chtěli osvěžit koupáním, vzrostl na 55, uvedla dnes podle agentury AFP ministryně sportu Marina Ferrariová. Pařížská policie dnes vyzvala organizátory hudebního festivalu Solidays, pochodu hrdosti na podporu komunity LGBT+ a sportovních akcí, aby je kvůli panujícím vedrům zrušily. Organizátoři pochodu Paris Pride posléze oznámili, že jej odkládají.

Ceny ropy se dočasně vrátily na předválečnou úroveň. Ohrožuje je přetrvávající nejistota

Ceny ropy klesly na předálečnou úroveň, než zase mírně vzrostly. Celkově však ceny pokračují v poklesu. Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí. Jednání o finální mírové dohodě pokračují, ale provází je napětí a neshody. Kromě toho došlo k útoku na plavidlo nedaleko ománského pobřeží, což přimělo Mezinárodní námořní organizaci (IMO) dočasně pozastavit evakuační plán v Hormuzském průlivu.

Japonsko kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů

Japonsko dnes kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů a desítky vlakových spojení a doporučilo lidem evakuovat se z některých oblastí, kde hrozí povodně a sesuvy půdy. Nevlídné počasí zasáhlo také Tchaj-wan, kde byly evakuovány stovky lidí a nejezdí některé vlaky, napsaly agentury AFP a Reuters.

Včelí královny nevznikají jen díky mateří kašičce

Včely medonosné patří mezi nejvýznamnější opylovače na světě a jejich role je zásadní pro fungování přírodních ekosystémů i zemědělské krajiny. Nový výzkum nyní odhalil, že vznik včelí královny je mnohem složitější proces, než se dosud předpokládalo. O její budoucnosti nerozhoduje pouze potrava, ale také prostředí, které pro ni vytváří celé včelstvo.

Soud uložil doživotní trest muži, který zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku

 Na doživotí poslal dnes německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil.

Soud nařídil odtajnit další Epsteinovy spisy, včetně výpovědi proti Trumpovi

Federální soud ve Washingtonu nařídil americkému ministerstvu spravedlnosti, aby buď zveřejnilo dosud začerněné části spisů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, nebo vysvětlilo, proč tak nemůže učinit. Okresní soudce Emmet Sullivan tak reagoval na žalobu nezávislé novinářky Katie Phang, která se kauzou dlouhodobě zabývá.

OSN pozastavila evakuaci v Hormuzském průlivu poté, co byla jedna nákladní loď napadena

OSN pozastavila evakuaci lodí z Hormuzského průlivu poté, co jedna nákladní loď hlásila zásah projektilem u pobřeží Ománu. Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnost klíčové námořní trasy i o křehkou dohodu, která má ukončit válku mezi USA a Íránem.

Stovky lidí uvězněných v troskách. Venezuelu zasáhlo nejsilnější zemětřesení za více než sto let

Silné zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo nejméně 188 obětí a přes 1 500 zraněných. Záchranáři dál pátrají po stovkách lidí uvězněných pod troskami a úřady očekávají, že počet mrtvých ještě poroste.

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama