Prezident Petr Pavel vystoupil na Valném shromáždění Evropské vysílací unie v Praze. Ve svém projevu hájil roli veřejnoprávních médií, jejich nezávislost i stabilní financování a varoval, že unáhlené politické zásahy mohou poškodit instituce, které jsou důležité pro demokracii i odolnost společnosti.
Petr Pavel promluvil ve čtvrtek 25. června na Valném shromáždění Evropské vysílací unie. Připomněl, že Česko má fungující mediální prostředí, v němž vedle soukromých médií hrají silnou roli Česká televize a Český rozhlas. Ty podle prezidenta nejsou jen mediálními domy, ale také kulturními institucemi, které patří k národní paměti.
Prezident zmínil i historické okamžiky, s nimiž jsou veřejnoprávní média spojená. Připomněl obranu Českého rozhlasu během Pražského povstání v roce 1945 i roli médií při invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Vedle toho mluvil o událostech a symbolech, které se propsaly do společných vzpomínek, od sametové revoluce přes olympijské Nagano až po vánoční pohádky nebo Hajaju.
Nejde jen o politické zpravodajství
Pavel upozornil, že politici často zužují veřejnoprávní média jen na politické zpravodajství, které by rádi ovlivňovali, regulovali nebo kontrolovali. Takový pohled je podle něj příliš úzký. „Jejich nejdůležitější vlastností je nezávislost, zejména ve zpravodajství a publicistice,“ prohlásil prezident.
Nezávislost podle Pavla neznamená jen odstup od politiků. Stejně důležitá je i ekonomická nezávislost, tedy odolnost vůči tlaku zadavatelů reklamy a vlivu vlastníků médií. Veřejnoprávní média podle něj zajišťují dostupnost ověřených informací i pro lidi, kteří si nemohou platit prémiové zpravodajské služby nebo nemají čas a dovednosti ověřovat si informace sami.
Prezident připomněl také pořady pro děti, dokumenty, vzdělávací tvorbu, regionální zpravodajství, investigativní práci i žánry, které by pro soukromé vysílatele nebyly dostatečně výnosné. Veřejnoprávní média podle něj zároveň musejí zůstat relevantní i pro širší publikum, protože bez diváků a posluchačů by jejich role slábla.
Škrty mohou mít dlouhé následky
Pavel se vyjádřil i k debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií v Česku. Země podle něj znovu stojí na rozcestí, protože zaznívají výzvy k plnění volebních slibů, které počítají s výraznými škrty ve financování veřejné služby. Tempo navrhovaných změn podle prezidenta nechává málo prostoru pro odbornou debatu i promyšlení následků.
„Současná debata je v jádru o tom, zda veřejnoprávní média budou mít podmínky nezbytné k plnění svého poslání,“ míní Pavel. Dodal, že vlády, které podobné kroky prosazují, nemusejí veřejnoprávní média nutně chtít přímo zničit. Mohou je ale postupně odsoudit k bezvýznamnosti.
Riziko podle prezidenta spočívá hlavně v rozkolísání financí, plánování i práce redakcí. To může časem podkopat publikum, důvěru, význam těchto institucí a nakonec i samotný důvod jejich existence. Pavel zároveň připomněl, že varování odborníků z médií i občanské společnosti jsou jasná a mluví o možných nevratných dopadech.
Prezident zasadil českou debatu do širšího evropského kontextu. Tlak na nezávislost veřejnoprávních médií podle něj není jen místní problém, ale evropský trend. V době dezinformací, falešných účtů, sociálních sítí a rostoucího vlivu umělé inteligence podle Pavla vzniká nebývalý prostor pro masové nepochopení i rozsáhlou manipulaci.
„Silná veřejnoprávní média jsou jedním z pilířů demokratické bezpečnosti,“ zdůraznil Pavel. Připomněl také evropský akt o svobodě médií, který uznává informace jako veřejný statek a zdůrazňuje, že média nelze brát jako běžné komerční podniky. Projev zakončil výzvou k ochraně plurality, kvality, dostupnosti, univerzálnosti a nezávislosti veřejnoprávních médií.
