Nejrozšířenější drogou v Česku zůstává marihuana, drogový trh se ale rychle mění. Přibývá syntetických látek, kokain je dostupnější než dřív a pouliční prodej stále častěji nahrazují šifrované aplikace, kurýři a zásilky maskované jako běžné balíky.
Národní protidrogová centrála vydala výroční zprávu za rok 2025. Popisuje v ní hlavní trendy na českém drogovém trhu, který se podle policistů přesouvá z ulic do méně viditelného, ale dostupnějšího online prostředí. Kromě tradičních drog se čím dál výrazněji prosazují syntetické látky, jejichž složení bývá pro uživatele často nejasné.
Nejrozšířenější drogou v tuzemsku zůstává marihuana. Trh ale zaplavily také syntetické a semisyntetické kanabinoidy, které podle protidrogové centrály vyvolaly vlnu intoxikací. Často se prodávají v atraktivních formách, například jako sladkosti nebo náplně do vaporizérů, a cílí hlavně na mladší uživatele nebo turisty.
Problémem je i to, že obaly těchto výrobků nemusejí odpovídat skutečnému složení. Produkty bývají označené jako sběratelské nebo dekorační předměty, uvnitř se ale mohou objevit i nebezpečné látky, které už patří mezi zakázané. K výrobě se často používá CBD, které samo o sobě psychoaktivní účinky nemá, jednoduchými chemickými úpravami z něj ale vznikají výrazně silnější a hůře předvídatelné látky.
Kokain se mění v běžnou party drogu
Výrazně se proměňuje i dostupnost kokainu. Kvůli nadprodukci v Jižní Americe proudí do Evropy velké množství této drogy, což stabilizuje nebo snižuje její cenu. V Česku tak kokain podle protidrogové centrály přestává být výsadou bohatších uživatelů a stává se běžnou „party drogou“.
Pervitin zůstává nejrozšířenějším stimulantem a dál má největší zdravotní, sociální i kriminogenní dopady. Mění se ale jeho výroba i distribuce. Vedle menších domácích varen se objevuje dovoz průmyslově vyráběného metamfetaminu ze západní Evropy. Ten bývá dál upravován nebo míchán s domácí produkcí, aby distributoři zvýšili zisk.
Narůstá také produkce syntetických katinonů, například mefedronu nebo klefedronu. Jde o levnější alternativy ke klasickým stimulantům, zároveň ale mají vyšší toxicitu i návykový potenciál. Výroba probíhá ve velkém a často pod dohledem mezinárodních skupin, které dodávají technologie i suroviny.
S výrobou syntetických drog souvisí i ekologická zátěž. Vzniká při ní velké množství toxického odpadu, který bývá nelegálně vyhazován v přírodě. Pro policii i obce tak nejde jen o problém kriminality a zdraví, ale také o riziko pro životní prostředí.
Drogy mizí z ulic do aplikací
Pouliční prodej ustupuje do pozadí. Drogy se stále častěji prodávají přes šifrované aplikace, doručují je kurýři nebo končí na předem domluvených místech. Část zásilek se maskuje jako běžné balíky a platby kryptoměnami zvyšují anonymitu celého obchodu.
Novým rizikem jsou také vysoce nebezpečné syntetické opioidy, například nitazeny. Ty jsou mnohonásobně silnější než heroin a představují vysoké riziko předávkování. V Česku se už objevily případy, kdy si je uživatelé objednali online ze zahraničí.
Zvlášť nebezpečný je výskyt těchto látek v padělaných lécích proti úzkostem nebo bolesti. Uživatelé často netuší, co skutečně berou, a i velmi malá dávka pro ně může mít fatální následky. Riziko roste hlavně při nákupu léčiv přes internet.
Protidrogová centrála upozorňuje i na rozšiřování anabolických steroidů mezi běžnou populací, zejména mezi mladými lidmi. Tento trh se podle policistů čím dál častěji propojuje s distribucí klasických drog, například ve fitness prostředí. Objevují se také SARMs nebo peptidy, které bývají mylně považované za bezpečnější.
Stále častěji se objevují i látky s nejasným složením. Příkladem je takzvaný „růžový kokain“, který ve skutečnosti bývá směsí různých drog, například ketaminu a MDMA, někdy i s příměsí opioidů. U extáze zároveň roste obsah účinné látky v tabletách a častěji se v nich objevují i jiné látky než MDMA, což zvyšuje riziko předávkování a zdravotních kolapsů.
