Král Karel III. se po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Buckinghamského paláce nepřestěhuje do jeho obytných prostor. S královnou Camillou zůstane v nedalekém Clarence House, zatímco palác má dál sloužit hlavně jako ceremoniální a pracovní centrum monarchie a více se otevřít veřejnosti.
Buckinghamský palác prochází desetiletou rekonstrukcí za 369 milionů liber, tedy zhruba 10,5 miliardy korun. Práce začaly v roce 2017 a mají skončit příští rok. Opravují se zastaralé rozvody vody, elektřiny a topení, aby budova mohla sloužit monarchii i v dalších desetiletích.
Královští úředníci zdůrazňují, že palác neztratí svou hlavní roli. Karel III. a Camilla v něm budou dál pracovat, přijímat zahraniční návštěvy a využívat jej při oficiálních i ceremoniálních příležitostech. Král si tam ponechá také soukromé pokoje, které mohou sloužit k ubytování.
Palác má být přístupnější
Rozhodnutí zůstat v Clarence House znamená konec dlouhé tradice, kdy Buckinghamský palác sloužil jako hlavní londýnské sídlo britského panovníka. Tuto roli měl od nástupu královny Viktorie v roce 1837. Samotný palác vznikl ve 20. letech 19. století a má 775 místností.
James Chalmers, který má na starosti královy finance, palác označil za hlavní sídlo monarchie i do budoucna. „Je a zůstane ústředím monarchie, korunovačním klenotem našich národních budov,“ prohlásil. Dodal, že nad palácem bude dál vlát královská standarta pokaždé, když bude panovník v Londýně.
Změna má umožnit větší přístup veřejnosti. Buckinghamský palác už nyní ročně navštíví asi 700 tisíc lidí, do budoucna má hostit více akcí a nabídnout širší možnosti prohlídek. Podrobnosti zatím zveřejněny nebyly, což vyvolává očekávání, jakou konkrétní podobu nový režim dostane.
Někteří odborníci na monarchii čekají, zda půjde jen o praktické rozhodnutí, nebo o výraznější proměnu paláce. Historik Ed Owens míní, že by byla škoda, kdyby budova zůstávala velkou část roku prázdná. Přiznává, že čeká na „radikálnější návrh“, čím by Buckinghamský palác mohl v budoucnu být.
Král poprvé zveřejnil výši daní
Oznámení přišlo ve stejný den jako zveřejnění králových osobních daní. Karel III. zaplatil za finanční rok 2024/25 na dani z příjmů a kapitálových výnosů 12,9 milionu liber, tedy přibližně 370 milionů korun. Jde o první případ, kdy britský monarcha zveřejnil konkrétní výši zaplacených daní.
Panovník přitom ze zákona nemusí platit daň z příjmů, kapitálových výnosů ani dědickou daň. Karel III. však navázal na praxi své matky Alžběty II., která začala daně dobrovolně platit po roce 1993. Zveřejněná částka za rok 2024/25 je vyšší než 11,7 milionu liber, které král zaplatil v předchozím roce.
Své daně zveřejnil také princ William. Za rok 2024/25 zaplatil 7,76 milionu liber, méně než v předchozím období. Královská rodina se tím snaží ukázat větší otevřenost ve financích, zejména v době, kdy čelí kritice kvůli majetku, příjmům a nákladům na provoz monarchie.
Téma transparentnosti navíc přichází po měsících nepříjemných titulků kolem bývalého prince Andrewa, dnes Andrewa Mountbatten-Windsora, a jeho vazeb na odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Karel III. se současně snaží monarchii modernizovat a ukázat, že instituce stará zhruba tisíc let dokáže reagovat na tlak veřejnosti.
Buckinghamský palác tak po rekonstrukci zůstane symbolem britské monarchie, ale už ne běžným domovem krále. Hlavním londýnským bydlištěm Karla III. a Camilly zůstane Clarence House, kde král žil už jako princ z Walesu.
